Bubbles

hodnoceno 2x (Seznam vlastníků)

Bubbles – postřehovka pro naše nejmenší

Autor: phex | 27.1.2021 | 2

– „Tak, milé děti, dnes budeme trénovat postřeh a rychlost vašich reakcí.“

– „Pane učiteli a co to je ten postřeh?“ hlásí se nejmenší žák třídy, Zdeněček Matulka.

Facka, rána, prásk!

– „Auuuuu pane učiteli, nebijte mě už, aaaaááá.“

– „Postřeh? To je to co ty nemáš Zdeněčku, protože kdybys ho měl, té mojí facce bys uhnul!“

– „Chachachá!“ směje se zbytek třídy.

– „A k čemu nám postřeh bude krom uhejbání fackám?“ ptá se Jarmilka Vostřelová.

– „Jarmilko, zrovna tobě, krom toho aby ses vyhejbala fackám od budoucího manžela alkoholika, k ničemu. Ale třeba tady talent třídy Lojzík by se mohl dostat do Chcete být milionářem a tam, než jdeš na horké křeslo k panu Čechovi, musíš v tom postřehu a rychlosti reakcí překonat ostatní mouly ve studiu.“

– „Waaauuuuuu, tý jo, dobrý! Děkujeme, pane učiteli!“ křičí nadšeně děti.

Ano, ano, tato historka, která se doslova a do písmene přesně takto udála v době temné minulosti předonline výuky na základní škole v Malých Svajpoňovicích, jasně dokazuje důležitost postřehu a rychlosti reakcí jak pro život žen, tak pro život mužů. Stejně jako malá lvíčata se učí lovit tím, že chytají tátu lva za chundelatou špičku ocasu, i lidská mláďata se pro život náš vezdejší musí kvalitně rozvíjet. Pan Čech už ale není mezi námi a v AZ kvízu si nevyděláš ani na rybíz… tak na co ten postřeh dnes? Nevim, dál.

Bježíšek (ježíšek u babičky) přinesl krabici a ta ve stylu hesla „Prodám ti cokoliv, co se prodat dá“ už jako taková klame přičinlivého rodiče. Její obsah v podobě 24 karet a čtyř dřevěných šestistěnek by se vešel do objemu vyjádřitelného zlomkem 1/27 původního balení. Ale dali byste prachy za něco v tak malý krabičce? Na druhou stranu obrovsky jsem ocenil přiložená pravidla v celkem 9 jazycích. Víš, co to znamená „piros“? To je maďarsky červená… a díky tomu mi až teď došlo, proč předloni u Balatonu nešla místní slečna z vedlejší deky ani jednou do vody. Zas jsem o kus více Evropanem, díky Ferdinande Piatniku.

Cítě se tedy trochu podveden, raděj hned vysypeš obsah krabice na stůl. Dětem okamžitě padají čelisti. Neskutečná paráda, barevný kostky a karty s různě velkými barevnými smajlíkama, materiál a zpracování řemeslně mistrovský. Hned to sálající nadšení využiješ. Rozprostřeš karty a hop – už se kutálí kostky po stole. Co na nich padlo za hodnoty? 23 na zelený, 11 na červený, 10 na modrý, 1 na žlutý. Nedivte se, na tom je to založený. Mocně zařveš „Pozor u dveří!“ Obě děti, teď soupeři, se naivně otočí a ty máš o zlomek vteřiny navíc, abys našel správnou kartu. Takovou, kde plošně největší smajlík má zelenou barvu, o něco menší smajlík má červenou atd. „Mám!“ zařveš a bouchneš vší silou pěstí do správné karty. To protihráče psychicky vydeptá a máš o něco větší šanci v dalším kole, protože je ti jasný, že i přes svou naivní troubovitost šesti a jedenácti let ti na „Pozor u dveří!“ už podruhý neskočej. No a takhle furt dokola a vo tom to je, ty Bubbles.

Nabízí se tady určitý moje vlastnoručně vymyšlený da house rulezzz (ano, venku tohle nezkoušejte), jak tuhle postřehovku zakčnit. Kostkama po sobě budete házet a krom krytí se za křesla, stůl nebo gauč zkusíš jako štít využít ty karty. Případně tzv. Foglarovka do klubovny. To je zas na šikovnost, aby pak výsledné produkty dětské práce byly kvalitnější. Vybereš si jednu kartu, na ní položíš kostku a tou kostkou budeš házet do vzduchu a zase ji na tu kartu chytat do tý doby než tam nepadne určený číslo. Jedu bomby.

Hra teda docela jako kravina na úrovni Dobblu nebo Ducha. Hele, ale je to za pár minut za tebou a capartiska od 4 do 7 let se naučej posloupnosti čísel a budou snad možná doufej lepší ve škole v počtech... Drsnejma metodama hry je taky můžeš učit, že život není peří a že u hry jde i o práci s psychologií protihráče.

Ufff, no tak ale aspoň snad ta recenze, nebo už nevím no. Jsem se vsadil s Mírou Němcem z Horních Beřkovic o deset piv, že za tuhle recenzi dostanu aspoň deset lajků.