Arkham Horror

hodnoceno 1150x (Seznam vlastníků)

Iä, Iä, Cthulhu fhtagn!

Autor: sydo | 5.1.2009 | 42

"Nezemřelo to, co věčně odpočívá a dlouhý věků běh i smtí smrti bývá".

Tak pravil šílený Abdul Alhazred ve své proslulé knize Necronomicon, když nahlédl do světa Prastarých. Pojďme tam nahlédnout s ním.

Předem upozorňuji, že jsem nadšeným fanouškem díla H.P. Lovecrafta, tudíž u mě Arkham Horror získává body na tématu. Ale i pokud máte rádi atmosférické hry a nevadí vám horor, můžete směle číst dále.

Arkham Horror je dobrodružná kooperativní hra inspirovaná "Mythos" světem amerického spisovatele a otce moderního hororu H.P. Lovecrafta. Hráči na sebe berou roli vyšetřovatelů snažících se zjistit, co se děje v městečku Arkham ve dvacátých letech minulého století. 1. světová válka skončila a lidé si bezstarostně až dekadentně užívají života. V Arkhamu to ale taková pohádka není, dějí se zde divné věci a skupinka odvážlivců musí zjistit jejich příčinu, než bude pozdě.

První co vás na hře zaujme, je krabice - velká, s krásným obrázkem na přebalu a velmi pevná. Nepozemské šílenosti, které na vás uvnitř čekají, potřebují pevnou schránku. Když tuto Pandořinu skříňku otevřete, vyvalí se na vás neuvěřitelné množství komponent (737 aby bylo jasno). Jsou zde kartičky hrdinů, jim odpovídající postavičky, nestvůry, žetony zdraví, příčetnosti, stopy, peníze, brány do jiných světů a ohromné balíky karet. Třešínkou na dortu jsou velké karty Prastarých (hlavních protivníků v čele s velkým Cthulhu) a velká mapa. Vše samozřejmě v excelentní kvalitě, díky které patří vydavatel Fantasy Flight Games mezi naprostou špičku herního průmyslu.

Každý z hráčů si vybere svého vyšetřovatele s jeho speciálními schopnostmi (pro milovníky RPG má každá postava i svůj příběh), obdrží počáteční vybavení a hurá do Arkhamu. Vylosuje se jeden z Prastarých (v základní hře jich je 8), rozloží se kartičky lokací a vybavení a hra může začít. Vždy na začátku kola se otočí tzv. Mythos karta, která určí, kde se v Arkhamu objeví brána do jiných světů, jak se pohybují nestvůry, které z bran lezou a jaká událost se v Arkhamu přihodí toto kolo. Hráči se pohybují po městě, sbírají stopy, pomocí kterých lze brány zapečetit, pobíjejí nestvůry (pokud je nestvůr moc, obyvatelé města prchají, obchody zavírají atd.), navštěvují různá místa ve městě a v neposlední řadě vstupují do bran, aby v jiném světě, do kterých brána vede, pochopily její podstatu a po návratu se ji mohli pokusit zavřít (nebo s pomocí stop zapečetit). Pokaždé, když se otevře nová brána, Prastarý je o kus blíž svému probuzení. Hráči musí do té doby zavřít všechny brány na herním plánu nebo během hry zapečetit 6 bran. Pokud se Prastarý probudí, hráčům zbývá poslední možnost - porazit ho v boji. To je však velmi obtížné a někteří Prastaří - Azathoth - po probuzení automaticky vyhrají (pozřou svět, muhehe).

Hráčům k dosažení jejich cíle pomáhají karty spojenců, vybavení, magických předmětů a kouzel, které si mohou koupit za peníze nebo vyměnit za jejich zásluhy v boji proti zlu. Někdo se klidně může stát pochůzkářem a za plat pobíjet ve služebním voze monstra :)

Naopak úkol hráčům ztěžují bestie vylézající z bran a i samotný Prastarý. Monster je mnoho druhů, narazíme tu na z povídek známé Gugy, Noční Zebouny, Shoggothy, potomstvo Shub Niggurath, kultisty, maniaky, duchy atd. Prastarý ovlivňuje hru dvěma způsoby: dokud spí, má vliv na schopnosti svých nohsledů - kultistů a k tomu ještě nějakou další ošklivou schopnost, která hráčům znepříjemňuje život. Po probuzení pak má každý svůj speciální útok, z nichž mnoho nedává hráčům moc šancí.

Vlastní mechanismus hry pak čerpá ze základů RPG. Postavy mají klasické vlastnosti rozdělené do dvojic: rychlost/plížení; boj/vůle; znalosti/štěstí. v každém kole si hráči mohou tyto vlastnosti v omezené míře upravit dle jejich libosti s tím, že vlastnosti se ve dvojici ovlivňují, pokud si zvednu rychlost, budu mít omezenou schopnost plížení atd. To umožňuje hráčům připravit se na nebezpečí, která očekávají (v praxi vás stejně vždy něco překvapí). Čím větší daný skill máte, tím více kostkami házíte při jeho testu, přičemž 5 a 6 znamená úspěch. Vyzdvihnout bych chtěl unikátní mechanismus pohybu nestvůr, které se postupně rozlézají po městě a terorizují obyvatelstvo.

A pocity ze hry? Arkham Horror rozhodně není pro ty, kdo mají rádi ultrapropracované mechanismy bez náhody. Tato hra je o atmosféře, kterou evokuje a v tomto směru rozhodně exceluje. Pokud máte trochu RPG náturu, zažijete stejné pocity jako u četby Lovecraftových povídek - pocity zmaru, zoufalství a neodvratné katastrofy. Brány se otvírají, potvory množí a Prastarý se zvolna probouzí. A pokud se vám podaří např. v posledním kole před probuzením uzavřít poslední bránu, budete si tento zážitek pamatovat hodně dlouho, není mnoho her, které vám toto mohou nabídnout (resp. je, ale nejsou v ČR zažité).

Hra může trvat velmi dlouho (počítejte tak min. hodinu na hráče), já osobně s tím nemám problém, když mě hra baví, vydržím u ní dlouho rád, ale vím, že pro spoustu eurohráčů platí "hodinu a dost", tudíž by je AH mohl odradit.

Tak to byl stručný popis průběhu hry. Nebudu zabíhat do detailů, pravidla mají 24 stran a jsou pro zájemce dostupná na stránkách FFG (mají to tak u všech her, považuji to za velmi vstřícný krok, hráč pak nekupuje zajíce v pytli). Pokud budou nějaké dotazy, rád je zde zodpovím. A na závěr pár doporučení: před první hrou s přáteli si raději vyzkoušejte pár kol sólo, lépe tak pochopíte průběh hry a pravidla se budou vysvětlovat lépe. Pro prvních pár her je také dobré vyvarovat se náročných Prastarých jako jsou Hastur nebo Cthulhu a začít buď s jednoduchým Yigem nebo třeba Azathothem, který se budí dlouho a v případě probuzení hra končí a není tak zkomplikována finálovým soubojem. Hodně štěstí v Arkhamu!

"Nelze Tvora popsat - chybějí slova pro tak propastnou bezpříkladnou přízračnost, pro tak nepřirozenou zvrácenost veškeré hmoty, síly a kosmického pořádku... Velký Cthulhu byl po vigintilionech let opět volný a tonul v blaženosti."