Tam a zase zpátky

Autor: Technorocker | 16.10.2024 | 10

„Za osmero moři leží Aluda, tajuplný kontinent. Útočiště pokoje, kde vládne harmonický soulad. Krajina ostrova se neustále mění a půda přeskupuje, čímž odsuzuje jakékoli pokusy o jeho zmapování k nezdaru. Říká se, že na přechod ostrova tam a zpět potřebujete osm dní…“

K recenzi netradiční karetky od Mindoku bych nevymyslel hezčí úvod. Dodám jen, že první, co mě po jeho přečtení v pravidlech napadlo, bylo, jak by se názvu hodil hobitovský podtitul Cesta tam a zase zpátky. O Osmeru se hodně mluvilo už po Essenu 2023. Stojí opravdu za to? Rád vám odpovím.

Staňte se na chvíli cestovateli, jejichž úkolem je prozkoumat neznámé části prazvláštního kontinentu. Cestou budete hledat zvláštní artefakty, procházet posvátná místa a potkávat se s domorodci, o jejichž respekt budete usilovat. To vše v barvami přetékajícím grafickém provedení Maxima Morina, jehož rukopis už znají majitelé Příští stanice Londýn, Codex Naturalis nebo Zahradní říše a povědomý je dost možná i některým uživatelům halucinogenních látek. Abyste se nevrátili s prázdnýma rukama, potřebujete míti Filipa. A také krapet štěstí. Alespoň tak to vymysleli Francouzi Johannes Goupy, Corentin Lebrat. Původní název Faraway k tématu skvěle pasuje, daleko ale není ani ten český.

Před cestou

V praktickém papírovém insertu se ukrývají dvě hromádky karet malého formátu. Prvními jsou čtvercové karty lokací. Je jich šedesát osm a mohou mít čtyři různé barvy zastupující různé alundské krajiny. Pokud by měl někdo s barvami problém, odlišit se dají pomocí vzorů nad dolním okrajem. Na každé z nich naleznete v levém horním rohu číslo značící, jak dlouho průzkum lokace trvá. Jeho podbarvení pak udává, zda se lokace prozkoumává ve dne, či v noci. Vpravo od tohoto údaje se může nacházet symbol mapy, o kterém si ještě povíme. Vyskytuje-li se v dané lokaci některý ze tří divů, naleznete jeho symbol v pravém horním rohu. Jsou jimi kámen přízně Uduu, vznešená chiméra Okiko a konejšivý bodlák Zlatavec, který je ze všech divů ten nejvzácnější a který jsme překřtili na ananas. Tyto symboly budou důležité pro plnění úkolů, které se nacházejí vpravo ve spodní části karty. Číslo v bílém čtverci znamená počet bodů, které můžete získat. Některé karty je dávají zdarma, jiné vyžadují splnění určitých podmínek – ty jsou pak vyobrazeny nad symbolem úkolu. Tak například karta s číslem padesát dva udává, že můžete obdržet čtyři body za každý symbol chiméry, pokud na dalších lokacích posbíráte alespoň tři posvátné kameny.

Druhým typem karet jsou svatyně. V jejich horní části zase mohou být užitečné symboly mapy, divů či dne i noci. Mohou mít neutrální barvu či zastupovat určitý typ krajiny. A navíc mohou přinášet dodatečné úkoly, za jejichž splnění můžete získat respekt. K ruce dostanete také přehledovou kartu zahrnující příklady úkolů, svatyň a závěrečného vyhodnocení, praktický zápisník bodů a samozřejmě pravidla. K těm nemám jedinou výtku. Jasná, přehledná a názorná. I když jejich samotné vysvětlování může být poněkud záludné. Leckomu se totiž jeví složitější, než ve skutečnosti jsou.

Dokoupit si můžete i dřevěné figurky, jež byly k dostání coby promo. Použít je můžete jako označení právě vyhodnocované karty při závěrečném bodování. Pro samotné hraní žádný praktický účel nemají, ale jsou boží, a proto je uvidíte na všech fotkách této recenze.

Na cestě

Partii máte na stole, než byste řekli osm. Zamícháte balíček lokací a každému rozdáte tři karty, pak z balíčku vyložíte lícem vzhůru tolik karet, kolik je hráčů plus jedna, a nakonec vedle lokací připravíte zamíchaný balíček karet svatyní.

Hraje se na osm kol, z nichž každé má tři fáze:

• Průzkum lokace – Všichni hráči současně zvolí jednu z karet v ruce a vyloží ji před sebe. Jakmile jsou připraveni, otočí kartu lícem vzhůru a zařadí ji napravo od karty zahrané v předchozím kole. (Vykládání karet lze snadno přizpůsobit hrací ploše.)
• Objevy svatyní – Této fáze se účastní každý, kdo vyložil kartu s vyšším číslem, než měla ta, kterou vyložil v předchozím kole. Dobere si jednu kartu svatyně plus jednu další za každý již vyložený symbol mapy.
• Konec průzkumu – Hráči si postupně dobírají z nabídky po jedné kartě v pořadí podle toho, jaké číslo měla lokace vyložená v aktuálním kole. Postupuje se od nejnižšího k nejvyššímu. Zároveň se hráči musí rozhodnout, kterou z dobraných karet svatyň vyloží před sebe a zbytek odhodí.

A to je vše. Hra krásně odsýpá do posledního osmého kola, po kterém následuje cesta zpět. Čili závěrečné vyhodnocení toho, jak jste si poradili s úkoly Aludských obyvatel. Pro účely počítání se nám osvědčilo doporučení pravidel otočit nejprve všechny karty lícem dolů a po jedné postupně zprava doleva odhalovat a vyhodnocovat. Je důležité mít na paměti, že na bodování mají vliv pouze karty ležící lícem vzhůru. Po vyhodnocení lokací přičtěte body z karet svatyní a vaše skóre, respektive získaný respekt je na světě. Vítězí pochopitelně hráč s největším respektem, pokud je takových více, rozhoduje nižší celkový součet čísel na kartách lokací – ten značí, že jste se netoulali tak dlouho.

Po cestě

Přestože si tvůrci dali práci s vymyšlením vlastního světa včetně cenných detailů, v průběhu hry vás budou zajímat jen čísla, barvy a symboly. Osmero by klidně mohlo být set collection na jakékoli jiné téma. Co z něj však dělá jedinečnou hru, je pojetí závěrečného bodování, na se které musíte po celých osm kol soustředit. Vykládat karty zleva doprava, to umíme. Ale myslet při tom na to, že je budeme bodovat zprava doleva, myslet tedy předem pozpátku a budovat řadu tak, aby byla co nejefektivnější při zpětném průchodu, to dokáže zaskočit i zkušenější hráče. Osmero vás zkrátka nutí přemýšlet jinak, než jste zvyklí.

Až mě překvapilo, jak často jsem řešil dilema, zda vyložit nižší kartu, a mít tak možnost draftovat z nabídky jako první, nebo raději lokaci s vyšším číslem, a díky tomu získat svatyni. A ty získávat chcete. Kromě trvalých symbolů nebo barvy mohou poskytnout i další bodovací podmínku. Jsou okamžitě vyloženy lícem vzhůru, a tak už zůstanou. Vše, co zobrazují, se od té chvíle počítá. Dojít k vítězství bez svatyní je téměř nemožné. Jenže, abych se vrátil k číslům na kartách, zároveň je tu fakt, že karty s vyšším číslem přinášejí více bodů, zatímco ty s nízkým bodů pár nebo většinou jen symboly. Tohle od designérů nebylo vůbec hezké, ale vymysleli to dokonale. Je jasné, že pokud kartu vyžadující čtyři symboly Okiko nevyložíte mezi prvními, jen stěží ji budete moci v závěru skórovat sedmnácti body. Ledaže byste měli nasbíranou dostatečnou zásobu symbolů na kartách svatyní. Jenže nejdřív takové karty musíte získat. Naštěstí jsou tu symboly mapy. Jak už bylo řečeno, ve chvíli, kdy si máte dobrat svatyni, doberete si jich o tolik více, kolik symbolů map máte na svých již vyložených kartách. Z nich si pak vyberete tu svatyni, která se vám nejvíc hodí.

Náhoda? Štěstí? Ano, to potká každého cestovatele a k naplnění všech vašich plánu je budete potřebovat. Jaké lokace se objeví v nabídce pro další kolo, neovlivníte. Jakou si líznete svatyni, neovlivníte. Pravidla ani neříkají, v jakém pořadí si hráči karty svatyně dobírají. Jistota je pouze taková, že na ruce máte jen tři karty a rádi byste do začátku nějakou s vyšším číslem. Osvědčilo se nám pokročilé pravidlo zmírňující vliv náhody na začátku hry a možná i narovná startovní podmínky, kdy každému hráči rozdáte pět karet, z nichž si tři vybere. Relativně brzy si uděláte představu o tom, jaké karty potřebujete pro naplnění vašich cílů. Je však téměř jisté, že vám nepřijdou na ruku všechny, natož v tu správnou chvíli. Zatímco v první půlce hry tak budete často pokoušet štěstí, s blížícím se koncem začnete své tahy optimalizovat a hrát více na jistotu s tím, co máte a co víte, že přinese nějaké body.

Fakt, že všichni hráči vykládají své lokace současně, přispívá v plynulosti hry. Přiznávám, že se občas mohou věci zadrhnout, když přemýšlíte o výběru karty k vyložení. Zejména v prvních partiích to díky obrácenému bodování není lehká disciplína. Přesto se i v pěti šesti hráčích v pohodě vejdete do dvaceti minut. Hru ve více hráčích mám rád proto, že se draftuje z více karet.

Interakce mnoho nečekejte. Na druhou stranu, když rukou protihráče přijdete o potřebnou kartu, nakrkne vás to dostatečně. Osm karet není mnoho, a když vám tu nejpotřebnější někdo vyzobne, ať už cíleně, či vzhledem k jeho strategii, může to váš výsledek negativně ovlivnit. Přiznám se však, že většinou mám dost starostí sám se sebou, než abych sledoval, kudy kráčejí soupeři.

Samotné bodování je hračka. Počítají se viditelné symboly a barvy, nikde žádný háček. Díky tomu je hra uchopitelná i pro mladší hráče. Jediné, na co si musí dávat pozor, je nepřehlédnout některé bodovací podmínky, což se při pestrobarevnosti karet může stát.

Když už si s ním tvůrci dali takovou práci, musím podpořit téma. Tak například čas znázorněný číslem karty lokace. Čím nižší číslo, tím rychleji jste lokaci probádali a můžete se vydat do další. Proto také vybíráte z nabídky nových jako první. Naopak takový průzkum svatyně zabere nějaký čas navíc. Rozhodně nic nezkazí a atmosféru naladí přečtení první zeměpisné dvoustrany v pravidlech. Víc schválně neprozradím.

Závěrem

Osmero je rychlá, návyková a chytrá karetka s originálním konceptem. Splňuje všechny požadavky dokonalého filleru a osloví široké spektrum hráčů, snad kromě úplných nováčků. Každá partie přináší nový zážitek. Abych se tedy vrátil k otázce z úvodu: Aludu už jsem prošel křížem krážem, a kdykoli řeknete, rád se vrátím. Těším se na každou další partii a s každou také cítím, jak se zlepšuji. Bohužel tak i můj soupeř. Takže ano, Osmero za tu necelou pětistovku rozhodně stojí. A protože zjevně nejsem sám a Mindok hře věří, už teď se můžeme těšit na rozšíření.

Sdílet s přáteli: