Archipelago

hodnoceno 63x (Seznam vlastníků)

Solo hraní

Autor: Sion29 | 1 hodina 15 minut | 9.1.2015 | 0

Hra: Archipelago + Archipelago: Solo Expansion

Hráči: Sion29

Nastal večerní pátek a všichni spoluhráči se odporoučili do hospody. Nedalo se dělat nic jiného než vytáhnout novou hru a na internetu si nalézt nějaké scénaře z rozšíření pro jednoho hráče. Naštěstí i takové věci internet už vlastní a nakonec byla vybrána nejdelší nalezená hra za pirátku Cecili Blade.

Hned na počátku jsem dostal startovní pole vodu, jednu loďku s dvěma osadníky a deset florintů do měšce. Jako konec hry jsem musel dosáhnout deseti objevitelských žetonů, deseti lodí, třech přístavů a čtyřiceti florintů.

Hned první kolo se v celku vydařil prvotní průzkum a má loď nalezla dvě pobřeží na jednom hexu, kde na jednom se nacházeli dvě těžístě dřeva a na druhém dvě chýše. Zaradoval jsem se, jelikož dřeva mně bylo nejvíce zapotřebý a nezaměstaní domorodci se vždy využují. Musel jsem začít přemýšlet jak tedy mohu vyhrát, jelikož se mé umístěný počítalo podle zakoupených evolučních karet a na první místo jsem jich potřeboval méně než sedm. První volba byla stavba přístavu, abych mohl vydělávat. A tím se také rozjela celá má strategie. Na konci kola jsem z evolučních karet koupil farmu, jelikož nic jiného zajímavého nebylo. Naštěstí jsem tímto odkryl rekrutýra.

Když jsem se dostal k balanci archipelaga, zjistil jsem, že krize budou velmi veselé při hře jednoho hráče a posunul jsem rebely o dvě pole. Stály tedy na stejném políčku jako bílí ukazatel osadníků. Nezalekl jsem se a počal jsem s objevováním. Dílek mi nepřinesl toliko co jsem doufal (ananas a kamení), nicméně jsem měl možnost nyní nakoupit nezaměstnané a tak pohnout bílím ukazatelem a předejít tak krizím, které přijdou v následujícíh krocích (nemluvě o tom, že jsem spokojeně zaměstatné domorodce pěkně vytížil)

Na konci tohoto kola jsem mohl koupit rekrutýra, kterého jsem používal s výjimkou jednoho kola vždy.

Následujících pár kroků se skádalo z objevování - objevil jsem dvě hexy s mnoha těžišti dřeva a stal jsem se tak nejlépe zásobeným dřevařem exportujícím do Evropy. Také jsem postavil další čtyři lodě a evropané si mou firmu mohli spojovat i s dovozem pacifických ryb. Mezitím jsem se snažil kupovat co nejlevněší evoluční karty, abych zbytečně neutrácel peníze a navíc tam nebyly žádné užitečné. Kromě jedné a to Ministra zemědělství (ten mě dokonce zvednul od hry a donutil se opět podívat na internet pro jeho vysvětlení - dvě kostky jsou max)

Asi tak po půl hodině veselé těžení, prodávání, objevování a zaměstnávání domorodců (kteří tím museli být nadšeni, ale já tak poměrně efektivně řešil krize), jsem si uvědomil, že bych měl začít ukončovat hru jelikož už mám pět evolučních karet koupených. Měl jsem pět lodí z deseti, asi deset florintů ze čtyřicet, jeden přístav ze tří a šest objevitelských žetonů z deseti. Počal jsem kalkulovat a ihned postavil poslední dva přístavy. Ihned jsem začal prodávat exotické ovoce,  na které jsem našel hex se čtyřmi jeho těžišti (fáral jsem ty banány), do evropy, čímž se pěkně narvala má pokladnice. Přeci jen prodej manga přes tři přístavy do Evropy je už export ve velkém. V dalším kole jsem i dostavěl dostatečný počet lodí. Avšak deseti objevitelských žetonů a čtyřiceti florintů jsem dosáhl až v kole, kdy jsem již vlastnil sedm evolučních karet.

Skončil jsem tak na druhém, stříbrném místě. V první chvíli jsem byl lehce zklamán, ale v zápětí jsem si uvědomil, že druhé místo je moc pěkné a že to nebylo zas tak jednoduché a tedy, až dosáhnu místa zlatého, tak se snad samou radostí půjdu ožrat.

A celým závěrem malé vyjádření dojmů z mého prvního deskohraní pouze sám se sebou. Před necelým měsícem (ano, bylo to na první svátek Vánoční) jsem se setkal s první kooperativní hrou (dračák snad ani za kooperativní počítat nemohu) ve svém životě. Jednalo se o Andor a po dvou dnech snažení o výhru jsem si řekl, že takový druh her budu hrát jedině sám, proč bych se měl hádat s ostatnímy hráči, že já mám OPRAVDU pravdu. A teď musím říct: ANO, je to skvělé zahrát si sám. Všechno odsejpá, na nikoho nečekáš. Co víc si ještě přát. A dle mého, Solo verze u Archipelaga je skvěle řešena a 27 scénářů není málo (a co brání vzniku dalších, že). Takže jediné co mohu dodat: Palec nahoru:)

Odehráno v: Pardubice (Okres: Pardubice)