Century: Cesta koření

hodnoceno 149x (Seznam vlastníků)

Recenze z GeekCave.cz

Autor: Edric | 24.10.2017 | 5

Karavana se pohybovala nekonečnou pouští, všichni byli již unaveni dlouhým putováním a větrem zvířený písek jim zaslepoval oči. Jedinou útěchou jim byly plně naložené bedny s drahým kořením na velbloudech. Věděli, že díky němu pohádkově zbohatnou a budou si moci nejen koupit, na co si zamanou, ale i vyprávět úžasné historky z dalekých krajin! Náhle průvodce dlouhé kolony nadšeně vykřiknul – město! Konečně dorazili na břehy Středozemního moře, nyní už je čeká jen pár dní plavby do domovské Itálie – všichni už v uších slyšeli cinkání zlata!

Century: Cesta koření je nová hra vydavatelství Piatnik pro 2-5 hráčů, jejíž herní doba se pohybuje okolo 30-45 min a zahrát si jí můžete s mladšími hráči již od 8 let. Každý z hráčů se stane jedním z vůdců karavany snažící se získat bohatství prostřednictvím koření z dalekých končin. Nelze nepogratulovat Piatniku k výběru, protože tato hra vůbec není špatná!

Komponenty

V krabici, která je opatřena líbivou grafikou, použitou i na kartách, a kterou si můžete skoro jako knihu zařadit do knihovny naleznete v první řadě samozřejmě pravidla, dále 4 plastové misky se čtyřmi sáčky barevných krychliček – každá z barev reprezentuje jeden druh koření žlutá kurkumu, červená šafrán, zelená kardamom a hnědá skořici, dva balíčky mincí (jedny zlaté, jedny stříbrné, ale hlavně KOVOVÉ! – za což prostě nadšeně tleskám!), 5 karet hráčů (tedy karavan), 10 startovních karet kupců (vždy dvě pro každého hráče), balíček karet kupců, které budete v průběhu hry nabírat do ruky a balíček karet s body, díky kterým zjistíte na konci hry vítěze (logicky).

Jak se hraje?

Celá pravidla jsou jednoduchá a vejdou se na dvě stránky formátu A4. Hráči nejprve připraví koření – roztřídí ho podle barev do jednotlivých misek, rozlosují karty karavan, vezmou si základní dvě karty kupců, připraví karty s body – zamíchají je a vrchních 5 vyloží vpravo od zásobní hromádky, nad ně pak dle pravidel vyloží mince – a připraví karty kupců – opět zamíchají balíček a vyloží vpravo od něj 6 vrchní karet. Postupně od prvního hráče se všichni střídají v tazích, kdy mohou provést jednu ze 4 akcí – zahrát kartu z ruky a provést její zadání, vzít si kartu kupce z vyložených do ruky (a opět doplnit zásobu do 6), odpočívat, a tím si vzít všechny jím zahrané karty zpět do ruky a mít tak možnost je v dalším tahu opět zahrát nebo sbírat body, tedy zaplatit požadovaný počet kostek koření a vzít si kartu s body (případně i mince, dle pravidel). Po odehrání tahu je třeba provést ještě jistou „údržbu“, neboť každá karavan unese jen 10 kostek koření a zbytek musí hráč zahodit. Zkušenějším hráčům už tedy teď došlo, že se v podstatě jedná o jakýsi lehký deckbuilding, který je ale přístupný široké škále hráčů.

Jaká je?

Jak jsem již psal, Century: Cesta koření je ve své podstatě deckbuilding v kulisách obchodování se vzácným a drahým kořením. Cílem hry je logicky mít na konci co nejvíce bodů za mince a karty s body. Díky jednoduchým pravidlům je snadný na pochopení a zahrání a užijete si ho tak jako dobrou a příjemnou rodinnou hru s dětmi a může posloužit jako vhodná vstupní hra do světa deskových her. Na druhou stranu, pokud se sejde skupina ostřílenějších matadorů, i těm má hra jistě co nabídnout, protože v tu chvíli nastává mnohem širší nosnost taktizování a „propočítávání“ jednotlivých tahů soupeřů. Musíte být neustále na pozoru, co vaši soupeři dělají a jaké karty si berou a vědět tak, jaké mají možnosti a co mohou v dalším získat či udělat. Za mě mohu hru rozhodně doporučit, protože jsme se ani jednou nenudili a vše si užili. Grafické zpracování komponentů i karet je příjemným bonusem, za který by se nemusel stydět leckterá mnohem „nadupanější“ hra. Jen tak dál Piatniku!

P.S. Century: Cesta koření je první z trilogie her, jejíž další pokračování nás v české verzi čeká v následujících letech. Zajímavá bude jistě možnost všechny tři hry následně hrát dohromady!

P.P.S. Hra obdržela ocenění Spiel Hit v Rakousku za rok 2016 a to zcela oprávněně.

Recenze původně vyšla na GeekCave.cz