Barbarians: The Invasion 2nd Edition

hodnoceno 3x (Seznam vlastníků)

Barbaři v euro kabátku

Autor: Hyman | 24.1.2021 | 2

Stojím na posvátné sopce Thunmaru. Mlžný opar částečně skrývá krásu a krutost tohoto světa. Mého světa. Můj klan bude vládnout, kam jen oko dohlédne. Modlím se ke starověkým bohům a démonům. Dej nám sílu, ať nás nikdo nezastaví a mé jednotky rozpráší ostatní barbary ve všech bitvách. Naše zbraně budou plenit v zemích Aaruwnu, Boenhooru, Cae, a dají-li bohové, i na vzdáleném Doharaanu. Vítězství bude naše…

Autoři ve hře Barbarians: The Invasion přinášejí možnost ovládání barbarských klanů s cílem vybudování co nejvlivnější říše. Tvůrci nejsou nováčci – toto dílo mají na svědomí designéři, za kterými je již celá řádka počinů jako jsou Asgard, Hyperborea, Signorie, Simurgh, Tang Garden, Mysthea a Icaion.

Dle popisu (a z použité grafiky) by se zdálo, že hra bude plná nemilosrdných bitev mezi hráči, hodů kostek a s nimi spojené náhody a srdcervoucího příběhu. Nic ale není dál od pravdy, než je toto tvrzení. Jedná se v podstatě o hru typu euro, s minimem náhody a v podstatě bez přímého konfliktu mezi hráči. Tato hra je postavena na herních mechanikách umisťování pracovníků, proměnlivého pořadí tahu a ovládání území. Boj je zde přítomen, ale slouží pouze pro zabírání území, je řízen kartami a nikoli kostkami. Navíc i zde, i když je náhoda přítomna, je možné s ní hezky pracovat.

Téma hry se tváří klasicky „ameritrashově“ – barbaři, klany, dobývání území… prostě plné klasických klišé. Příběh zde není nijak zvlášť důležitý a ani nijak propracovaný. Těžiště této hry je jinde. Ve vyvažování vlastností klanu a zabírání území s cílem získávání co nejvíce bodů. Ten hráč, kterému se podaří vyvážit parametry klanu nejlépe, na závěr hry získá nejvíce bodů a bude vítězem.

Moje kopie pochází z Kickstarterové kampaně a je obohacena o některé  prémiové komponenty. Během kampaně si hráči mohli vybrat mezi verzí s miniaturami a meeply. Vzdal jsem se plastových figurek a myslím, že toto rozhodnutí bylo dobré. O tomto rozhodnutí se zmíním podrobněji v poslední kapitole. 

Komponenty

Ústřední komponentou jsou plastové kruhy (kruhové výseče), které jsou pro hru poskládány tak, že na hlavní herní desce tvoří patrovou horu, nazývanou vulkán. Na ni se pak umisťují kartonové kruhové úseky, na kterých jsou vyobrazeny jednotlivé dostupné hráčské akce. Další zajímavou vlastností je, že se mohou tyto výseče otáčet – tedy měnit svoji polohu vůči ostatním.

Výše popsaný vulkán je umístěn na hlavní herní desce. Ta dále obsahuje místa na umisťování karet démonů a karet hostiny plus dvě tabulky, které představují ukazatele znalostí a schopností pro konkrétní klan a na první pohled je možné je od sebe rozlišit barvou (modrá a žlutá).

Protože jedním z mechanismů hry je proměnlivé pořadí hráčů, nachází se na hlavní desce také stupnice cti (na která probíhá soupeření o zmíněné pořadí) a dále po obvodu desky najdeme stupnici vítězných bodů.

Vedle hlavní herní desky bude na stole zabírat nemálo místa bojová mapa Thunmaru. Ta obsahuje ostrovy rozdělené na kraje, které představují čtyři různé typy terénů (ledovec, hory, lesy a bažiny). Tyto oblasti budou hráči obsazovat a bojovat na nich proti nepřátelům, kteří jsou definovány balíčkem karet regionů. 

Každý z hráčů bude mít před sebou svoji desku, na které si zaznamenává stav zdrojů a velikost armády. Hezkým detailem je, že tyto desky jsou vícevrstvé.

Pro hru je k dispozici několik sad karet, které slouží k různým účelům:

• Karty démonů a hostiny: Jsou určeny k tomu, aby si po ukončení každé herní éry klany hráčů “užili” buď souboj s démonem a nebo pořádnou párty a oslavu. Jsou umístěny na hlavní herní desce.
• Karty regionů: Slouží k určování typů a počtu bojových jednotek, s nimiž se barbarské klany budou utkávat při obsazování jednotlivých regionů.
• Karty produkce: Umožní hráčům získávat tolik potřebné zdroje.
• Karty bohů a válečníků: Propůjčují hráčům speciální schopnosti, pomoc v boji a mohou vylepšovat některé z vlastností klanů.

Jak jsem zmiňoval v úvodu, nevlastním verzi hry s plastovými figurkami. Místo nich jsou zde k dispozici různobarevné a jedinečné dřevěné figurky válečníků.

Každý z hráčů bude na své vlastní desce pracovat se značkami zdrojů a armád. Pro označení dobytého území slouží na bojové mapě Thunmaru vítězné zástavy (ve tvaru poháru), které jsou k dispozici v barvách a se znakem každého z klanů.

Další komponenty slouží k označování různých hodnot a stavů na herní ploše: frakční žetony, značky pro bohus prvního boje, barevné a průhledné kostky a v neposlední řadě mince v barvě klanu pro každého hráče.

Jak se to hraje

Příprava hry

Do středu stolu umístěte hlavní herní desku a sestavte vulkán. Každá část/sektor musí být položena tak, aby byla spojena se dvěma sektory prstence v patře nižším. Dále na spodní části desky najdeme prostor pro umístění karet hostin a démonů. Jedná se v podstatě o ukazatel herních kol. Dále si všimněte, že pod příslušnou kartou se nachází další piktogram, pomocí nějž hráči na konci éry otáčejí prstenci vulkánu. V posledním kole však již nedochází k otáčení, ale celá hra je zakončena poslední bitvou, při které je možné získat rozhodující profit, který často určí vítěze.

Další deskou, kterou je potřeba připravit, je bojová mapa. Vzhledem k tomu, že součástí mé distribuce je možnost výběru z několika map, skrývá se v této volbě další zdroj variability hry. Náhodně pak umístěte frakční žetony na jednotlivé oblasti, a to včetně žetonů bonusových bodů u každého z ostrovů. S touto mapou velmi úzce souvisí karty regionů – rozdělte je podle všech čtyř barev a položte blízko této mapy.

Příprava karet produkce spočívá v otočení prvních čtyř do nabídky. Velmi podobná pravidla platí pro bohy a válečníky – pouze s tím rozdílem, že v nabídce budou pouze dva kusy od každého z „pomocníků“.

Každý z hráčů si následně zvolí svůj klan (volbou své herní desky) a umístí ukazatele zdrojů a armády na startovní hodnoty. Dalšími komponentami každého klanu jsou čtyři meeples válečníků v příslušné barvě, žetony pro označování úrovně znalostí na hlavní herní desce a sada vítězných praporů (žeton se znakem příslušného klanu ve tvaru poháru). Náhodně je každému klanu přidělen jeden z bohů – pomocí něj získají klany své první vítězné body (jako vstupní bonus každého z bohů). Tento bůh jim pak bude dále bude poskytovat svou speciální schopnost během hry.

Posledním krokem přípravy hry je startovací postup na ukazatelích znalostí a schopností. Zde mají hráči volbu buď posunout svůj žeton označování úrovně znalostí o jednu pozici na dvou různých ukazatelích a nebo posunout jednu svoji schopnost na druhé pole. Tuto volbu a nastavení provedou jak pro modrou, tak pro žlutou skupinu znalostí.

Vlastní hra

Cílem zde (jako u většiny euro her) je získat co nejvíce vítězných bodů. Ty se dají získávat mnoha různými způsoby – například provedením akcí, nákupem nového boha, vítězstvím v bitvě… (Toto není kompletní výčet možností, ale pouze ukázka několika možných.)

Jak již bylo naznačeno výše, celá hra je rozdělena na éry, jejichž maximální počet je určen počtem karet démonů a hostin (to jest šest). Konec partie však může nastat i dříve – a to v případě, že již jsou na bojové mapě všechny kraje zabrány jednotlivými klany.

Každá éra je rozdělena do tří fází:

1. Údržba: Vzhledem k tomu, že vlastnosti bohů a válečníků je možné využít pouze jednou během éry, je fáze údržby ta část hry, kdy jsou jejich karty uvedeny do polohy „připraven“. Pokud má klan ve vlastnictví karty produkce, zaktivuje se počet těchto karet roven úrovni, která je dána ukazatelem znalosti produkce (jeden z modrých ukazatelů skupiny znalostí)
2. Provádění akcí: Hráči v pořadí, které je dáno stupnicí cti, umisťují své figurky válečníků na vulkán (od nejvyšší pozice po nejnižší). Tyto pozice poskytují akce, které jsou okamžitě realizovány. A jaké akce jsou k dispozici?
   • zisk zdrojů, vítězných bodů, postup na ukazatelích znalostí a cti
   • možnost nákupu karet bohů, válečníků a produkce
   • boj
   • speciální akce – umožnění využití jedné akce navíc, obchodování, či zdvojnásobení vykonávání efektu následující akce 
3. Konec éry: Všechny figurky válečníků se vrací do klanové zásoby, vykoná se efekt karty démona a nebo hostiny (dle toho, v jakém kole se právě nacházíme) a vyhodnotí se závěrečná událost (otáčení vulkánu, případně závěrečná bitva).

Asi nejzajímavější (a nejsložitější) akcí je samotný boj. Jeho cílem je zábor kraje, který sousedí buď se startovním polem a nebo s již okupovaným krajem (klidně i cizím klanem) – a související zisk bodů. Další podmínkou, kterou musí hráč pro zahájení útoku splnit, je pozice znalostí v oboru objevování. Například v případě, že úroveň klanu v této oblasti ukazuje na hodnotu A, je umožněno útočit pouze na startovní zemi a na ostrov, který začíná písmenem A (na základní mapě se jedná o ostrov Aaruwn). Na ostatní ostrovy jejich znalosti prozkoumávání/objevování prostě nestačí. Pokud chce hráč zabírat kraje na dalších ostrovech, je nutné posunout úroveň klanu na hodnotu B či vyšší.

Pokud jsou všechny podmínky splněny, je možné postoupit do další fáze bitvy – tj. verbování armády. To, s jakými jednotkami se zde klan potká, je určeno terénem a s tím související barvou karet regionů. Na rubu karet snadno rozeznáte typy jednotek, se kterými v příslušném kraji budete bojovat. Větší ikona značí vyšší pravděpodobnost výskytu příslušné jednotky (např. zelená karta ukazuje na výskyt lukostřelců a siláků, přičemž výskyt lukostřelců je zde pravděpodobnější). Toto hráči ukáže, jak se nejlépe do této bitvy vybavit.

A jak určíme sílu, proti které bude boj probíhat? Ta je dána barvou frakčního žetonu na příslušné oblasti na mapě a úrovní taktických znalostí (žlutá skupina znalostí) stejné barvy. Je možné se zde potkat s jednotkami z Nefriaru (červený žeton), Shanu (fialový), Aspidianu (tyrkysová) a Vargu (bílý). Tato hodnota znalostí určuje počet karet regionů, proti kterým bude boj probíhat (tyto karty obsahují ikony bojovníků, které je třeba obětovat ze zásoby na desce hráče). Bitva je považována za vyhranou, pokud je hráč schopen porazit minimálně polovinou karet. Výhra znamená obsazení příslušného regionu a získání kýžených vítězných bodů. 

Po dokončení všech šesti ér (případně při aktivaci konce hry jiným způsobem), dojde k finálním započítání bodů – a to jak z karet produkce, tak z oblastí, které se klanu podařilo obsadit a jsou zároveň zformovány do vzájemně sousedících krajů… a nejvíce bodů znamená nej-(dosaďte podle libovůle) klan ve světě Thunmaru.

Moje resumé

Kvalita herních komponent je na vysoké úrovni – tloušťka kartonových desek je standardní, potěší vícevrstvé provedení u klanových desek. Karty o rozměrech 65 × 100 mm jsou vyrobeny z kvalitního materiálu a po několika hrách nenesou žádné stopy opotřebení. Je to asi také dáno tím, že karty hráči “nežmoulají” v ruce, ale jsou položené vedle herní desky hráče a maximálně se otáčí o 90 stupňů při aktivaci. Obrázky na kartách produkce dokreslují jejich efekt – např. pokud poskytují kamen, na obrázku se nachází tematické zobrazení kamenného dolu. Zobrazení bohů a válečníků bohužel trpí neexistencí příběhu, který by byl zasazen do nějakého promyšleného a zajímavého světa. Takže zde najdeme směsici kreatur, siláků a spoře oděných a obdařených žen. 

Celá hra je jazykově nezávislá včetně efektů, které jsou hráčům poskytovány pomocí karet. Ikonografie je jednoduše pochopitelná a během krátké doby není nutné používat pravidla pro nápovědu. I přes tento klad bych uvítal existenci „lama karty“, která by rekapitulovala průběh kola a základní význam ikon.

Pokud bych se měl zmínit o nějakých negativech v produkci, byly by to zejména průhledné barevné kostky, a to speciálně v případě zelené a modré – tyto dvě barvy jsou velmi jednoduše zaměnitelné. Navíc barevný tón hlavní herní desky je příliš tmavý, takže je nutné věnovat velkou pozornost čtení symbolů. Posledním produkčním problémem je pro mě systém uložení komponent do krabice. Dodávaný insert sice pojme většinu komponent, ale plastový vulkán a některé herní desky je nutné ukládat do krabice pod insert, a je tudíž potřeba určité šikovnosti, abyste krabici uzavřeli. A na závěr taková drobnost – deska hráče nemá jméno klanu. Takže po výběru klanu ani nevíte, jak se jmenujete – jste rozlišeni pouze barvou.

Jako jedinečné herní řešení považuji vulkán s akcemi, a to zejména pro možnost jeho otáčení. Většina bohů navíc disponuje speciální akcí další rotace. To dělá hru velmi dynamickou a zajímavou a přidává silnou nepřímou interakci mezi hráči. Volit si akci jako první je nezanedbatelnou výhodou, a boj o pořadí hráčů (určenou stupnicí cti) je tak velmi důležitý.

Vybranou akci označují hráči svými figurkami válečníků – moje verze nemá plastové figurky a použití meeplů je naprosto dostačující a jinou úlohu zde nehrají. Můj pocit je, že plastové figurky by zde byly jaksi navíc. Nejsem hráč, jehož koníčkem je barvení – pak by asi můj názor byl možná jiný. 

Soupeření na bojové mapě Thunmaru je jakýsi závod o to, kdo bude dříve schopen vyhrávat a zabírat území. To, že není možné atakovat ostatní hráče, znamená, že jednou zabraný kraj klanům zůstává až do konce hry. Boj jako takový je dobrým mixem štěstí (není předem známa síla armády, která proti hráčům stojí) a plánů (jsem schopen nakoupit silnou armádu a ovlivňovat, proti kolika kartám budu muset vyhrát).

Vlastní pravidla jsou poměrně obsáhlá a jejich vysvětlení trvá delší dobu. Učící se křivka je ale velmi strmá a již během první poloviny úvodní hry si partii užijí i ti, kdo jsou u stolu s touto hrou poprvé. Pokud ji však budete „rozcházet“ z dodávaných pravidel, je nutné se připravit na pár nejasností a nutnosti dohledávání detailů na diskusních fórech.

Pokud by hráčům nestačila základní verze hry, je k dispozici i asymetrická varianta. Ta přidává jednotlivým klanům speciální schopnosti. Součástí Kickstarter edice je také rozšíření Lov, které umožní na bojové mapě Thunmaru nahánět rozličná stvoření. Ta pak přinášejí buď přímo vítězné body a nebo ne nepodstatnou výhodu při standardním zabírání území.

Stále to není dost? Pokud by hráči měli chuť ještě rozšiřovat svůj zážitek, připravili jim vývojáři možnost plnění osobních cílů.

A ani zde nezůstanou na ocet hráči samotáři – k dispozici jsou také pravidla a komponenty pro solitérní hraní.

Pokud bych měl Barbary závěrečně zhodnotit:

• Po první hře jsem tuto hru zařadil mezi top hry mé sbírky.
• Vzhled neodpovídá zaměření hry (euro vs ameritrash).
• Zaujme svou originalitou a zážitkem. Hra je překvapivě zábavná a strategie nepostrádá svoji hloubku.
• Vyžaduje dobrou správu zdrojů, rozvoj znalostí klanu a načasování provádění akcí společně s uměním správného využívání vlastností bohů a válečníků.
• Nejvýraznější komponentou hry je vulkán, který přináší hodně rozhodování. Plánování akcí je kritickým okamžikem celé hry.
• Mapa Thunmaru a bojování s ní spojené je dobrým mixem náhody a strategie. Během bitev se nebaví pouze útočník, ale také ostatní hráči držící palce… hádejte komu?
• Všechny aspekty hry jsou opravdu dobře vyvážené.
• Existuje modifikace přípravy hry pro dva hráče. Nejlepší zážitek (a zajímavé interakce) jsme však měli ve větším počtu.