Brazil: Imperial – Autômato

hodnoceno 3x (Seznam vlastníků)

Autômato ve hře Brazil: Imperial

Autor: Strachkvas | 18.10.2023 | 5

Povedená strategická hra Brazil: Imperial, která nás více než rok a půl oblažuje nejen svými krásnými ilustracemi, již ve svém základu obsahovala mód pro jednoho hráče. Ten však, troufnu si říct, příliš fanoušků sólohraní nenadchnul. Protivník byl zcela pasivní a úkolem hráče bylo pouze dosáhnout předem daného cíle ve stanoveném počtu kol. Autor hry Zé Mendes společně s Ronym Fagundesem a Lukasem Schwarzmeierem se však rozhodli tento neduh napravit a v malé krabičce představili plnohodnotného automatické protivníka, díky kterému si budou moci hru naplno užít jak zarytí sólohráči, tak ti, kteří si ke hře dvou či třech hráčů budou chtít přidat dalšího protivníka. Rozšíření Brazil: Imerial – Autômato na český trh přineslo, stejně jako základní hru, vydavatelství Tlama Games.

Obsah, vizuální stránka a kvalita komponent

V krabičce po jejím otevření najdeme jeden kovový kompas a celkem 21 karet. Z toho 9 karet připadá na karty akcí, totožný počet na karty pohybu, další dvě jsou přehledové karty a jedna karta s papírovým kompasem k vystřihnutí. Součástí balení nejsou pravidla, ta si hráči musí vytisknout z webových stránek vydavatele. Po vizuální ani kvalitativní stránce není kartám co vytknout (na druhou stranu toho není ani příliš k hodnocení) – jsou přehledné, ikony výstižné, a celkově tak dobře plní svou funkci. A kovový kompas, oslavující 200. výročí brazilské nezávislosti, je opravdu nejen hezkým herním komponentem, ale hlavně funkčním. Nedovedu si upřímně představit, že bych používal onen vystřižený (v tloušťce klasické karty) a přesouval ho po mapě společně s jednotkami.

Příprava a průběh hry

Přichystání herní partie se příliš neliší od klasické hry dvou (či více) hráčů. Vše tedy proběhne standardním způsobem, a také Autômato dostane svou herní desku, na kterou se umístí jednotky a výrobky. Nebere si však žádné paláce (hra počítá s tím, že jsou postaveny již od začátku hry) ani destičku panovníka. Dále je třeba připravit dva balíčky karet (dle vybrané obtížnosti – viz níže), kterými bude Autômato po celou dobu hry řízen. Jeden slouží k provádění akcí, druhý k pohybu. Na hlavní město automatického hráče se umístí kompas, který se pohybuje společně s jeho jednotkami a definuje směr jeho pohybu.

V průběhu herní partie pak hráč či hráči odehrávají své tahy zcela běžným způsobem. Autômato své akce vykonává na základě karet akcí a pohybu.

Karty akcí jsou rozděleny do mřížky tvořené ze tří sloupců (dle jednotlivých ér) a čtyř řádků, kdy každé z polí obsahuje nějakou z možných akcí. Na začátku fáze akcí se vždy odloží horní karta z balíčku na odkládací balíček vlevo od něj a šipka na straně této karty ukáže na jeden z řádků na nové vrchní kartě balíčku akcí. Načež se dle příslušné éry, ve které se hra nachází, zvolí příslušný sloupec a tím i akce kterou Autômato vykoná.

Pokud má Autômato na plánu jednotky, provede se totéž i s balíčkem pohybu. Odložená karta svou šipkou opět ukáže na případné nové zaměření kompasu (či zisk žetonu/karty boje) a následuje výběr ze dvou možností pohybu. Nejprve je preferován pohyb na destičky objevů, až pokud není takový posun možný, pohne se Autômato dle druhého obrázku. 

Autômato ve hře

Autômato se v průběhu herní partie chová skoro jako živý hráč a vykonává téměř všechny akce. Asi největším rozdílem je, že nepracuje se surovinami (tedy nedělá například akci renovace). Jinak staví budovy, verbuje jednotky, sbírá obrazy i plní své úkoly, čímž hru posouvá do dalších ér. I jeho pohyb po mapě je logický. Byť se mi to nejednou nepozdávalo a říkal jsem si, proč sem proboha jde, záhy se to ukázalo (a já měl obsazenou budovu a pokažený tah). 

Obtížnost

Až tři různé varianty obtížnosti je možné Autômatovi nastavit jednoduchým odebráním či přidáním pár karet do jeho balíčků. Pokud si budete chtít zahrát nejlehčí variantu, odeberete karty s hvězdičkou, naopak pokud tu nejtěžší, odložíte karty s pírkem. Nejlehčí varianta je vhodná pro úplné začátečníky se hrou samotnou. Pokud však už máte Brazil alespoň trochu nahraný, Autômato na střední obtížnost bude představovat důstojného protivníka. Já osobně jsem v průběhu testování postupně vyzkoušel všechny tři obtížnosti a s jejich zvyšováním nejen vzrůstá agresivita automatického hráče, ale provádí také silnější akce (jednoduše sbírá více bodů). Porazit Autômata na nejvyšší obtížnost se mi dosud nepovedlo.  

Pravidla

Za mě jediný neduh jinak povedené hry. Už pravidla základní hry nebyla, jak to napsat, úplně v TOPu (o čemž svědčí i obsáhlé upřesňující FAQ na BGG) a bohužel tomu není jinak ani v případě pravidel Autômata. Ne, že by byla nesrozumitelná a hra se z nich nedala pochopit, ale raději bych uvítal o řádek či dva více a měl ve všem jasno. Nemám rád, když není nějaká věc jasná a já to následně mám řešit „logicky“, protože se obvykle ukáže, že to autor myslel úplně jinak a s logikou to nemá nic společného. Abych byl konkrétní, v pravidlech je napsáno, že: „Automat musí automaticky použít schopnost obrazu kromě těch, které zlepšují či poskytují produkci a zdroje“. No jo, jenže co takový obraz „Mauá“? Nezlepšuje ani neposkytuje produkci a zdroje, nýbrž umožňuje stavět 2× v jednom kole (za zvýšenou cenu). Použije Autômato schopnost tohoto obrazu? Logicky asi těžko, když nemá zdroje, ale jak to autor myslel, kdo ví? Co obraz „Přistěhovalci“…? A u obrazů zůstaneme. Autômato má v případě akce plnící podmínku na kartě úkolu „vzít obraz patřičného druhu co nejvíce vlevo“. Otázka zní: horní, spodní, nebo je to jedno? Dále, v anglických pravidlech je uvedeno, že pokud je použita poslední karta v balíčku akcí (tedy využita akce na ní), všechny karty se mají zamíchat a vytvoří se nový balíček karet (to je za mě přesný postup, tak jak by měl být přeložen). Česká pravidla uvádí, že: „Pokud je na začátku fáze akce balíček karet akcí prázdný…“, jenže k takové situaci nikdy nemůže dojít. Sekvence tahu Autômata je taková, že na začátku tahu nejprve vezmete horní kartu z balíčku a následně ji umístíte nalevo na odkládací balíček. Až v tuto chvíli tedy může nastat, že je balíček prázdný, nikoliv na „začátku fáze akcí“. Ano, vše se tom může jevit jako drobnosti, ale ve spojení s ne úplně neprůstřelnými pravidly základní hry samotné je to přinejmenším nešťastné.  

Abych ale nebyl jen negativní, jakmile se člověk do pravidel dostane a ujasní si, jak bude hrát jisté situace (což mně trvalo 1–2 hry poměrně častého listování), vše běží jak po másle. Autômato opravdu není na ovládání složitý, a když si člověk zažije základní principy, vykonání jeho tahu zabere mnohdy mnohem kratší dobu než tah živého hráče.

Rozšíření vhodné k?

Jak jsem nastínil již v úvodu, Autômato může posloužit nejen jako náhrada za živého hráče při hraní sólo, ale je možné jej zapojit do hry dvou i tří hráčů. Právě ve hře dvou hráčů jsme jej vyzkoušeli a vše fungovalo bez problému. Drobným neduhem bylo pouze zaměření Autômata, který se po většinu hry soustředil pouze na jednoho z hráčů a druhého si nevšímal (dle pravidel se má primárně zaměřit na nejbližšího hráče). V naší hře to žádný větší problém nenadělalo, jelikož spoluhráč velmi rychle Autômata odkázal do patřičných mezí. Dovedu si ale představit, že to někomu jinému může připadat nefér. Nicméně i ve hře živých hráčů hrozí, že se některý protihráč zaměří čistě na Vás. Dle vyjádření autora na BGG je možné do hry zapojit i více automatických protivníků, kdy například každý z hráčů může ovládat jednoho a hru si tak můžete užít v plném počtu čtyř hráčů.

Resumé

Přes výtky k pravidlům musím rozšíření Brazil: Imperial – Autômato hodnotit pozitivně. Nejen že rád hraju sólo, ale ve více hráčích se mi bohužel Brazil na stůl moc často nedostával. Hrát sólo verzi, jež byla součástí základní krabice, mě opravdu nebavilo. Proto jsem více než vděčný za toto rozšíření, které je nejen funkční, ale hlavně zábavné. Věrně simuluje živého hráče, snadno se ovládá a díky několika obtížnostem představuje neustále výzvu k překonávání.