Záchranáři: Boj s ohněm - hra která vás nenechá chladné

Autor: jaroslaw | 13.11.2017 | 1

Hned na začátek musím říct, že od téhle hry jsem měl fakt veliká očekávání. Chtěl jsem kooperativní hru, protože přítelkyně kompetetivní hry moc nemusí. Vybíral jsem nakonec mezi Pandemicem a Záchranáři a zvolil záchranáře, protože Pandemic už znám a „má ho každej“, zatímco Záchranáři na českém trhu momentálně nejsou a dotisk se neplánuje (jo, psal jsem kvůli tomu na Mindok).

Hru jsem nakonec koupil tady na Zatrolených hrách. Koupil jsem anglickou verzi s českými pravidly. Měl jsem z toho maličko vítr, ale nakonec to bylo velmi dobré rozhodnutí. Česká pravidla seženete online snadno (mino jiné zde v kategorii ke stažení), anglického textu je ve hře minimum a nová slovíčka jsou tam asi tři. Hned po otevření krabice mě překvapilo, kolik různých žetonů a kartiček se na mě vysypalo. Akční body, dveře, oheň/dým, nebezpečný materiál, zdravotní ošetření, auta, žetony vzplanutí, kartičky specializací, kostky na určení stability... no fakt jsem se bál, jestli to všecko zvládnu.

Nezvládl jsem to dodnes, ale na tom nezáleží. K prvním hrám totiž drtivá většina žetonů a karet vlastně vůbec není potřeba. Pravidla mají nachystaný scénář, která mě provedla hrou pěkně krok za krokem, jednoduše a srozumitelně. I pro mě a to je co říct. Na druhou stranu jsem ta pravidla prvních pár her skoro nepustil z ruky. A pořádně jsem se zapotil.

Téma hořícího domu a záchrany jednotlivých lidí (každá postavička je vykreslená jinak, takže vnímáte opravdu každého individuálně) dodává hře na intenzitě. Oheň se šíří a lidé umírají. Dům se pomalu bortí. A mezi tím běhá parta naprosto zoufalých postaviček a neví, jestli má nejdřív hasit, nebo zachraňovat kočku. Čtyři lidi najednou mi umřeli, protože jsem je naskládal na políčku, kde potom prošel oheň. Přímo před očima jednoho z hasičů smetl jednu z obětí výbuch. Jeden z hasičů zahynul pod troskami, když opouštěl dům po úspěšném zásahu.

Hra je opravdu velmi napínavá, neboť hráči musí bojovat o každého ohroženého člověka. Musí se s ním skutečně tahat krok za krokem, aby ho zachránili, a nemají zrovna velký prostor na selhání (4 mrtví a konec - včetně psa a kočky). Radost z vítězství je ovšem veliká a zasloužená.

Nám se od počátku dařilo celkem vyhrávat, takže jsme po nějaké třetí hře začali pokukovat po pravidlech pro pokročilé. Když jsme si je prostudovali, naznali jsme, že těch nových pravidel je celkem dost a že je budeme přidávat postupně. Přidali jsme tedy nejdřív specializace, pak nebezpečný materiál... a to je vlastně všechno. Já jsem zkoušel ještě žetony rozžhavení, ale popravdě moc nerozumím tomu, jak se přidávají v průběhu hry, a pak jsou tam auta, kterým sice rozumím, ale zatím se mi nechtělo je do hry přidávat.

Jak ta hra teda funguje?

Základní princip je jednoduchý. Hodem kostkami se po domě rozšiřuje požár, který zabíjí ohrožené postavy a ničí strukturu domu, až dojde ke kolapsu. V této situaci se po domě pohybují hasiči, kteří se snaží najít a zachránit obyvatele bytu. Hasí také požár, ale to není cílem hry. Cílem je zachránit sedm lidí.

Hra končí ve chvíli, kdy

• zachráníte 7 lidí
• zemřou 4 lidé
• dům spadne

To znamená, že máte určitý počet kol, ve kterých buď zvítězíte, nebo ne. Počet kol zvyšujete tím, že hasíte požár, vítězství dosáhnete tím, že zachraňujete lidi. Pokud se budete soustředit jen na jednu věc (hašení/zachraňování), tak prohrajete. Musíte najít správný poměr obou činností.

Klíčová je spolupráce, která ovšem není nezbytná. To vnímám jako velkou výhodu. Pokud se totiž v jiných hrách (třeba v tom Pandemicu, že) hráči neshodnou, hra jednoduše končí. Pokud se neshodnou záchranáři, ještě není vše ztraceno. Každý má svou figurku, s tou hraje a kdo ví...

Náhoda ve hře je přítomná tak jako všude, kde se hází kostkami. Je ale silně ovlivněná činností hráčů (čím víc hasíte, tím méně riskujete smrtící exploze), i herními mechanismy (nové ohrožení se vždy objeví tam, kde je uhašeno).

Co se mi opravudu líbí je variabilita hry. Je v ní sice opravdu velké množství pravidel a mechanismů, ale záleží jen na hráčích, která se rozhodnou uplatňovat a v jaké míře. Každý si tak zcela sám a podle vlastní vůle může určit náročnost hry tak, aby ho bavila.

Ačkoli scénář je vlastně vždycky stejný (dům hoří a hráči zachraňují ohrožené obyvatele), každá hra je jiná. A kdyby se náhodou přeci jen začaly opakovat, stačí otočit herní plán a zkusit další mapu.

Musím říct, že Záchranáři jsou jedna z nejlepších deskovek, co jsem kdy hrál.

P.S. Musím to přiznat, začal jsem z balíku potenciálních ohrožených osob odstraňovat psa a kočku, protože jsem nezvládal ten pocit, že v domě umírají lidé, zatímco já se táhnu s kočkou.

Sdílet s přáteli: