Vzhůru do lesů a strání!

Autor: Kew | 19.5.2024 | 11

Před skupinou turistů se otevírá pohled dolů do členitého údolí pokrytého pestrou vegetací. A jsou to pohledy, jako je tento, kdy si milovník přírody uvědomí, že ne vždy je pro docenění krásy našeho okolí nutné zaměřit se jen na zvěř…

Krajiny Kaskádie jsou prvním rozšířením tile-placementové hry Kaskádie, v níž je cílem poskládat co nejlepší mapu krajiny a do té nasázet zvířata podle požadavků karet. Do hry toto rozšíření přidává jak větší variabilitu v podobě nových dílků a karet, tak i několik nových prvků. Pokud nevíte, o čem je samotná základní hra, doporučím vám tuto recenzi, pokud už víte, o co jde, pokračujte ve čtení dále.

Rozšíření přichází v krabici stejně velké, jakou má základní hra. Obsahu v ní není málo, ale pokud komponenty seskládáte šikovně (nebo si třeba vytisknete insert na dílky jako já), dobrou zprávou určitě bude, že se základní hra i Krajiny vejdou společně do jedné krabice. Co se týče grafiky a stylu, oproti základní hře se nic nemění a i nové prvky zapadají do estetiky původní hry. Pojďme si tedy říct, co konkrétně v krabici Krajin najdeme.

Nové dílky

Asi nikoho nepřekvapí, že rozšíření přináší další dílky. A to jak ty běžné, tak i nové počáteční „trojdílky“. Nejde ale o pouhé zvýšení variability kombinací zvířat a terénů – rozšíření přináší novou podkategorii dílků a tou jsou šiškové dílky s více biotopy. Ano, konečně máte možnost zkombinovat zisk šišky s tím, že daný dílek zároveň rozšíří až tři oblasti různých biotopů. Stále však platí, že na „šiškovém“ dílku ubytujete vždy jen jeden druh zvířete. Zároveň tyto dílky hrají roli i v přípravě hry, ale o tom až dále. Co se týče mého názoru na tenhle přídavek, jde rozhodně o krok dopředu, protože šišky jsou v Kaskádii zdrojem, kterého mám zpravidla nedostatek, a tak se hodí mít víc možností, jak je získat (i když pořád stejným principem jako v základní hře). A jak se dočtete dále, v tomto rozšíření jsou šišky podle mě potřeba ještě víc než v základní hře!

Žetony zvířat (a něco navíc…)

Pro ty, kteří se těšili na nový druh zvířat, mám naopak špatnou zprávu – pořád zůstáváme u tradiční pětice. Asi to ale není špatně, protože přídavkem dalších druhů by se hlavně „ředila“ možnost získat právě ty, které hráči zrovna potřebují. (A pro pořádek bych měl asi dodat, že i biotopů je pořád stejných pět, takže ani tam se revoluce nekoná). Nicméně v rozšíření najdete další hromadu žetonů zvířat (konkrétně 7 nových pro každý druh). A k čemuže tedy? No protože rozšíření nabízí možnost zahrát si až v šesti hráčích (a na to bude potřeba zvířátek v pytlíku trochu víc). Tuto variantu ovšem vyhodnotili autoři jako pomalejší, a proto k ní udělali zajímavý twist, který ji urychlí, ale přidá i další vychytávku: Každý z hráčů má k dispozici ještě i vlastní nabídku pěti dvojic dílek-zvíře, ze které si může brát v průběhu hry také (tato nabídka se ale nedoplňuje). O těchto pět tahů je zkrácena společná část (tedy výběr ze sdílené nabídky), a celá hra je tedy pak rychlejší, ale přitom výsledná mapa je stále stejně velká. Navíc si hráč může bez obav rozplánovat, co si kdy ze své nabídky vezme, protože mu do ní prostě nikdo jiný sáhnout nesmí. Jak dílky, tak zvířata jsou sice přidělena hráčům losem, takže se může stát, že někdo prostě dostane lepší a někdo horší kombinace, ale to už k hrám s vyšším podílem náhody, mezi něž Kaskádii řadím, prostě patří. Přiznám, že za mě nepatří Kaskádie ke hrám, které bych vytahoval ve větším počtu hráčů než ve čtyřech, protože zabírá dost místa na stole a více hráčů hru nijak zvlášť neobohatí (už ve čtyřech je dost času na případnou obměnu společné nabídky, než se dostanu na další tah). Nicméně pokud by někdo chtěl zabavit větší počet hráčů holdujících spíše solitérnímu hraní, kteří se ale pořád chtějí na konci partie porovnat s ostatními, nyní tuto možnost dostal. :)

A když už je řeč o bonusovém obsahu pro hru více hráčů, hra obsahuje i dodatečné žetony šišek.

Bodovací karty zvířat

Jedním z prvků, na který jsem se těšil asi nejvíc, byly nové bodovací podmínky pro jednotlivé druhy zvířat. A rozšíření splnilo má očekávání. Do hry přibyly po zásluze komplikovanější bodovací podmínky (viz fotka), jak bych čekal – přece jen rozšíření by mělo předpokládat, že hráči už s původní hrou nabrali nějaké zkušenosti, a může jim tedy být předložena větší výzva. Zároveň je milé, že i v rozšíření mysleli autoři na to, aby jednotlivé druhy pořád držely svůj koncept – lososové tedy pořád vytvářejí hejna, lišky koukají kolem sebe, káňata do dálky, wapiti tvoří stáda a medvědům je nejlépe o samotě (případně v menších skupinkách). Tím, že k původním čtyřem kartám přibyly tři nové, existuje navíc velká šance, že i při náhodném losu dostanete rozumný mix „starých“ a „nových“ karet. Případně si samozřejmě sami můžete rozhodnout, jestli zamícháte jen nové/staré, nebo si vymyslíte jejich sestavu na míru. Tomuto opět vychází vstříc i autoři hry, kteří si pro vás – stejně jako v základní hře – připravili řadu scénářů s předdefinovanými kartami a taky úkoly, které můžete v rámci jednotlivých scénářů plnit (ať už týkající se zisku určitého počtu bodů, složení krajiny, co se týče dílků biotopů, nebo bodování či umisťování zvířat).

Ke kartám zvířat mám ale jedno malé ale… Bohužel se nepovedlo ohlídat shodu barev rubů. Při losování na běžném světle tak půjde u některých zvířat vidět, zda jde o kartu ze základní hry nebo z rozšíření (resp. určitě půjde minimálně rozeznat, že jde o karty z jiných tisků). Není to zas tak zásadní, protože karty se dají losovat i úplně naslepo, ale trochu to zamrzí.

Figurky a bodovací karty krajin

No a konečně se dostáváme k prvku, který dal celému rozšíření jméno! V krabici totiž najdete 60 kartiček bodování krajin a k tomu 6 figurek každého z pěti druhů biotopů. Jedná se o samostatný modul, který se v každé hře můžete rozhodnout (ne)použít. A jak funguje?

Kdykoli se vám povede vytvořit oblast jednoho biotopu tvořenou alespoň 5 dílky, můžete si vzít figurku krajiny, umístit ji na právě přiložený dílek a poté si vzít 1 kartu krajiny ze společné nabídky, ve které je právě tolik karet každého z biotopů, kolik hraje hráčů. Na každého hráče tak určitě jedna karta vyjde. Samotné dřevěné figurky jsou krásně tvarované, takže třeba prérie jsou představovány trsem trávy, zatímco řeka zase vlnkou.

Co se týče karet, každá obsahuje bodovací podmínku (např. „každá oblast XY v hráčově krajině přináší 1 bod“, „každý medvěd v biotopu XY přináší 1 bod“, „na konci hry sečtěte dvě své největší oblasti XY“, atd.). Tyto podmínky se pak vyhodnotí a obodují na konci hry (spolu s ostatními podmínkami, které zůstávají ze základní hry shodné). Detailem, u něhož nejsem rozhodnutý, zda mi vadí, nebo vyhovuje, je, že podmínky jsou stejné napříč všemi biotopy (jen bodovaná zvířata se liší, protože ta se nevyskytují na všech typech biotopů stejně). Existuje tedy 12 karet každé krajiny a pro každou z podmínek najdete alternativu ve všech pěti „barvách“.

Pokud jste opravdu kompetitivním hráčem, musíte při hraní s kartami krajin zvážit dva důležité aspekty hry:

1. Bodový přínos z jednotlivých karet: Dost často se stane, že v některé kategorii jsou v nabídce karty s větším bodovým rozptylem než v jiné. Za průměrný zisk by se asi daly označit tři body (jde také o hodnotu jedné z karet krajiny, která nevyžaduje splnění žádné další podmínky), ale dá se dostat až k hodnotám okolo 6 bodů, a naopak existuje i jedna karta, za kterou můžete při neopatrném hraní body až odečítat. V závislosti na tom, jak hodnotné karty se vyskytují v jednotlivých kategoriích (biotopech) pro konkrétní partii, byste si měli naplánovat pořadí, v jakém o ně budete usilovat.
2. Figurka krajiny zabírá místo na dílku. Na tento dílek tak už nemůžete umístit zvíře, což vám může narušit plány (a často se mi tak stalo, že jsem raději se sebráním figurky – a tedy i bodovací karty – čekal třeba až na šestý nebo sedmý dílek oblasti). Zároveň umisťováním figurek krajin přicházíte o volná místa na žetony zvířat, takže musíte zvažovat, jak moc si chcete omezit výběr – proto jsem výše psal, že šišky (umožňující variabilitu při vybírání dvojic dílek-zvíře) mi přijdou v rozšíření ještě zásadnější než v základní hře. Kromě toho je potřeba zvážit i bodový přínos karty krajiny – v pozdější fázi krajiny se může stát, že zvíře, které byste na dílek umístili namísto figurky krajiny, vám vlastně přinese bodů víc.

Aby měli hráči více prostoru na umisťování figurek krajiny, a zároveň i lepší přístup k šiškám, obsahují pravidla pro hru s modulem Krajin ještě dodatečný bod přípravy hry – každý hráč dostane navíc ke své startovnímu trojdílku jeden náhodně vylosovaný „šiškový“ dílek. Tím pádem má hned od začátku hry možnost získat až dvě šišky, i když nepřijdou do nabídky vhodné dílky, navíc může „beztrestně“ umístit až 4 figurky krajin (pak mu dojde místo v mapě a bude muset začít žetony zvířat odhazovat). Prakticky jsme se ale většinou dostali každý zhruba ke třem kartám krajiny – na více jsme buď neměli dostatečně velké oblasti, nebo v nabídce nezůstaly dostatečně hodnotné karty, kterým bychom dali přednost před zvířaty.

A abychom měli výčet obsahu krabice opravdu kompletní, zmíním, že v ní dostanete i nový bodovací bloček, který jednak myslí na nový limit počtu hráčů (je v něm 6 sloupců), a také obsahuje nový řádek na body za karty krajin. Pokud ale budete chtít šetřit lesy, můžete při hře ve čtyřech či méně hráčích využít i starý bloček a body za krajiny prostě připočítat třeba k šiškám (nevím, jak vy, ale my se u nich stejně většinou nedostaneme přes 2 body…).

Dojmy a verdikt

Zapojení rozšíření do hry působí přirozeně. Je to jedno z těch rozšíření, které do hry vpluje naprosto samo, stejně jako mi to přišlo např. u Thingvelliru, který rozšiřuje hru Nidavellir. Hráči se nemusí učit téměř žádné nové mechanismy a i rozhodování v rámci tahů má pořád stejné zákonitosti; pouze se při rozvoji mapy každý musí koukat na to, jaké oblasti mu na jeho mapě rostou, a zda karty krajiny, které k nim patří, nabízejí zajímavé odměny. V momentě, kdy se pak rozhodně kartu vzít (nebo se na to chystá), možná mírně poupraví svou strategii braní dílků (např. v případě, že se musí snažit o jednu co největší oblast, nebo naopak o více oblastí stejného biotopu). Na druhou stranu – pokud se mu budou šikovně scházet zvířátka, nemusí se krajinami zaobírat vůbec (riskuje pouze to, že z nich více vytěží jeho spoluhráči, kterým zůstanou v nabídce).

Zároveň i při hře s rozšířením platí, že bodové rozdíly mezi jednotlivými hráči jsou v případě, že mají podobnou herní úroveň (a zkušenost se hrou), velmi malé – tzn. jednotky bodů při skóre kolem 90–100 bodů.

Vzhledem k výše uvedenému můžu rozšíření doporučit všem fanouškům základní hry – dostanete nový obsah a další možnosti taktizování navíc. Zároveň můžete hru rovnou i s rozšířením vytáhnout i na své rodinné příslušníky, známé a náhodné kolemjdoucí – ty dvě věty navíc, kterými vysvětlíte, co dělá nad rámec základní hry, už asi zvládnou. Fanatické hráče do hloubky (prý i takoví ještě pořád existují! :) ) zase určitě potěší přídavek nových scénářů a výzev.

Suma sumárum je tohle rozšíření rozhodně povedené!

Sdílet s přáteli: