BioShock Infinite: The Siege of Columbia

hodnoceno 11x (Seznam vlastníků)

Recenze hry Bioshock Infinite - Siege of Columbia

Autor: Khalashnikovf | 23.4.2014 | 13

ÚVODEM

V článku budu využívat scén a zápletek z původní digitální hry! Pokud jste hru nehráli, čtěte následující řádky na vlastní nebezpečí, nebo jako rychlé zhrnutí znalostí potřebných k pochopení světa Columbie a tedy i zápletky oč v této deskové hře jde. V článku se mohou vyskytovat dobové fráze a názory, kterými je hra protkána, pro naladění atmosféry.

KONSTANTY A PROMĚNNÉ…

Slunný den nad Columbií, právě započaly oslavy dne výročí nanebevzetí a odpoutání se ze spárů byrokratických zrádců.

„Byl to den, kdy se celé město povzneslo nad všední hnus zaplavující ulice celých Spojených států. Prošli jsme očistou a znovu jsme získali svoji zemi zaslíbenou. Žilo se nám krásně. Občas nějaké problémy s těmi černými slouhy a hlavně s tou jednou, vůdkyní Vox Populi, Daisy Fitzroyovou. Ale nic, čeho bychom se měli bát, jak říkal náš Prorok. Jednou za rok jsme děkovali Otcům zakladatelům a jejich svatým relikviím, meči, klíči a svitku za jejich nekonečné moudro. To poslední výročí se konal obvyklý jarmark oslavující našeho proroka, Comstocka, válečného hrdinu, který nás vede v dobách těžkých a ukazuje cestu v dobách štěstí. Tehdy už ale nějakou dobu zlořečil o jistém Falešném pastýři, který měl svést naši ovečku na zcestí. Prorokova slova nelze brát na lehkou váhu a tak jsme všichni byli ostražití a hlídali se navzájem. Město mělo dokonce svého bdělého strážce, Songbirda, velikého mechanického ptáka, který viděl všechno zlo a střežil ovečku. Všichni jsme z něj byli strachy celí bez sebe, ale prorok nám říkal: „Kdo má srdce čisté, nemusí se našeho strážce bát!“ Děti si na něj vymyslely takovou říkanku, chytlavou, teď si na ni ale za svitek nevzpomenu. Tou dobou byli již Vox Populi, chamraď hromadící se ve Finkových výrobnách, početní a chtěli si uzmout kus Columbie pro sebe. A ten Falešný pastýř se objevil právě na onom jarmarku a vše se dalo velmi rychle do pohybu.“

Od okamžiku odhalení Falešného pastýře, o kterém Comstock velmi přesně věděl, že se bude jmenovat Booker DeWitt, začíná defakto i děj bitvy o Columbii, který spolu svádí Zakladatelé Columbie (tedy Founders) proti o moc uzurpujícím Vox Populi. A protože svět Bioshock se po plném odhalení konce Infinite dílu ukázal být založen na reálné bázi kvantových prostorů a superpozic objektů, je tedy možné i bitvu o Columbii svést v nekonečně mnohých variantách, kdy nejen hráči mohou hrát pokaždé jinak (i když se začíná vždy stejně), ale Booker s Elizabeth mohou hrou procházet 3 základními variantami + ovlivnění ze strany hráče (obrázek níže s Eli).

CO NÁS ČEKÁ V BALENÍ KRABICE?

Jak vidíte v obrázku nad: krabice je bohužel nijak nedělená tak, jak to např. umí ve FFG. Nicméně se to dá elegantně vyřešit pomocí uzaviratelných pytlíků, jako jsem to udělal já. Krabice jako taková váží přibližně 2,5kg, jde tedy ještě o relativně dobře přenositelnou deskovou hru. Krabice nadále obsahuje slušné množství různých plastových figurek, jejichž kvalita neurazí (Bráno v poměru cena hry vs. množství figur). Jejich detaily jsou slušné a figurky jsou jedna od druhé dobře rozeznatelné a nevznikají tedy žádná zbytečná nedorozumnění.

Hra rozděluje jednotky na velitelské, speciální a obyčejné, dají se snadno poznat podle podstavce. Dále můžete na fotce nahoře vidět množství kostek, každá barva má svůj účel a jiné hodnoty. A dále různé žetony se strukturami a vítěznými body.

Ve hře jsou celkem 4 barvy figurek, neboť hru mohou hrát až 4 hráči v týmovém režimu 2 vs. 2. Každý hráč také obdrží svůj set akčních karet, které se dají hrát v mnoha situacích a jejich využití je velmi variabilní. Na fotce jsou vidět všechny druhy karet včetně vigorů, které umí být velmi nepříjemné.

Fotka s Enraged Songbirdem ukazuje speciální Promo kartu, kterou v krabici originálně nenajdete a je ji potřeba objednat z Ameriky. Nahoře vpravo můžete vidět další součást hry, a to je volba vůdce, který zastupuje vaši frakci. Najdou se mezi nimi známá jména jako Daisy Fitzroyová, Comstock, ale i jména z digitální hry nakonec vynechaná, jako například politik Saltonstall. Každý vůdce má svoji unikátní schopnost, kterou je dobré využívat.

Dále do hry vstupují samozřejmě Booker a Elizabeth. Jak všichni víme ze hry, s Bookerem si není radmo zahrávat a boj s ním obvykle končí zmasakrováním vašich jednotek. Na fotce nahoře je i pro porovnání obyčejná sirka. Fotka vlevo ukazuje další set karet, které mají vliv na oba hráče. Karty vlevo umožňují hráčům hlasovat o událostech, které se na kartách píší a jeden z hráčů tak může získat nějakou výhodu, nebo může nějak toho druhého postihnout. Karty vpravo jsou naopak nejlépe popsatelné jakožto Achievmenty. Každé kolo do hry přibude jeden z nich a hráči jej mohou splnit a získat za něj tak nějaké množství vítězných bodů. Příklad: Hráč, který má v držení 6 lokací, získává 1 bod.

Když už je řeč o bodech, hráč jich musí nasbírat 10. Lze je získat právě těmito trofejemi, a nebo dobýváním celých teritorií na herní desce. Columbie je rozdělena na cca 15 lokací, kde několik lokací dohromady tvoří teritorium a to má svoji bodovou hodnotu. A dokud hráč teritorium drží po hromadě, body jsou jeho, jinak je okamžitě ztrácí.

HRA A JEJÍ PRŮBĚH

Základní rozložení všech potřebných komponent vypadá nějak takto. Cílem hráčů je tedy postupovat po mapě Columbie a nejlépe systematicky obsazovat vhodná pole na herní mapě. Aby to ze začátku nebylo tak jednoduché, v každé lokaci působí jakýsi „místní“ odpor, který musí hráč nejprve překonat.

Hra jako taková se rozděluje na několik fází:

1) Globální události: řeší se hlasování privilégií a případné události ze strany Elizabeth a pohyb Bookera po mapě.

2) Hráčské kolo: Prodej, nákup, pohyb a boj. Každé kolo dostane do ruky hráč 5 karet, se kterými musí zvládnout všechny tyto události a je jen na jeho rozvaze jak s kartami v které fázi naloží. Jestli je využije na zvýšení vlivu v hlasování, nebo na prodej za peníze, nebo na odhazovací akce, a nebo na boj samotný. Rozvaha je zde velice důležitá a má zásadní vliv na celou hru. Špatné rozmyšlení může mít velmi špatné následky.

Hru vyhraje ten hráč, který získá všech 10 výherních bodů, nebo pokud ostatní protivníky kompletně vyhladí z mapy (možné to opravdu je), nebo hra skončí předčasně v případě, že se podaří Eli s Bookerem utéci z Columbie, poté hráč s více body vyhrává (takové umolousané vítězství aby se neřeklo…)

POPIS KONKRÉTNÍHO KOLA

Zkusím tu vylíčit jedno kolo, které bylo opravdu peprné a stálo nás mnoho sil jej vyřešit.

Počáteční hlasování prošlo, neboť nikdo o dané výhody nejevil zájem (a protože mlčení je souhlas, návrh prošel), došlo po odsouhlasení k experimentům a k obrovské explozi v laboratoři Luteceových a celá jejich lokace byla zničena včetně dvou jednotek v dané lokaci. Zakladatelé měli výhodu prvního hráče a začali přesouvat jednotky směrem na Finkovy výrobny, kde se usadili. Další jejich krok směřoval na Monument Island, kam osobně zavítal samotný Comstock a přiletěl mu na pomoc i Songbird, ostrov samozřejmě padl pod jejich vliv. Zakladatelům však zůstalo po minulém kole velmi nepříjemně odhalené teritorium s Jarmarkem a Řádem havrana. Ale bylo počítáno s obětí teritoria za cenu získaného času.

Dalo se očekávat systematické obsazování a uzurpování teritoria, ale Vox populi místo toho velmi zákeřně vyrazili na Monument Island a využili i Nebeské dráhy, aby zde měli více jednotek. Ke vší smůle ztratili Vox Populi při přesunu po dráze 1 jednotku.

Do bitvy se nakonec proti sobě dostaly všechny velitelské jednotky, dvě obyčejné jednotky na straně Zakladatelů a jedna obyčejná z Vox Populi (Zakladatelé si je povolali pomocí Motorizovaného patriota). Zakladatelé využili chytře Vigoru Uhranutí a získali si dočasně pro tento boj obyčejného pěšáka na svoji stranu. Vox Populi naopak zahráli Vzpurného Mustanga a zneutralizovali jednu bojovou kartu ještě dříve, než se vůbec dostala do boje. Zakladatelé tuto Vigorovou výměnu zakončili Zpětnou zásilkou a jednu útočnou kostku Vox Populi přeměnili na svoji a zaútočili s ní na Vox. Toho kola zároveň došlo k urychlení času, neboť Eli otevřela nestabilní trhlinu, která narušila časoprostor (či co) a všichni hráči dostali do rukou dvojnásobek karet, než obvykle. To spustilo opravdový chaos, kdy oba hráčí proti sobě nasadili všechny síly a nad ostrovem se musela spustit kataklyzmatická bouře, která musela celou oblast dozajista zničit. Nezní vám to trochu jako finále digitální hry? 

V tomto vesmíru ale Vox Populi bitvu drtivě vyhrálo. Jejich vůdce držel strategii agresivního útoku, zatímco vůdce Zakladatelů se držel při zemi a politikařil. Vox Populi zde získalo dominanci, Zakladatelům odstranili 1 vítězný bod a samy si jej připsali. Songbird se s Comstockem stáhli pryč a obětovali obyčejné pěšáky na oltář víry.

KONEC HRY

Zakladatelé nicméně této prohry využili ve svůj prospěch a zastihli Bookera nepřipraveného a zabili jej. Tím získali Elizabeth pod svoji. To se hodí pro různé situace, hlavně pro získávání vítězných bodů.

V tu chvíli již Zakladatelé ovládali dostatečný kus mapy a využili oslabeného působení Vox v oblasti Emporie, kterou během jediného kola zabrali a hru vyhráli. Tedy žádný Happy End jako ve hře, Comstock má ale dozajista radost.

Každý hráč si v průběhu hry vylepšuje své jednotky. Jejich útočnou sílu, jejich politický vliv na hlasování, jejich prodejní hodnotu a hlavně odemykání jejich speciálních schopností. Například Odstřelovač zakladatelů umí po odhození jeho karty zlikvidovat jednu obyčejnou jednotku na přílehlém políčku daného teritoria. Nebo Red Hood z Vox Populi umí po odhození přemístit dvě obyčejné jednotky své frakce na zvolenou lokaci.

Druhá fotka ukazuje získáné trofeje, nakonec Zakladatelé získali i zbylé volné dvě, ale na to už nezbyly volné body.

ZHODNOCENÍ HRY

Okem fanouška série Bioshock jde o senzační záležitost, která vám dovolí nahlédnout pod pokličku konfliktu, který probíhal po celou dobu Bookerova pobytu v Columbii. Hra nabízí mnohé metody řešení situací. Hráč se může rozhodnout, jestli chce hrát hru politicky, agresivně, nebo majetnicky. První hra trvala dobrých 5 hodin, to ale je způsobeno hlavně anglickými komponenty, což se ukázal být pro anglicky ne příliš dobře hovořícího hráče jako zásadní problém. Nicméně s narychlo vytvořeným papírem s překladem akčních karet má alespoň možnost hráč nakukovat co je co. Druhá hra již trvala jen nějaké dvě hodiny, takže nakonec bude velmi reálně herní doba 60 – 90 minut, které uvádějí na krabici.

Okem zkušeného hráče deskových her musím zmínit jistou míru náhody (berou se karty a hážou se kostky), ale pravda je, že se dají události hrát i na jistotu s prakticky nulovým rizikem. Ve hře má svoji roli i psychologie, zejména při hlasování a souboji. Velkým nedostatkem pro českého hráče budou anglické komponenty a velmi špatně napsaný návod jak hru hrát. Spoustu věcí si musí člověk buď domyslet a nebo rovnou vykoukat z oficiálního video návodu přímo od vydavatele hry (Anglicky).

Variabilita hry se ze začátku zdá být velmi rozmanitá a určitě půjde zkoušet tucty cest, jak si uzmout pro sebe ten kousek Columbie. Jak tomu bude i třeba po 20., 30. hře, to zatím jen těžko posoudit. Až se do takového stavu dostanu, určitě to tu zaktualizuji.

V tuto chvíli musím hru doporučit všem fanouškům Bioshocku, kteří mají možnost hrát takovouto hru s někým v reálném světě a umějí alespoň trochu pokročileji anglicky. Hardcore deskovníci co mají rádi Allies and Axis a jiné strategické hry zde najdou odlehčující zábavu, ale nic vážného. Hru jsem našel a koupil zřejmě nejlevněji ve Světě deskových her.

Ještě malá zmínka k oné Promo kartě: nahrazuje jinou kartu se Songbirdem v balíčku Zakladatelů a více hru přibližuje Songbirdovi a jeho chování v digitální hře. Získal jsem jeden kus navíc a nabízím jej v malé soutěži těm, kteří se mi prokáží, že vlastní deskovou verzi hry (kdo hru vlastní, bude vědět). Pošlete fotku s krabicí a důkazem na Infinite.cesky@seznam.cz a časem provedu vyhlášení, kdo ji obdrží.

„Toho rána jsem se zase probudila ve svý špinavý díře v Brlohu. Čekal mě další den ve Finkově továrně, měla sem zas mazat ty zadrhlý prodejní automaty. Stejně si tu v nich nikdo nic nekupuje, taky za co že? Už mi to tu leze krkem, Daisy všude hlásá, že bude líp, že se najíme z porcelánovejch talířů těch fanatickejch zvrácenců. Že prej v Emporii je pěkně a krámy jsou nacpaný jídlem a pitivem. Sebrala jsem teda svejch pět švestek a hned co jsem se s Vox spojila, poslali mě do Emporie a mi začali dělat – to nejde říct jinak než bordel. Ale dlouho nám to nevydrželo, Comstocka to pěkně rozzuřilo a poslal na nás ty svý cínový vojáčky.“