Blood Rage

hodnoceno 565x (Seznam vlastníků)

První krev

Autor: Ratman | 1 hodina 45 minut | 8.10.2018 | 3

Hra: Blood Rage

Hráči: BloodyBaron, Duce, Ratman, Vernon

Po usednutí za stůl v naší oblíbené čajovně na nic dlouho nečekáme a pouštíme se do přípravy hry. Dnes večer si konečně vyzkoušíme jaké je být severským válečníkem a usedout po boku Ódina v bájné Valhalle. Z krabice vytahujeme veškerý obsah a obdivujeme opravdu krásně provedené figurky. Jediný, kdo z nás hru zatím hrál je Pavel, který se ujal rozdělování herního materiálu a vysvětlování pravidel. Vesměs už ale všichni o hře máme alespoň základní povědomí, takže to jde docela rychle a už za pár minut si vybíráme své klany a jdeme na to. Jelikož naši skupinu tvoří vesměs „seveřané“, vybírám si jako poslední. Nejsem tak ani moc překvapený, když na mě zbude Hadí klan, a tedy i moje neoblíbená herní barva (žlutá). Nu což, říkám si a beru to jako jasné znamení, že ve své první hře mám jako správný had preferovat spíše lstivý přístup. V první várce karet tedy volím Lokiho lest a přebírám od Pavla další sadu. Druhá ruka je však plná červených karet a s výběrem toho moc nevymyslím. Beru tedy nejsilnější bojovou kartu a čekám co mi přijde potřetí. I zde je mi však Thor nakloněn a když mi přichází na ruku konečně čtvrtý balík, volím taktiku už definitivně. Žádné úskoky před ostatními válečníky, budu o své místo ve Valhalle hrdě bojovat! Můj plán pro první kolo je naprosto jasný, vyplenit Yggdrasil za každou cenu.

Hraju jako poslední, takže trošku taktizuju a nasazuju svého vůdce co nejdále od ostatních. Ti se shlukují na opačném konci mapy kde se nachází poměrně hojná koncentrace krajů bohatých na posílení zuřivosti. Zatímco Martin slaví vítězství v první bitvě partie, já v klidu plením vzdálený kraj a hned další kolo pochoduji ke svému cíly, který se následující kolo pokouším vyplenit. Ostatní tuto troufalost nenechávají bez povšimnutí, proti síle mých karet však nemají šanci a já si odnáším sladkou odměnu v podobě posílení všech tří vlastností Hadího klanu. Mé další akce směřují především k splnění jediného úkolu a hlavně vyhnutí se souboje s Pavlem, který díky Lokiho lstím ubírá každému cennou zuřivost. Jeho taktika se mu záhy začíná vyplácet. Honza s Martinem zdáse končí dříve, než plánovali a i já záhy přicházím o svoji poslední zuřivost při plenění posledního  neposkvrněného kraje. Výsledek prvního kola je vesměs vyrovnaný, všechny žetony na stupnici slávy jsou jen kousek od sebe. Pavel nás pohodlně dohnal díky splnění dvou zákeřných úkolů a jeho smích nám dává tušit, že porazit jeho úskoky bude tvrdý oříšek. Alespoň už vím, proč na mě v draftu moc takových karet nezbylo.

V druhém věku dostávám jako první do ruky konečně první bytost – temného elfa. Jelikož se v Yggdrasilu stále ještě nachází můj vůdce je plán jasný. Pokusím se ho vyplenit i podruhé. Z dalších karet se soustředím spíše na ty bojové a ani mne nepřekvapuje, že mi od Pavla nechodí žádné Lokiho dary. Ten podlý červ má určitě zas něco za lubem. To se ukazuje hned v zápětí, kdy po první bitvě ubírá Martinovi 2 slávy a posiluje si klan dalším Lokiho darem. Já jako svou první akci najíždím temným Elfem do Yggdrasilu a když se po menších šarvátkách v okolí opět dostávám na řadu pokouším se o jeho plenění. Tentokrát je bitva už o poznání těžší, zapojili se do ní úplně všichni. Volím tedy svoji nejsilnější bojovou kartu a s přehledem vyhrávám. Pavel však opět nezklamal, podle mne připravil o část slávy a přiblížil se vedení. V dalších soubojích se mi už tolik nedaří, soustředění se na  bojové karty se mi teď vymstilo. Posílení nestojí ani za řeč a i ten jediný úkol který jsem si při posledním draftu vzal je při pohledu na herní plán těžko splnitelný. Ostatní mezi tím čile vylepšují své klany a Pavel se jen dál směje. Zlom nastává v okamžiku, kdy Martin nasazuje Ohnivého obra a čistí s ním jeden z největších krajů, čímž výrazně omezuje množství posil pro stále ještě nevypleněné okolí. Nenechávám si ujít příležitost a se svou poslední silnou bojovou kartou se snažím o další slavné vítězství a z toho plynoucí kořist v podobě posílení věhlasu Hadího klanu. Moji naději na návrat do hry však v tu chvíli zařezává Honza který si přivlastňuje slávu dle síly vyložených karet. Celý souboj pak probíhá znovu a já musím použít další kartu. V ruce už mi zbývá jen karta úkolu, takže ji musím-chtě nechtě vynést. Díky mému jedinému posílení klanu má sílu 3 a výhra je tak hořko-sladká. Souboj sice vyhrávám a plením, ale tím přicházím i o kartu úkolu. Po dalším řádění Ohnivého obra se navíc zdá, že by už byl i vpohodě splnitelný. Přinesl by mi tak mnohem víc bodů a hlavně jsem si díky němu mohl posílit chrabrost, které zatím nemám na rozdávání. Tak tohle se mi rozhodně nepovedlo.
Výsledek druhého věku je pro mne nakonec tristní. Krom vyplenění Yggdrasilu se mi podařilo pokořit jen onen jeden kraj, a tak se umisťuji na chvost bodování. Jedinou menší útěchou pro mne je, že ostatní se zatím soustředili spíš na zisk zuřivosti a chrabrosti, takže výhry v bitvách jim toho tolik nepřinášejí.

Ve třetím věku se tedy soustředím na jediné – co nejvíc bojovat a posunout se na stupnicích zuřivosti nebo slávy na +20. Karty které mi chodí jsou tomu nakloněné protože ostatní už mají ve svých taktikách také jasno, takže karet keteré opravdu potřebuju si tolik nevšímají. Největší problém teď pro mě představuje Martin, který má na plánu bezkonkurenčně největší sílu v podobě obra a tří válečníků. Ty navíc v zápětí jako svoji první akci posiluje tak, že ve dvojici dávají sílu 6. Šance jak nyní uhrát nějaký slušnější výsledek je tedy jediná a já s ní nemohu moc otálet. Posílám k Yggdrasilu svého temného elfa a jdu na to. Martin chvíli váhá, což mi dává špetičku naděje, a tak se skoro neudržím když k bájnému stromu přesouvá svého obra a dva válečníky. Je to mých 7 proti jeho 10ti. Pavel opět nezklamal a svým jedním válečníkem do kupy dává tušit, že ať vyhraje kdokoli, bude to bolet. Při otáčení karet ani nedýchám a vzáloze si držím Heimdallovo oko z předchozího věku. Martin si naštěstí hodně věří otáčí svoji bojovou kartu +1 a já už se můžu jen smát. Neuvěřitelné, plením Yggdrasil i dotřetice! Spokojený je i Pavel, který mě připravuje o část bodů slávy a začíná opět plnit Valhallu. Honza mezitím úspěšne obsazuje a plení kraj na sklonku Ragnaroku, což mu v kombinaci s jeho posíleními dává velkou šanci na výhru – pokud se v kraji dokáže udržet až do konce. Toho si je vědom i Martin, který vzápětí křísí svého obra a celý kraj od Honzových Vlků vyčistí dříve, než stačí obsadit i poslední vesnici. Tahle změna poměru sil mi hraje do karet a já jsem tak schopný vyplenit další kraj a vyhrát další bitvu, což jsou pro mne teď díky mému věhlasu velmi cenné body. Na Pavla který už vpodstatě má všechny figurky ve Valhalle a za dva tucty bodů obětuje i obě své námořní posily to však ani zdaleka nestačí. Nakonec je to právě Pavel kdo končí věk jako první, nemá už žádné figurky ani úkoly, a tak musí pasovat. V zápětí se odporoučejí díky absenci zuřivosti i ostatní a já tak už tak na konci věku jen pojišťuji svůj jediný úkol.

Závěrečné počítání začíná Pavel, který poněkud nepřekvapivě a dost výrazně navyšuje svoji slávu díky plně využitému obsahu Valhally. Honza má zase dobře rozjeté úkoly a končí jen pár políček za ním. Martinovi nepomáhá ani jeho slušně silný klan a i po přičtení všech bonusových bodů je jisté, že skončí na chvostu bodování. Jako poslední přicházím na řadu já. Odhaluji svoji kartu úkolu, přičítám body a svoji poslední vlastnost klanu nastavuju na hodnotu nejvyšší. Přičtením 60 bodů o kousíček předbíhám na stupnici slávy Honzu i Pavla a nejen já nad tím nad tím kroutím nevěřícně hlavou.

Můj první souboj v Blood Rage je právě za mnou a nutno podotknout že to byl opravdu epický zážitek.

Odehráno v: Brno (Okres: Brno-město)