Věčný boj mezi světlem a stínem

Autor: Bluda | 30.8.2021 | 4

Na kopci v dáli se rýsuje pět siluet postav. Nikdo nezasvěcený pořádně neví, proč se tam vždy v podvečer scházejí a co tam vlastně provádějí. Jsou to vyvolení, šamani, kteří, zatímco ostatní lidé v noci poklidně spí, bojují se silami temnot, aby druhý den zase mohlo vyjít slunce. Zatím však nepřišli na způsob, jak definitivně temnotu porazit, a tak se ji pokoušejí alespoň držet na uzdě a omezovat její vliv.

Noc co noc probíhá nekonečný boj se silami zla. To nejhorší však je, že i oni sami občas podlehnou temným silám, které dokážou ovládat mysl některých z nich až do ranního rozbřesku. Podaří se jim přesto i nadále udržet svět v křehké rovnováze?

Šamani přicházejí

Shamans jsou karetní hrou pro 3–5 hráčů. Jde o štychovou hru, zapomeňte však na přetahování se kouzelníků, sběr okurek či lety do vesmíru – tato hra přináší něco docela jiného.

V menší krabičce na vás čeká herní deska, dřevěná figurka stínu, 61 karet (5 postav a 56 karet světů) a kartonové žetony – 42 menších (body) a 14 větších (12 artefaktů a žeton zatmění a začínajícího hráče). Vše je doplněno specifickými, ale dle mého názoru velice hezkými ilustracemi, karty postav a hrací deska jsou ještě dozdobeny parciálním lakem (stejně jako krabice), takže vše působí opravdu luxusně.

Den se pomalu chýlí ke konci

Nejprve se podle příslušného počtu hráčů vyřadí karty, se kterými se nebude hrát, ve hře se tak bude používat přesně definovaná sada 30, 36 či 56 karet světů. Set karet postav (tři šamani a dva stíny) se upraví tak, aby karet bylo stejně jako hráčů a v případě, že hraje méně než 5 lidí, bude k dispozici pouze jeden stín (ten zlý). Ano, pouze v plném počtu hrají dva stíny – proto je zde ten větší odskok v počtu karet světů i nastavení stupnice stínu.

Hra se pak hraje na několik kol tak dlouho, dokud některý hráč nezíská 8 či více vítězných bodů. Stíny se vždy snaží během noci uvrhnout svět do temnoty, šamani se jim v tom naopak snaží zabránit.

Slunce se ztrácí za obzorem

Na začátku kola se na desku připraví žetony artefaktů a ukazatel stínu. Každý z hráčů obdrží jednu kartu postavy a 9 či 11 (dle počtu hráčů) karet světů. Případné zbylé karty se vyloží k herní desce – v této karetce neexistuje odhazovací balíček, každá barva má své místo vedle desky a zde se karty postupně vykládají, takže mají všichni neustálý přehled, které karty ještě jsou ve hře.

Nyní začínající hráč vynese jednu kartu. Každá karta má svou jedinečnou kombinaci barvy (dle počtu hráčů je jich k dispozici 5, 6 či 7) a hodnoty (při plném počtu hráčů 1–8, při menším 1–6). Další hráči pak postupně zahrají svoji kartu – na rozdíl od většiny jiných štychových her můžete zcela legálně zahrát naprosto libovolnou kartu – nemusíte ctít barvu ani reagovat na hodnotu.

Pokud zahrajete kartu špatné barvy, umístíte ji ihned do příslušné řady k desce a posunete figurku stínu o 1 pole směrem k měsíci, což většinou nechcete (pokud tedy nejste „ten zlý“). Pakliže se tato figurka dostane až na pole s měsícem, kolo končí a stíny vyhrávají.

Pokud zahrajete správnou barvu, ponecháte kartu prozatím před sebou. Až odehrají všichni hráči, vyhodnotí se dvě věci. Nejprve si hráč s nejnižší hodnotou správné barvy vezme žeton artefaktu (což je většinou užitečné). Poté si hráč s nejvyšší hodnotou správné barvy vezme všechny karty vyložené před hráči a umístí je do příslušné řady k hrací desce. Tento hráč bude následující štych vynášet kartu. Pokud jste jediným hráčem se správnou barvou, provádíte obě tyto akce vy.

Nemají-li již hráči v ruce karty, kolo končí.

Moc artefaktů v noci nabývá na síle

Jak již jsem zmínil, hráč, který ctil barvu a zahrál kartu s nejnižší hodnotou, si vezme žeton artefaktu. Má na výběr buď ze dvou, které jsou odkryté lícem vzhůru, nebo z hromádky, kde jsou artefakty lícem dolů. Většina artefaktů hráči přináší něco pozitivního – možnost upravit hodnotu na ukazateli stínu, získat body na konci kola, či možnost provést jeden speciální rituál. Je zde však i artefakt „maska pravdy“, který vás nutí ihned odhalit svoji postavu, což většinou není žádoucí – ovšem jsou situace, kdy i toto může být velice užitečné.

Temné rituály za svitu bledého měsíce

Stěžejním okamžikem hry je ovšem provádění rituálů. Ve chvíli, kdy některý z hráčů doplní do vyložených karet poslední kartu (či karty) příslušné barvy, musí okamžitě provést příslušný rituál – každá barva má pevně dané, jaký rituál k ní patří. Rituál vám může dát vítězný bod, můžete pomocí něho získat artefakt či snížit úroveň stínu, nebo si dokonce můžete prohodit svoji postavu s jiným hráčem.

Nejdůležitějším rituálem, a také jediným, který je zastoupen více barvami, je rituál očištění. Fakticky jde o rituální vraždu některého z ostatních hráčů. K tomuto rituálu potřebujete mít artefakt „rituální dýka“. Jsou-li splněny příslušné podmínky, může se stát, že musíte někoho zabít i v okamžiku, kdy ještě ani netušíte, kdo je na které straně – snadno tak tedy můžete vyřadit i někoho, kdo s vámi spolupracuje.

„Očištěný“ hráč se již zbytku tohoto kola neúčastní a odhalí svou postavu. V případě, že šlo o šamana, vyřadí pro toto kolo karty, které měl v ruce, ze hry (takže již nebude možno dokončit některé rituály) a posune figurkou stínu o tolik polí, kolik měl v ruce karet. Je-li vyřazený hráč posledním stínem, kolo končí a okamžitě vyhrávají šamani; je-li ve hře ještě jeden stín (při 5 hráčích), karty nebožtíkovy obdrží vykonavatel rituálu a ihned je umístí do příslušných řad k desce – může se stát, že tím vyvolá ještě nějaké další rituály.

A ráno snad slunce zase vyjde

Pokud se podařilo stínům vyhrát (figurka stínu dosáhla pole měsíce), obdrží každý přeživší stín 3 body. V opačném případě (a to i tehdy, že žádný ze šamanů nepřežil), vyhráli šamani a každý přeživší z nich obdrží 2 body. Dále mohou všichni přeživší hráči (bez ohledu na stranu) obdržet body za artefakty.

Pakliže ještě žádný z hráčů nezískal alespoň 8 bodů, vše kromě žetonů vítězných bodů se vrátí a pokračuje se dalším kolem.

Podaří se nakonec šamanům zvítězit nad temnotou?

Hra Shamans má svou stinnou stránku. Všechny karty jsou z poměrně tenkého papíru. Po několika hrách již jsou vidět první drobné stopy opotřebení. Není to žádná katastrofa, ale u tak krásně zpracované hry je to veliká škoda a kazí to dojem – tím spíš, že – ač se s nimi manipuluje nejméně – řekl bych, že nejvíce trpí karty postav. Možná právě kvůli parciálnímu laku. Řešením je samozřejmě použití nějakých obalů, ale tím zanikne právě onen krásný efekt selektivního lakování. Vážně škoda. Nicméně tím můj výčet nedostatků končí.

Vše ostatní musím jen chválit – i to, že třeba herní deska je jednoduchá, přehledná a funkční a zároveň působí velmi hezky. Je příjemné, že na desce hned vidíte, které karty je potřeba pro který počet hráčů použít a kde je startovní pozice figurky temnoty, přitom to nepůsobí nijak křiklavě a násilně. K dokonalosti už chybí snad jen uvést na desce, kolik se má rozdávat karet, ale to už bych si opravdu vymýšlel moc.

Shamans jsou hrou poměrně abstraktní a ač se zde dá najít ono téma šamanů zachraňujících svět, je to docela nepodstatné a téma by mohlo být úplně jiné, nebo by klidně ani vlastně nemuselo být žádné. Ale hra s hodnými šamany a zlými stíny, včetně vyvedení všech ilustrací, mne rozhodně neuráží – spíše naopak. Mimochodem, prototyp hry si vypůjčil téma od filmu Blade Runner.

Hra je velice svižná a protože máte v ruce velmi omezenou nabídku karet, často se budete rozhodovat, zda chcete ctít barvu nebo ne, i za cenu, že posunete ukazatel temnoty – nechcete to udělat jako šaman, abyste nezhoršovali situaci, ale často to nechcete dělat ani jako stín, abyste na sebe příliš neupozorňovali. Hraním „špatných“ karet si také můžete připravovat půdu pro provedení některého z rituálů. Také brzy budete mít tendenci si šetřit karty s nízkými a vysokými hodnotami, abyste mohli brát artefakty či získat některý štych.

Jako stín máte více cest, jak zvítězit. Můžete některého z šamanů zabít, ale také lze svého cíle dosáhnout tak, že pokud máte v ruce více karet od jedné barvy, můžete počkat, až ji ostatní vyhází (nebo jim k tomu trochu dopomoci) a jestliže se vám pak podaří sebrat některý štych, začnete tyto karty vynášet a ukazatel stínu se pěkně rozjede tam, kam chcete, protože ostatní hráči nebudou schopni vaši barvu zahrát.

Hrozně zajímavé mi přijde to, že hrajete na týmy, ale pokud třeba vašemu spoluhráči chybí už jen málo do úplného vítězství, může dávat smysl jej ve správnou chvíli odstranit, aby váš tým v ideálním případě vyhrál, ale on nezískal svou část odměny.

Vše výborně funguje v jakémkoliv počtu hráčů, nicméně nejzajímavější je to v pěti, kdy i stíny musí přemýšlet, kdo je asi jejich spojencem. Délka celé partie se většinou pohybuje někde mezi 40 a 50 minutami, obvykle to však jednou partií neskončí.

Šamani a ti druzí

Velice rád bych hru Shamans srovnal s nějakou podobnou hrou, ale žádnou příliš blízkou příbuznou ve své paměti nenacházím. Ač štychových her několik znám, je tato natolik odlišná, že by srovnání příliš nedávalo smysl. Vlastně mi to spíš než jiné štychovky docela připomíná starého dobrého Sabotéra, ale tam máte prostředky dosti omezené a třeba o zavraždění jiného hráče či přeběhnutí na druhou stranu si můžete nechat jen zdát.

Zde bych rád zmínil ještě jednu věc. Ve hře je sice možnost eliminovat hráče, ale tento hráč bude vyřazen pouze na aktuální kolo a navíc samo jeho vyřazení často hru ještě trochu urychlí, takže mimo dění bude ve skutečnosti maximálně jednotky minut. Nemusíte se tedy bát, že vyřazený hráč bude třeba jako u Pěti okurek už jen otráveně čekat, než ostatní hráči dohrají celou hru.

Poklekněte - slunce vychází!

Až někdy zahlédnete v krámě či na internetu nepříliš velkou nenápadnou hnědou krabičku s nápisem Shamans, zbystřete. Právě totiž stojíte před opravdovým klenotem, který si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Pokud nemáte problém s tím, že čas od času jiného hráče poněkud drasticky „očistíte“ za pomoci rituální dýky, určitě si ji přinejmenším zkuste zahrát. Za sebe musím konstatovat, že tahle hra je skutečně pecka!

Sdílet s přáteli: