Vypusťte děti na safari (krásně tam zapadnou)

Autor: dirtyfighting | 7.12.2023 | 3

Safari Park je novou hrou ze série her SMART, kterou má na českém trhu na svědomí firma MindOK. Typicky se jedná o chytré hlavolamové hry pro jednoho hráče, ze kterých si, vzhledem k široké nabídce různému stupni obtížnosti, vyberete bez ohledu na to, jestli jste špunt, středně vzrostlé dítě nebo dospělý. Pro úplně nejmenší děti (už od 3 let!) u nás v rámci této série vyšly například hry Den a noc nebo Tři malá prasátka. A nyní k nim přibyl právě zde recenzovaný Safari Park. Jak si v konkurenci jiných SMART her, ale i dětských her obecně, vede, se dozvíte dále. 

Zákony Lví říše

Základní premisou hry je vytváření kompozic podle karet zadání. Abyste hře dodali trochu té tematické šťávy, až ji budete prckovi vysvětlovat, můžete říct, že se vlastně snažíte pořídit ty nejhezčí fotky zvířátek na africkém safari. 

Celá hra sestává ze základní hrací desky představující savanu se stromy, skálami a jezírkem, 4 figurek zvířat (2 žirafy, slon a tygr) a z různě obtížných karet zadání. Dítě má za úkol dle zvoleného zadání uspořádat některá zvířata a prvky na plánu do specifické kompozice, což je ztíženo tím, že jednotlivá zvířata nemají naprostou svobodu pohybu. Jednak se samozřejmě při skrze dráhy na plánu navzájem blokují, druhak je lze na plán nasadit jen na určitém místě (což je pro dítě takovou minihádankou samo o sobě) a za třetí má každý figurka ještě vlastní omezení. A tak velký slon není schopen projít křovím nebo úzkou skalní soutěskou, žirafa kvůli dlouhému krku neprojde pod stromy a tygr nemá rád vodu, a tak si cestu nezkrátí přes jezírko. 

Úkoly jsou rozděleny do 4 úrovní obtížnosti a rostoucí obtížnost spočívá primárně ve využití více zvířátek a také ve složitější práci s perspektivou. U nejtěžších úkolů je tak součástí rébusu větší množství zvířat, některá jsou před a některá za objektem, a ještě musí být nějak specificky natočená. 

Co na safari musíte vidět

Vizuálně je hra úchvatná a pro děti velice atraktivní. Herní deska je opravdu barevná, ale zároveň přehledná, zvířátka jsou roztomilá, snadno rozeznatelná a z příjemného gumového materiálu podobně jako u Tří malých prasátek nebo Červené Karkulky. Dcerka se hned po spatření barevné ilustrace na krabici pustila do objevování, co jsem to domů přinesl, což organicky vedlo k tomu, že se hru hned naučila a vyzkoušela si ji. Hra je stimulující také taktilně, velice dobře se s ní manipuluje, dítě si může snadno hrací plán pootočit, pokud se potřebuje na rozložení figurek podívat z jiného úhlu. 

Komponenty jsou rozhodně pro děti bezpečné, zvířátka jsou natolik velká, že se ani naší mladší a velice dravé dcerce nepovedlo žádné z nich zkonzumovat. Zároveň úplně vybízejí k tomu, aby si je dítě vzalo k hraní také mimo rámec samotné logické hry a prostě si hrálo na africké safari. 

Takže tátu to baví, ale co děti?

Princip hry naše tříletá dcera pochopila velice rychle, vysvětlování nebylo dlouhé, sama pak ale musela ještě přijít na některé zákonitosti, se kterými chvíli zápasila – asi největší chyták jsou dvě identické žirafy, které ale mají každá jiný podstavec, a tak nemůžou být na plán umístěny zaměnitelně. Ale i to se nakonec poddalo. Pravidla pro to, kudy zvířátka mohou a nemohou chodit, dítě nasaje organicky, protože to prostě není fyzicky možné, což vnímám jako krásnou ukázku dobrého designu pro děti – pravidla nemusí vymáhat rodič („Protože se to podle pravidel nesmí!“), dítě je přijme samo, protože to tak je a dává mu to smysl („Žirafa je moc vysoká na to, aby prošla.“). 

Když si ke hře sedneme, tak nad ní typicky těch 10–20 minut strávíme, přičemž dcerka vyřeší zhruba tři nebo čtyři karty zadání a pak se to už zvrhne ve volnou hru, kde si zvířátka povídají a hrají na honěnou. Hra je sice určená pro jednoho hráče, ale v praxi hodně záleží na nátuře vašeho dítka – naše malá si Safari Park úplně sama nevytáhne, hraní této hry je hodně podmíněno naší přítomností, na úkolech ráda pracuje společně. Ne, že by to sama nezvládla, jen se po splnění úkolu ráda někomu pochlubí. Podobně to u nás ale vypadá i u jiných her pro jednoho, takže to může být jen specifikum našeho exempláře. Každopádně když hru jednou za čas vytáhneme, zahraje si ji ráda, viditelně má radost, když se ji povede přijít na správné řešení, a zase u hry nějakou dobu společně strávíme. 

Úkolů je habaděj (60!) a to, že jste úkol již jednou splnili, neznamená, že se k němu nemůžete vrátit. Různé stupně obtížnosti zajišťují, že si může dítě ke hře najít cestu opakovaně. V našem případě spíše než o okamžitý hit, jde o postupně dávkovanou zábavu, ale design hry je výborný a rozhodně si myslím, že u jiných dětí může jít o na několik dní nejoblíbenější hračku. My naděje upíráme k mladší dceři, všem ostatním rodinám ale hru můžeme vřele doporučit. 

Bilance

+ Barevné a pro děti atraktivní zpracování
+ Komponenty bezpečné i pro mladší sourozence
+ Věková specifikace sedí, tříleté dítě hře porozumí a zvládne ji řešit i samostatně.
+ Pravidla pohybu zvířat dítě nasaje organicky .

– Chybí praktický stojánek na kartu zadání, což by dítěti usnadnilo práci s perspektivou a kontrolu řešení.
– Obtížnost zadání rozlišená jen barevně, což dítě jen tak nevstřebá, a tak si může omylem brát příliš těžká zadání.

Sdílet s přáteli: