Vnitřní nepřítel – vítejte na přímém letu do stanice šílenství!

Autor: martinsun | 2.8.2021 | 8

„Proč se na mě kapitán tak divně dívá? Ten pohled, ze kterého čiší zloba a nenávist. Chce mě zahnat do místnosti a vypustit z ní vzduch… To si nenechám líbit. Nastražím tu zápalný granát a když se nebude dívat…“

Psychonauti přinášejí další rasu do skvělé hry Nemesis. Loď je najednou plná nebezpečných přeludů, které útočí na příčetnost všech členů posádky. A věřte, že nikdo z nich z toho nevyvázne se zdravým rozumem. Cílem hry opět zůstává splnit úkol a hlavně přežít.

Už jsme vzhůru? - příprava hry 

„Vím, že mi do té rány něco dala. Zašila to a schovala pod obvaz! Medička jedna proradná! Cítím to tam, pálí to – úplně to hoří! Kde mám ten nůž?! Už to tam mít nechci! Musím to dostat ven!“

Při přípravě využijete většinu komponent ze základní hry. V pravidlech je navíc velmi přehledně vyznačeno, které komponenty jsou ze základu a které z rozšíření. Barevné rozlišení textu je přesně to, co vám pomůže se rychleji a lépe zorientovat. 

Nový je panel vetřelců, miniatury vetřelců a karty spojené s novou rasou psychonautů. Na panel psychonautů umístíte slabiny pro tuto rasu, které nahradí slabiny ze základní hry. Karty útoků psychonautů a událostí připravíte stejně jako u základu. 

Na desku hráče si položíte kartu šílenství, která ukazuje, jak moc příčetní ještě jste. Zároveň míra šílenství určuje, které vetřelce vaše postava přivolá. Čím šílenější postava je, tím silnější jsou jí vyvolané přízraky. 

Novinkou jsou také karty paniky, které získáváte při překvapivém útoku vetřelců nebo z karet událostí. Kartu paniky vyhodnocujete ihned, jakmile ji získáte. Pokud máte úroveň šílenství nižší, než je číslo uvedené na kartě paniky, nespustíte její efekt, jen se posunete o jeden stupeň nahoru na kartě šílenství. Pokud je však úroveň stejná nebo vyšší, spouští se efekt karty. 

Při přípravě lodi nahradíte určené žetony průzkumu novými žetony se symbolem hnízda. To jsou jediné fyzické formy vetřelců, se kterými se na lodi můžete potkat, a po kterých zůstávají mrtvoly. Hnízda jsou tři. Žetony průzkumu se umisťují i do strojoven. 

Ze hry odstraníte kartu s místností pokrytou slizem. Sliz se ve hře vůbec nevyskytuje a i ostatní místnosti a předměty, které s ním v základu souvisely, mají trochu jinou funkci. Zbytek přípravy samotné lodi, výběr postav ani úkolů se nemění.

Je to stejná loď nebo není? Průběh hry a změny oproti předchozí verzi

„Dlouhou dobu jsme pochybovali o tom, že jsou skuteční. Šepoty v hlavě. Bouchání a změna ve zvuku, který vydává náš motor. Mihnutí se něčeho těsně za hranou zorného pole… Ale to, co jsme našli u motorů, nám jasně říká, že na lodi nejsme sami. A doupě toho jejich halucinogenního šílenství je přímo před námi.“

Ve hře je několik prvků a změn, které mění původní pravidla hry. 

Žetony psychonautů a šílenství

Žádný ze žetonů psychonautů neobsahuje typ vetřelce – obsahují pouze údaj o tom, kolik karet zabrání překvapivému útoku. 

Do losovacího pytlíku se přidávají i žetony šílenství, které při střetu způsobují hluk ve všech okolních místnostech a postava, která žeton vytáhla, si zvedá úroveň šílenství. Při evoluci vetřelců si hráč, který má barvu shodnou se žetonem šílenství, tahá a vyhodnocuje kartu paniky. 

Doupata

tvoří jediný fyzický projev cizáků na palubě. Vždy se nacházejí v místnostech, kde byla odkryta pomocí žetonů průzkumu. Souboj s nimi je docela tvrdý a je dobré, pokud je i rychlý. Při souboji s doupětem si totiž na konci každého svého tahu házíte na hluk. Takže se nám stávalo, že jsme přivolali do souboje další psychonauty. A to vážně nechcete. 

Zranění psychonautů

Vyhodnocování zranění je u každého typu psychonauta prováděno jinak:

• Slídil je nejslabší formou. Vytáhnete 2 karty útoků a použijete tu slabší. 
• Našeptávač: Jedna karta jako obvykle.
• Lovec: 2 karty a použije se ta silnější.
• Schizomancera nejde zranit. Je zabit, až když jsou zničena všechna 3 hnízda. 

Pokud se na jakékoliv vylosované kartě vyskytne symbol útěku, psychonaut utíká. 

Číhání 

Ve fázi událostí přibyl jeden zajímavý prvek – tím je číhání. Psychonauti, kteří jsou sami v místnostech bez posádky (a ani v žádné sousední místnosti nejsou lidé), zmizí z lodi. Jejich zmizení zanechá v daných místnostech něco podivného – do všech sousedních chodeb se umístí žeton hluku. A za každého zmizelého psychonauta putuje do pytlíku jeden psychonautí žeton.

Komponenty a grafika

„Je mi nějak povědomý, ty kontury, ty pohyby. Zároveň je podivně cizí. Při pohledu na něj cítím v hlavě zvláštní tlak. Jako by se mi z ní něco snažilo proťukat ven…“

Stejně jako u předchozího rozšíření i s tímto získáte skvělé figurky, které jedinečným způsobem dokreslují tíživou atmosféru na lodi. Atmosféru cizí, snové přítomnosti-nepřítomnosti.

Grafické provedení karet skvěle navozuje  pocit, že vám realita pomalu uniká mezi prsty… Je to střet s cizím vesmírem, který, i když je děsivě krásný, k nám není vůbec přátelský. 

Tři různé lodi s různými vetřelci 

„Záznamy hovoří jasně. To, v co doufali, že se projeví jako přátelský vesmír, jim ukázalo úplně jinou tvář. Tvář plnou ostrých zubů a drápů. Tvář plnou krve, šílenství a smrti.“

Průběh hraní má úplně jinou dynamiku oproti základu nebo Karnomorfům. V základu cítíte, že na lodi nejste sami. Víte, že se na ní skrývají vetřelci a při střetu s nimi se je snažíte zlikvidovat. 

Karnomorfové mají pomalý rozjezd, který se najednou prudce zlomí a vy se brodíte lodí plnou nepřátelských zmutovaných organismů, které se vás snaží pohltit – fyzicky zlikvidovat, sežrat.  

Psychonauti naopak velmi zřídka útočí fyzicky. Když už jste zranění, nikdy si nejste úplně jistí, zda na vás skutečně zaútočili, nebo jste si zranění způsobili sami. Střet s nimi vás velmi rychle připravuje o rozum. Že jsou na lodi nějací vetřelci, ale zjistíte velmi rychle. Pychické útoky vás poznamenávají a vaše ruka se plní kartami infekce. Smrt přichází velmi často. Přichází tak, že si ji v amoku způsobíte sami. 

Jak se to hrálo?

„Hnízdo je již skoro zničeno. Vystřel ještě jednou. Teď nemůžeš minout! Sakra!!! Teď nás dostanou, vždyť ti to říkám! Už jsou tu! A zdvojují se!“

Na začátku jsme dostali těžce na frak. Rozjeli jsme hru klasicky po vzoru původní Nemesis a po krátké chvíli jsme se rozdělili. A to byla chyba. Úroveň šílenství ze začátku rostla pomalu, ale v našich balíčcích se začaly hromadit karty infekce. Panika k nám byla milosrdná, ale pomalu nám ubývaly použitelné karty. S příchodem silnějších protivníků přišla rychlá smrt. 

A právě příchod silnějších psychonautů je něco, co stojí za zmínku. Je dobré se rozmyslet, kdo střet vyvolá, protože vyšší míra šílenství = silnější nepřítel. A toho nejsilnějšího – nesmrtelného – vedle sebe vážně nepotřebujete. 

Velmi kladně hodnotím změnu ve vyhodnocování zranění u jednotlivých stupňů psychonautů. Zde cítíte, že jde přesně o ten prvek, který vám doslova říká, že menší forma je slabší než ta silnější.  

Při dalších hrách jsem se naučili, že zásadní je se moc nerozdělovat a maximalizovat využívání karet přerušení, které vám umožní hrát v kole spoluhráče v okamžiku, kdy má vyhodnotit kartu paniky. 

Naučili jsem se, že je zásadní průběžně snižovat míru šílenství. Ať přes karty oddechu nebo ve sprchách, jídelně nebo na operačním sále.

A zásadní jsou zde slabiny. Ty mohou velmi častou zachránit celou situaci. Jen najít tu zatracenou laboratoř a vyzkoumat je.

Shrnutí

„Medička. Zvládla to a jako jediná přeživší letí s celou lodí směr Země. Co však netuší, je, že to již není úplně ona. Vystavení opakovaným psychickým útokům ji změnilo. Už není člověk. A direktiva počítače je jasná. Probuzení z hibernace je povoleno jen lidským členům posádky. Ostatní entity budou nemilosrdně ponechány ve věčném kryospánku.“

Další skvělé rozšíření, které do hry dodává zase úplně jinou atmosféru. Při tom všem zachovává to, co je na celé Nemesis skvělé. 

Jak vystihnout jednotlivé díly? 

• Nemesis: parádní vetřelčí klasika, zhmotnění filmu na desku
• Karnomorfové: Jatka a mutanti. Vetřelci se potkali s Věcí a snaží se pohltit vše živé. Adrenalin a vnitřnosti tryskají na povrch plným proudem. 
• Psychonauti: Potácení se mezi světem šílenství ve vlastní hlavě a světem zmaru v realitě ne úplně opuštěné vesmírné lodi. Hlavní cíl – nezešílet (aspoň ne úplně).

Přemýšlíte, který díl vybrat? 

Já osobně si rád zahraji všechny dosud vydané díly. Nejvíc rozhoduje momentální nálada a to, na jaké temné vesmírné drama má naše herní skupina zrovna náladu. 

Pokud bych i tak měl dát něčemu přednost, tak to teď (v čase recenze) budou Karnomorfové. Základu mám odehraného docela dost (i s misemi danými komiksem). U Psychonautů  ne úplně dobře překousávám, že způsobují přímo fyzická zranění, i když jsou nehmotní. 

Při volbě mezi dvěma rozšířeními jsou mi nyní bližší jatka způsobená zmutovanými karnomorfími kočkami. Ale na druhou stranu vím, že po dvou odehraných partiích se půjdu podívat na to, co na naší lodi způsobili nehmotní psychonauti. 

Sdílet s přáteli: