Vítejte v jurském pralese!

Autor: Addam | 5.12.2020 | 6

K večeru se lesem potulovala skupina mladých triceratopsů a spásala chutné traviny. Občas, když mláďata objevila obzvláště hutnou trávu, odtáhla celý trs do skrýše, kterou si vybudovala mezi dvěma kameny. Bylo jich o jednoho více než ráno, protože v poledne se z nalezeného vajíčka vylíhl nový „topsík“. Těsně před západem slunce je potkalo velké štěstí, protože narazili na super ňamku, což je zvláštní rostlina, po které se topsíci cítí neskutečně svěží a rychlí. A rychlost potřebují. Lesem se potuluje hladový raptor, který by si na topsících rád pochutnal. Ti sice mají pevné krunýře, a nejen to. Mají i pevné rohy, kterými rádi trkají. Nejčastěji po sobě, ale pár ran občas slízne i raptor. Ale ten je přece jenom silnější, a když se objeví, nezbývá topsíkům než vzít rohy na ramena. Není důležité být nejrychlejší, ale je dobré být rychlejší, než vás pomalejší kámoš...:-)

Jurská véča (Jurassic Brunch) je spolu se svou sesterskou hrou Jurská Sváča (Jurassic Snack) nejnovějším počinem z dílny francouzského autora Bruno Cathaly. Autor debutoval v roce 2005 skvělou kooperativkou Shadows over Camelot a má za sebou už pěkných pár kousků, jako např. Mr. Jack, Cyclades, 7 Divů světa: Duel, nebo Kingdomino. Všechny tyto hry vynikaly kouzelným grafickým zpracováním a Jurská véča není žádnou výjimkou.

Jurskou sváču jsem popsal důkladně v předchozí recenzi. Jurská véča používí defakto stejné herní mechanismy, proto se v této recenzi zaměřím na rozdíly mezi oběma hrami a také na týmovou hru pro čtyři hráče, která vznikne spojením obou jurských her.

Noví dinosauři jsou tu!

Véča obsahuje 11 figurek oproti 12 figurkám ve Sváče. Je to proto, že Véča obsahuje jenom jednoho agresora (raptora). Triceratopsové jsou robustnější než brontíci a velice stabilně stojí na zemi. Jsou moc roztomilí a je radost s nimi hrát. Raptor je taky krásně provedený, ale ten můj bohužel nestál a přepadával dopředu. Vyřešili jsme to tak, že ho opíráme o přední pařát, a v této pozici dokáže aspoň nahnutě stát.

Véča je pro mírně starší lidská mláďata

Zatímco Jurská sváča je pro hráče od 6 let, na krabici Véči je napsáno „7+“. Véča totiž zavádí do buše, eeehm – chci říci do hry – nový taktický prvek, a to trkání. Triceratopsové jsou očividně trošku více od rány než mírumilovní brontosauři. Trknout mohou jakéhokoli jiného dinosaura, tedy nejen topsíka, ale i raptora. Hráč trkajícího dinosaura přesune trknutého kamkoli za sebe, a to nejen do přímé linie. Tento manévr se často používá tak, že se trknutá figurka první akcí „předhodí“ raptorovi, který se o ni druhou akcí postará. Raptor je sice pouze jeden a je možné s ním pohnout jen jedenkrát za tah, ale na rozdíl od T-rexů ze Sváči se může pohybovat i diagonálně, což mu poskytuje větší manévrovací  možnosti.

Má-li se hra hrát efektivně, s trknutím je třeba nejen počítat, že přijde od soupeře, ale taky plánovat, jak naopak trknout soupeře. Proto není možní hrát Véču tak bezelstně jako Sváču. Nebezpečí totiž nebezpečí nehrozí jen od raptora, ale i od soupeřových triceratopsů. Je třeba manévrovat svými figurkami tak, aby se nedostaly do nebezpečné pozice, ve které můžou být trknuty směrem k raptorovi. Právě nutnost hrát více vychytrale staví Véču do role náročnější z obou jurských her.

Nové akční žetony

Oproti Sváče přináší Véča i některé nové akční žetony. Ty už nejsou zaměřeny na mimořádné pohyby vlastních dinosaurů a agresorů. Máme tu květinu, která umožní vylosovat a ukrást soupeři jeden z jeho žetonů. Pak hutnou trávu, která je sice za 3 body, ale po které topsík usne a je třeba ho za jednu akci vzbudit. Máme tu i skrýš, kam je možné si uložit až 3 své cenné žetony potravy a super ňamku, která umožní zahrát jednu akci za tah navíc.

Herní průběh bývá podobný jako u sváči, tedy spásá se tráva a hráči se přetahují o žetony pomocí akce květiny, dokud se neobjeví raptor. Ten začne řádit, přestože technicky vzato opět topsíky nežere, ale jenom zaplaší. Hráči, který má méně bodů, dává raptor šanci zabránit závěrečnému bodování tím, že vyplaší všechny topsíky soupeře. Protože raptor (a jeho aktivační žeton) je na rozdíl od T-rexů z prvního dílu pouze jeden, stane se, že se dostane do hry později a nestačí už vyplašit příliš topsíků. Hry proto končí jak na body, tak na eliminaci.

Zvratů ve vývoji situace je ve Véči míň, protože tu nejsou žetony na mimořádný přesun figurek a hra tak má o krok blíže k šachovému pojetí. Z toho vyplývá, že rozhodně ubylo náhody a hráči mají hru více ve svých rukou. Rozhodnutí jsou ale i tady často intuitivní a hráči se stále nemusí zdržovat nějakou velkou strategickou úvahou.

Hra díky těmto finesám trvá o chloupek déle než Sváča, ale pořád se pohybujeme v rozmezí 10-15 minut na hru.

Týmová hra aneb velká jurská žra(pra)nice

Na závěr recenze jsem si nechal třešničku na dortu v podobě týmové hry. Pokud dostanete na jeden stůl jak Jurskou sváču, tak i Jurskou véču, můžete si zahrát týmovou hru. Jeden tým tvoří žlutí brontíci a topsíci a proti nim hrají modří brontíci s modrými topsíky. Týmová hra je určena ideálně pro čtyři hráče, kdy jeden hráč v týmu ovládá brontíky a druhý topsíky. Je samozřejmě možno hrát i ve třech nebo ve dvou, ale nejzábavnější je týmová hra právě ve čtyřech.

Týmy se střídají v tazích, nejdříve hrají oba squady brontíků, pak oba týmy topsíků. Každý hráč má trochu jiné úkoly, brontíci spíše spásají trávu, pomáhají diverzními akcemi a plaší protihráčovy dinosaury T-rexem, zatímco za topsíky hrají spíše zkušenější hráči, chrání své brontíky a trkáním předhazují T-rexům nebo raptorům soupeřovy saury, kteří si nedávali pozor. Pokud dojde k zaplašení všech dinousaurů jedné skupiny, tato skupina vynechává tahy a soupeř je díky tomu na cestě k vítězství. Tento stav se dá zvrátit vylíhnutím nového dinosaura, ale ne vždy se to samozřejmě povede.

Týmová hra umožňuje i více herních kombinací. Je velmi pěkné, že hráči v týmu si navzájem pomáhají a můžou se radit o dalším postupu. Díky všem těmto věcem ale týmová hra nemá takový spád jako základní hry Véči a Sváči a z podstaty trvá výrazně déle než základní hra (většinou jsme hráli 20-30 minut).

Týmovou hru bych tedy spíše bral jako zajímavý doplněk k základním hrám, který je možné zahrát v případě, že se sejde více hráčů. Děti si týmovou hru užívaly, ale pravda je, že nebyly tak vtáhnuté do dění jako u základní hry.

Závěr

Blížíme se mílovými kroky k závěru. Jurskou véču vidím jako o něco taktičtější hru než Jurskou sváču a doporučení autorů pro mírně starší děti tedy sedí. Obsahuje menší podíl náhody a vyžaduje větší potřebu taktizování. Pořád se ale nejedná o takové komplexní uvažování, jaké je nutné např. v šachách. Přece jenom zde máme pouze jeden typ figurky a výrazně přehlednější situaci. Hra má stejně oslnivé provedení jako Sváča a jedinou nevýhodu spatřuji v nejistě stojícím raptorovi. Pokud chcete mírně náročnější hru s menším podílem náhody, bude vás Jurská véča bavit. Pokud hledáte přímočařejší akci, u které se nemusí tolik taktizovat a která přinese více zvratů ve vývoji situace, doporučuji sáhnout spíše po Jurské sváče. Pokud vás jakákoli z těchto her hodně baví a chcete hrát ve čtyřech, není od věci uvažovat o pořízení druhé hry, sbírku zkompletovat a jednou za čas si střihnout velkou týmovou hru. Ať už se ale rozhodnete jakkoli, věřím, že se budete dobře bavit!

Sdílet s přáteli: