Bushido: Der Weg des Kriegers

hodnoceno 18x (Seznam vlastníků)

Bušidó

Autor: Targa Dall | 14.5.2011 | 6

S Bušidó se dostáváme do světa feudálního Japonska, světa samurajů, katan, oddanosti. Hra zaujme zejména fandy japonské kultury, ale díky svému zajímavému hernímu mechanismu je vhodná i pro hráče, kteří rádi intrikují, škodí a unesou tyto interakce i vůči sobě.

Termín Bušidó znamená „cestu válečníka“, cestu která mohla často velmi rychle skončit, ať již mečem protivníka nebo mečem vlastním. Každý samuraj vychutnával a užíval každou vteřinu svého života. Jako název hry je slovo Bušidó velmi výstižné. Jednu chvíli máte provincii, v další chvíli ji už nemáte. Zbyly vám jen oči pro pláč a ruce k odečítání surovin a vojsk.

Nebylo by pravdivé napsat, že hra má rychlý spád. Když se ale nějaká změna stane, tak ji zaujatí hráči pocítí jako velmi silnou a náhlou. Skutečně, ztráta byť i jediné provincie je velmi znatelná, protože s tím souvisí výše zmíněné uskromňování.

Hrací deska se skládá z hexů. Na začátku hry jich máte kolem 5 (záleží na počtu hráčů). Na každém z nich leží několik žetonů, které označují vaše armády. Pomocí vojsk dobýváte nová území a bráníte ta současná.

Nezbytnou součástí hry je deska, na které se pomocí žetonů vyznačuje množství armád a počet dosažených bodů.

Bušidó je zajímavé ve dvou ohledech. První je, že se po každém kole vystřídá aktivní hráč. Ten svým konáním určuje, co se bude ve hře dít, on rozhoduje kdo bude s kým bojovat. Druhá odlišnost je, že pokud bojujete, nedobýváte pro sebe, ale vždy pro onoho aktivního hráče.

Aktivním hráčem se ujme role Daimjóa (Daimjó je výraz pro krále, ten byl na hierarchickém žebříčku podřízen již pouze formálně vládnoucímu císaři). Daimjó si vybere provincii, kterou chce získat a jejímu současnému vlastníku udělí roli hráče Buši. Buši znamená v japonštině válečník, je to synonymem pro samuraje (tak se jmenuje útočníkova role, zde hra malinko pokulhává, ale jedná se přece pouze název). Dalšímu hráči udělí Daimjó roli Samuraje (netřeba vysvětlení, týpkové s mečákama). Zbývající hráči mají role Sensei (učitel, rádce) a Hatamoto (vlajkový rytíř, „ochranka“).

V této fázi hry nastává druhá odlišnost Bušidó od většiny ostatních her. Samuraj totiž dobývá provincii od Bušiho a to pro Daimjóa! Nikoliv pro sebe. Navíc k tomu musí použít vlastních hracích žetonů, které zrovna nejsou nazbyt. Jediná útěcha pro Samuraje je, že útočí s Daimjóovými vojsky. Pokud je Samuraj v dobývání úspěšný, připadne provincie Daimjóovi a Samuraj sám získá body. Kdo má nejvíce bodů zvítězí.

Že to zní jednoduše? Máte pravdu, není na tom nic moc těžkého. Cestou k vítězství se ale, jak to tak bývá, může mnoho věcí pokazit a dle 2. Murphyho zákona se to, co se může pokazit, pokazí (dodatek: A to v nejhorší možné kombinaci). Vaši kamarádi vám budou pěkně krysit, budou Vám do provincií umisťovat Róniny (potulný samuraj), kteří způsobí povstání, budou Vám v roli Samuraje navrhovat trest Seppuku (sebevražda rozřezáním břicha), budou Vám koukat za zástěnu na herní materiál (s pomocí žetonu Špion), ukončí herní kolo ještě předtím, než se bude moci cokoliv stát (pomocí žetonu Gejša) a další více či méně příjemné věci.

Ve hře je důležitá i role náhody. Ačkoliv se nehází kostkami, s vlivem náhody je třeba počítat při dvou věcech. Při prvotním vybírání vlastního území totiž nevíte jaký druh si vybíráte. Vybrat si rýžové pole (oproti chrámu) je velmi důležité, protože budete mít hned z počátku větší armádu. Náhoda si s vámi opět pohraje při vyhodnocování bitvy. Každý hráč vybere určitý počet žetonů s určitými hodnotami, které oba válečníci najednou přesunou zpoza zástěny, změna již není možná. Do třetice vás (ne)příjemně může překvapit styl boje, kterým se bitva povede. Podle daného mechanismu se totiž násobí počty armád v závistlosti na konkrétní kombinaci stylů boje obou generálů, to znamená, že vás může porazit protivník, který má menší armádu než vy.

Na závěr ještě krátce popíši herní materiál, o kterém jsem se tu a tam zmínil. Hexy, to je jasné. Zobrazují různé druhy terénu – rýžové pole, chrám, město. Deska s počítadly – na ní zobrazujete body a ukazatele armád a posil. Žetony armád (viz obrázky k této hře) a žetony taktik bojů (nerozhoduje pouze počet žetonů armád v boji použitých, ale i taktika boje) a jedna z nej věcí je zástěna, za kterou si šušníte svoje žetonky.

Abych hru pouze nechválil (velmi mě zaujala), tak úplně na závěr malinká kritika – chybí zde jakékoli figurky, které zbožňuji např. v Runewars. V Bušidó si musíte vystačit s žetonky.

Recenze není úplně objektivní, protože jsem fanda japonské kultury a všechno v té hře doslova „žeru“, jiný fanda bude cítit to samé. No a kdo takový fanda není, toho zaujme zajímavý herní systém, který jsem v této hře viděl poprvé.