Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Autor: martinsun | 21.3.2022 | 5
Rone, ještě musíme sehnat mnoholičný lektvar. A pak se potají dostat do západní věže. Odtud se budeme moci přemístit na ministerstvo kouzel a získat proroctví. Jen se připrav na to, že tam nebudeme sami. Vzpomeň si na všechna útočná a obranná kouzla, která jsme si spolu procvičovali. Budou se hodit.
Ve hře Harry Potter: Rok v Bradavicích se hráči stávají postavami ze světa Harryho Pottera a snaží se v Bradavicích nasbírat co nejvíce bodů do školního poháru. Body se získávají za plnění misí, výhru ve famfrpálovém zápase nebo třeba za složení zkoušky. Hra se hraje buď kooperativně nebo proti sobě, kdy se vítězem stane ten hráč, který jako první získá stanovený počet vítězných bodů.
Doprostřed stolu se umístí hlavní herní deska s mapou Bradavic. Do její blízkosti se dá deska č. 1 s Příčnou ulicí, deska č. 2, na které je několik významných lokalit a třetí deska famfrpálového zápasu. Okolo se rozloží zamíchané balíčky jednotlivých druhů karet. Na vyložené desky se náhodně umístí 30 žetonů předmětů.
Následně se hráči domluví, jak dlouhou hru chtějí hrát a jakou variantu hry. Délka hry přímo souvisí s cílovým počtem bodů.
Poté si každý hráč vybere jednu postavu a podle údajů na její desce si vezme odpovídající počet karet lektvarů, kouzel a knih. Na desku si dá žetony životů, žeton přenášedla a letaxového prášku. Každý hráč dostane pět karet misí a umístí svoji figurku na počáteční pole „start“.
Na začátku svého tahu si hráč hodí dvěma kostkami. Součet mu říká, o kolik polí se může pohnout. Hráč si zvolí cestu, po které půjde. Ta musí být propojena symbolem šlápot. Hráč musí vyčerpat všechny body pohybu. Zastavit se může jedině na některé z věží a odtud se přemístit pomocí letaxového prášku do jedné z lokalit na desce 2. Zastavit se může také při plnění mise – zbylé body pohybu mu pak propadají. Hráči také musí myslet na to, že v jednom tahu nesmí vstoupit na pole, kde již byli.
Na mapě jsou pole, která mají na sobě určité symboly. Pokud na nich hráč skončí svůj tah, bere si většinou kartu z balíčku.
Narazit může na:
Ve hře jsou také speciální pole (např. Hagridova hájenka), která umožňují zisk uvedených karet.
Body se dají získávat několika způsoby:
Souboj je možné vést s:
Pokud dojde k souboji, hráči se střídají ve svých tazích. Hráč zaútočí buď kostkami nebo kartou kouzla či lektvaru. Při hodu kostkami musí hráč dorovnat nebo přehodit hodnotu odolnosti, kterou má sok proti kouzlům. Po útoku proti neživému sokovi následuje spuštění jeho speciální schopnosti, uvedené na kartě.
Podle typu nepřítele se liší i podmínky vítězství, a je určeno i, co se stane v případě prohry.
Pokud hráč dorazí na famfrpálové hřiště může zahájit famfrpálový zápas s jiným hráčem. Ten se hraje na dvě kola. Nejdříve je nutné, aby jeden z hráčů vstřelil dva góly. Ve druhém kole musí chytač chytit zlatonku (dorazit k ni jako první). Zápasu se mohou zúčastnit vždy jen dva hráči.
Ve hře je speciální scénář, kdy proti sobě hrají Petr Pettigrew (a později Voldemort) a Harry Potter a jeho kamarádi. Každý z nich má jiné podmínky vítězství, ale úkolem je porazit toho druhého v jediném epickém souboji, na který musí být každý z nich správně připraven a vybaven. Do hry vstupují i postavy Smrtijedů, se kterými budou hráči bojovat. Mění se i pravidla obrany v souboji kostkami.
V případě, že některý z hráčů, který dosáhl vytyčeného počtu bodů školního poháru, stává se vítězem celé hry. Pokud se hraje na týmy nebo kooperativně, vyhrají všichni hráči.
Musím přiznat, že samotná krabice vypadá moc dobře. A nejen, že dobře vypadá, ale když ji vezmete do ruky, má váhu jako solidní základní kámen. Po otevření zjistíte, že je plná komponent. Což v dnešním trendu velkých krabic se spoustou vzduchu potěší.
Herní deska je v podstatě Pobertův plánek a lahodí oku. Problém je se v ní na začátku zorientovat, ale k tomu se dostaneme později. Stejně tak i ostatní desky vypadají dobře a navíc mají zpevněný rub, takže se hned tak neopotřebují, nedej bože, že by se zkroutily.
Karty zobrazují jednotlivé scény z filmů a přidávají hře na atmosféře. Jsou lesklé a mají i dostatečnou gramáž.
Nejslabší částí jsou žetony. Grafické provedení jednotlivých předmětů je poněkud mdlé. Je škoda, že si zde grafik nedal víc záležet. Předměty připomínají staré obrázky z clip-artu. Některé jsou víc detailní a některé naopak jen obrysy. A přitom stačilo málo. Třeba taková Hermiona je fotka, která herně dává smysl, ale graficky vzhledem k ostatním vůbec.
Žetony předmětů jsou odpovídající velikosti a je skvělé, že se jich na desku hráče vleze právě 6, což je maximální množství, které tam hráč může mít. Bohužel žetony životů i žetony na famfrpál jsou velmi malé. Proto musím, říct, že manipulace s nimi byla pro mě poněkud obtížnější. Děti s tím takový problém neměly. Na druhou stranu jsem rád, že jsem je nehledal nikde po zemi, protože by bylo těžké je najít.
Pochválit musím tloušťku všech žetonů, která je vyhovující. A velmi se mi líbily stojánky na standies, do kterých šly žetony postav velmi dobře vložit a i z nich vyndat. A to vše bez sebemenšího poškození kartonu.
Slyšel jsem, že původní anglická pravidla jsou prý docela nepřehledná. Zde chválím tvůrce českých pravidel, že se jim podařilo spojit k sobě logické celky a po přečtení je docela jasné, jak se hra hraje.
Za slabinu považuji, že spousta důležitých informací je vysvětlena nad zmenšeninou hlavní hrací desky. Ze začátku nám dělalo problém se v tom vyznat. Symboly se míchají s pravidly a vysvětlivkami (legendou). Časem jsme si na to zvykli, protože hra samotná je velmi jednoduchá.
Hře by výrazně přispěla lama karta, na které by byly popsány vlastnosti speciálních místností v hradě, a stejně tak i vlastnosti jednorázových předmětů. Takto jsme pořád museli listovat v pravidlech a dívat se, co vlastně získáváme.
Ze začátku jsem úplně nevěděl, co můžu od hry čekat. Bylo mi jasné, že to bude hodně o atmosféře a těšil jsem se, že budeme plnit jednotlivé úkoly v celých Bradavicích. Na to jsem také nalákal ostatní spoluhráče, a hlavně mé dcery, velké fanynky Harryho Pottera.
A plnění úkolů jsme také dostali. Jednotlivé mise jsou tematicky velmi dobře vymyšleny a sálají atmosférou ze ságy Harryho Pottera. Třeba mise, kdy je třeba zklidnit tříhlavého psa. Potřebujete k tomu harfu a kouzlo „alohomora“ (pro méně znalé – otevírá zámky :-)) a na konci mise budete bojovat právě s Chloupkem. Nebo třeba záchrana přítele z jezera. Ke splnění je třeba najít dračí vejce a Hermionu pod vodou. Navíc musí mít hráč lektvar žaberník, bublinové kouzlo a jedno útočné kouzlo. Bojovat nakonec budete s Ďasovcem. To jsou situace, které velmi věrně připomínají scény z knih nebo ještě lépe z filmů. A dokázali jsme si JE pěkně užít.
Bohužel je u jednotlivých misí docela nevyvážené, jaké předměty a kouzla potřebujete k jejich naplnění. Navíc ne vždy odpovídá výsledný zisk bodů za splnění mise její náročnosti. Bylo k uzoufání, když jsme měli pro splnění mise sehnat konkrétní kouzlo nebo lektvar. Lektvary jsou v balíčku většinou vícekrát, ale kouzla bohužel jen jednou. A celkem je ve hře 40 kouzel, takže šance objevit v balíčku karet to pravé je minimální a potřebujete k tomu velkou dávku štěstí. Jestli jsem to dobře pochopil z pravidel, hráč SI bere vždy jen vrchní kartu z balíčku kouzel, takže netuší, jaké kouzlo dostane. Zde nastal čas pro první domácí pravidlo. Kouzla, která jsme potřebovali pro splnění mise, jsme si v balíčku vyhledávali. Na začátku při náhodném výběru misí hodně záleží, zda dostanete karty, na kterých je uvedeno, že potřebujete dvě útočná kouzla, nebo jsou u nich uvedena konkrétní kouzla a lektvary.
Další prostor pro domácí pravidlo nastal v oblasti pohybu. Většina hry je založena na pohybu, který spočívá v utracení všech bodů pohybu. A běhat kolem jezera, které má vedle sebe dvě léčivá pole, nás po asi 10 pokusech přestávalo bavit. Proto jsme si řekli, že se musíme pohnout o tolik polí, kolik je hodnota na kostce s větším číslem a upravit to můžeme o číslo na druhé kostce a to směrem nahoru nebo dolů. Tím jsme trochu rozvolnili pohyb a lehce umravnili zběsilé pobíhání po mapě sem a tam.
Na začátku jsme měli i problém se v hradě orientovat. Hledal jsem západní věž a docela mě překvapilo, že je na pravé straně mapy. No nejspíš to bude tím, že pravá strana mapy má zobrazovat vyšší patro hradu… asi… Časem jsme si na to, jak se orientovat v hradě, zvykli a věděli, jak se nejrychleji dostat na dané místo a hlavně kde je hledat.
Souboje u nás většinou rozhodovaly kouzla a lektvary. Málokomu z nás se chtělo spoléhat na hody kostkou. Přece jenom ubírat jeden nebo dva životy nepříteli, který má 10 životů, chvíli zabere. Navíc pokud na vás on po každém takovém vašem útoku zaútočí a připraví vás o dva nebo i tři životy. To je pak šance na úspěšné dokončení mise téměř nulová.
Za zmínku stojí i souboj ve speciálním scénáři s Voldemortem. Zde rozhoduje jediná kostka a jeden hod. Což je docela tvrdé, ale vystihuje to podstatu celé hry.
Famfrpál je samostatná minihra, která do hry zapadá tématicky, ale herně téměř vůbec. Hrají ji proti sobě dva hráči a při hře více hráčů se nezúčastnění docela začali nudit. Navíc je za výhru jen 40 bodů, které se dají jinde získat daleko snadněji. Kamenem úrazu jsou také pravidla, která jsou velmi nejasná. Je krásné, že hráči mohou odrážet potlouky, ale co se s nimi děje v případě, že se jim protihráč vyhnul, se již nedozvíte. Famfrpálovému klání jsme se v dalších hrách raději vyhýbali.
Pokud si chcete hru náležitě užít, musíte se spokojit s tím, že celá hra je založena na velmi silné náhodě. Náhoda spočívá v tom, co hodíte a kam s tímto hodem dojdete. Najdete ji v tom, jaké karty si doberete. Vybafne na vás při soubojích, kdy se prostě snažíte hodit vyšší číslo než soupeř. Ovlivní i to, zda zaskórujete ve famrpálovém zápase. A jedná se ve většině případů o náhodu ve formě kostky. Pokud je tedy nemáte rádi, mějte se na pozoru. Hra neobsahuje skoro žádné mechanismy, kterýmiby bylo možné náhodu ovlivnit ve svůj prospěch.
Při první hře mě nemile překvapila dcera, která mi říká, že nemůže nikde najít učebnu čar a kouzel. Říkal jsem ji: „To ji jenom ještě neumíme najít.“ Ale ať jsme hledali, jak jsme chtěli, nikde nebyla. Tak jsem vylučovací metodou zjistil, že jediná učebna, která na plánku zbývá, je učebna kouzelných formulí. Takže to vypadá, že zde zaúřadoval šotek a text na herní desce nesouhlasí s textem na kartách. Dále si náš šotek odskočil a pohrál si s jmény našich hrdinů v pravidlech. Harry se stává Herrym, Pettigrew Pettigrowem a na návštěvu za námi přijde neznámý Malefoy.
Jsou to drobnosti, ale věřím, že by jim šlo docela lehce zabránit.
Klady
Nedostatky
Hru Harry Potter: Rok v Bradavicích můžu doporučit všem fanouškům Harryho Pottera, kteří chtějí zažít dobrodružství ve známém světě. Těm, kteří chtějí vyzkoušet, jak se museli cítit hrdinové v situacích, kdy jim šlo o život. Herně zde nečekejte nic zázračného. Hra vychází z mechaniky „hoď a pohni se“. Ta je oblíbená spíš u menších dětí a menšímu publiku bych tuto hru také doporučil. Nicméně tohle publikum bude potřebovat někoho, kdo ho do hry zasvětí.
Závěrem použiji slova mé kamarádky: „Tohle je přesně ta hra, která se bude skvěle prodávat v obchoďácích. Má populární téma, parádně vypadá a bude se dobře vyjímat na poličce v dětském pokoji vedle knížek s Harrym Potterem. A babičky ji budou svým vnoučkům a vnučkám ve velkém kupovat pod stromeček.“
Jestli ale na těch policích bude jen na ozdobu nebo ji občas i vytáhnou a rádi zahrají v té záplavě jiných her, to nyní nedokážu posoudit. Téma rozhodně mluví v její prospěch. A proti němu pak množství herně vychytanějších her na trhu.
Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Dobročinná dražba: Versailles 1919
Akt. cena: 2200
Končí za: 1 den
Abyss
Akt. cena: 610 Kč
Končí za: 1 den