Recenze Nemesis

Autor: Vernon | 7.11.2020 | 11

Nemesis je atmosférická semi-kooperatívní hra, která je na první pohled silně inspirována sci-fi filmy Vetřelec. V této hře je cíl jasný, splnit úkol, přežít a nikomu nevěřit.

Obecně o hře

Autorem hry je Adam Kwapiński, hra vydalo polské vydavatelství Awaken Realms, v českém jazyce ji máme díky MindOKu. Hra je určená pro 1–5 hráčů, herní doba je cca 1,5–2,5 hodiny, doporučený věk je 12 let. Nemesis patří mezi komplexnější hry ze žánru ameritrash, nicméně i lidé, kteří nemají velké zkušenosti ve světě deskových her, se této hry nemusí bát.

Jednotliví hráči se ujímají členů posádky lodi Nemesis. Posádka je nouzově probuzena z hibernace. Jeden ze členů posádky je hned po probuzení nalezen s rozpáraným břichem. K tomu navíc situaci komplikuje amnézie – pamatujete si jména, že loď má tři motory, ale kde na lodi se nacházejí jednotlivé místnosti, je velká neznámá. Ve hře se hráči musí ujmout své role, a to kapitána, pilotky, průzkumnice, vojáka, mechanika a vědce (anglicky captain, pilot, scout, soldier, mechanic a scientist).

Hra byla financována přes Kickstarter, kde ji během kampaně podpořilo 30 553 backerů a celkem se během kampaně vybralo 3 088 833 £, což samozřejmě odemklo spoustu stretch goalů („napínáků“), které hře přidaly více kvalitnějších komponent.

Hra v kostce

Na začátku hráči dostanou dva tajné úkoly, jeden osobní, druhý korporátní (jakmile se na herní ploše objeví první vetřelec (anglicky intruder), jeden z úkolů si vyberou a ten budou plnit. Úkoly jsou různé, například „posbírej sedm předmětů“, „vyzkoumej slabiny vetřelců“ nebo „hráč číslo 3 nesmí přežít“; nutno podotknout, že hráči na sebe nemohou útočit na přímo, ale nikdo neříká, že není možnost druhého hráče zavřít v místnosti, která je v plamenech, nebo dokonce plná vetřelců). Následuje draft postavy, poté hráči dostanou desku své postavy (obr. 1), svých 10 akčních karet (obr. 2), kdy cca polovina je pro všechny stejná a druhá polovina jsou akce dané postavy (karty se samozřejmě odvíjí od postavy, třeba pro mechanika je citelně snazší opravovat lodi, průzkumnice se naopak snáze a rychleji pohybuje po lodi), zamčené své dva předměty, zbraň a něco málo munice.

Obr. 1: deska postavy (scout)

Obr. 2: karty postavy (soldier)

Ve hře se střídají fáze hráčů a fáze událostí. Během hráčské fáze se hráči střídají na tahu a hráč má k dispozici dvě akce. Akcí je několik druhů: základní (pohyb, výměna předmětů, útok na blízko, zvednutí těžkého objektu, sestavení předmětu), dále obezřetný pohyb, možnost použití předmětů a akce karet (prohledáváni místnosti, krycí palba, …). Pro zahrání akce hráč musí vyložit svoji akční kartu, kterou má na ruce (na začátku fáze hráčů si všichni dobírají do pěti karet). Během svého tahu hrajete vždy dvě akce, pokud máte karty (případně jednu); pokud ne, pasujete a vyčkáváte na fázi událostí.

Mezi centrální mechanismy patří pohyb po lodi, ten konkrétně probíhá tak, že zahrajete svou akční kartu a vyberete si, do které místnosti se chcete přesunout. Po přesunu házíte kostkou na hluk a podle toho, co hodíte za výsledek, umístíte žeton hluku do daného koridoru; když má být na stejné místo umístěn druhý žeton hluku, přilákali jste vetřelce a losujete z pytlíku, kterého přesně. Pokud takto vstupujete do neprozkoumané oblasti (obr. 3), otočíte navíc žeton stavu, který určí stav místnosti (obr. 4; oheň, poškození, …) a počet předmětů v dané místnosti (každou místnost lze prohledat).

Obr. 3: neprozkoumané místnosti

Obr. 4: odhalená místnost (4 předměty; poškození místnosti - anglicky malfunction)

Během fáze událostí se řeší útok vetřelců a ohně, pohyb vetřelců, evoluce vetřelců a události, které se dějí na lodi jako například zavření dveří, šíření ohně, odpálení záchranného modulu.

Takhle se jednotlivé fáze střídají, dokud jsou na lodi přeživší a loď drží pohromadě (protože může dojít k autodestrukci nebo oslabení stability trupu až do kritického stavu díky početnému poškození nebo požáru lodi). Pokud loď není zničena, skočí po 15 herních kolech do hyperprostoru s cílovou destinací, nastavenou dle aktuálních souřadnic. 

Vetřelci mají několik vývojových úrovní od larvy, nymfoida, dospělce, strážce až po královnu (anglicky larva, creeper, adult, breed a queen). Čím vyšší vývojová úroveň, tím je daný vetřelec náročnější protivník – je potřeba být obzvláště opatrný proti strážci a královně.

Vaším cílem je tedy splnit úkol a přežít, toho lze docílit dvěma způsoby. Buď uniknout v záchranném modulu, které jsou však zamčené a odemykají se při smrti člena posádky, nebo když odpočet autodestrukce dosáhne nevratného stavu, nebo tím, že najdete vzácný klíč k modulu. No a nebo se lze znova zahibernovat, ale to musí loď zůstat pohromadě, dva ze tří motorů musí být v pořádku a loď musí mít správně nastaveny souřadnice, kam letět.

Herní komponenty, vizuální stránka a zpracování hry

Krabice Nemesis je velká, s dvěma patry komponent. Figurky (obr. 5 a 6) a herní komponenty jsou skvěle vizuálně zpracované tak, jak jsme u Awaken Realms už zvyklí. Figurka královny patří mezi mé nejoblíbenější figurky vůbec. Jednotlivé žetony pro oheň, poškození, hluk (obr. 7) jsou přímo na míru Nemesis díky Kickstarteru. Vizuální stránka karet je naprosto špičková. A ano, cena je poněkud vyšší, cca 3 tis. Kč, odpovídá nicméně kvalitě.

Obr. 5 namalované figurky vetřelců (intruders)

Obr.6 namalované figurky posádky

Obr. 7 herní komponenty

Hodnocení

V této hře jede každý sám za sebe a nikomu nelze věřit, a to i přesto, že zde mezi hráči nemusí být žádný zrádce – hra ho totiž nepřiděluje automaticky, ale hráč sám se musí rozhodnout, že se chce zrádcem stát. Posádka musí aspoň do okamžiku, než má splněné své tajné úkoly držet pohromadě a starat se o loď, aby neshořela, nebo aby se nerozpadla. Nikdo ale neví, zda hráč lže, nebo říká pravdu ohledně stavu souřadnic nebo stavu motorů a to umocňuje atmosféru po celou dobu hry.

Každá hra je originální a každá napíše svůj vlastní příběh. Z našich herních deníků uvádím pár příkladů. Podařilo se nám vytáhnout královnu jako prvního vetřelce, který se objevil na lodi. Zažili jsme více skvělých zrádcovských momentů, kdy třeba kapitán udělil postavě rozkaz vstoupit do místnosti plné vetřelců, nebo kdy byla průzkumnice zavřena v místnosti, kde se poté objevila královna. Voják opouští mechanika v místnosti, kde se právě objevila královna. Skvělé jsou taky hádky a dohady kolem souřadnic a stavu motorů – ne každý chce prostě letět tam, kam vy...

Hráč má svůj balíček akčních karet (celkem 10) a z toho na ruce 5 pro dané herní kolo. Nehledejte zde deckbuilding, to hra opravdu nenabízí (s výjimkou v podobě plevelících karet infekce). Jedná se o zajímavý mechanismus – pokud člověk dostane tuto kartu, přidá si ji do svého balíčku, přičemž ji nemůže zahrát pro žádnou akci. Lze se jich zbavit skrze skener, kdy hráč zároveň zjistí, zda je (nebo není) infikován larvou vetřelce. První infekcí získá postava do těla larvu, druhá je pro ni smrtelná.

Nemesis dokáže překvapit tím, jak dokáže být nemilosrdnou hrou a ano, náhoda zde má značný vliv – třeba to, jaký vetřelec se objeví na lodi, nebo třeba šíření ohně na lodi; stává se, že v jednu chvíli máte vše pod kontrolou a najednou je oheň všude. Nemilosrdnost hry pro mě byla zprvu velmi překvapivá, nejedná se skutečné o Zombicide, kde zabíjíte zombíky po tunách, tady mají vetřelci proti vám výhodu a každý boj je tvrdě vybojovaný. Nicméně právě nemilosrdnost hry je to, co velkým podílem přispívá k celkové atmosféře a prožitku z ní.

Pravidla jsou napsaná čtivě a přehledně. Ve hře jsou velké přehledy („lama karty“) místností. Vlastní lama kartu pro hráče zde nenajdete, nicméně seznam akcí najdete třeba na své hráčské desce. Přehled fází a jejich sledu najdete na kartě s vaším číslem (mimochodem tato čísla určují cíle zrádcovských úkolů). Tohle je naprosto dostatečné, až na jednu výjimku, a tou je evoluce vetřelců: na kartě hráče je uvedeno, kdy ji hrát, ale to, co který žeton znamená, už nenajdete tam ani na zadní straně (přehledu) pravidel. Vysvětlení je zcela neintuitivně umístěno jen vevnitř v pravidlech. Vlastní pravidla a mechaniky hry spolu skvěle fungují a rychle se dostanou do krve, výjimkou je zapamatovat si, kolik karet musím zahrát, resp. přidat na danou akci; ze začátku bývá občas problém přijmout, že symbol nuly znamená: „žádná další karta“ (takže celkem 1 karta na zahrátí této akce) a že symbol jedničky je jedna dodatečná karta (takže celkem 2). Je zde i pár drobných pravidel, které se „objevují“ postupně, protože nejsou zcela intuitivní. Jeden příklad za všechny: nedávno jsme zjistili, že když člověk najde na lodi novou zbraň, najde ji pouze s jedním nábojem. Ne, že bychom nečetli pravidla, ale některá pravidla se v rámci celku mohou trochu ztratit; jedná se však jen o drobnosti.

Jednotlivé mechaniky hry na sebe logicky a intuitivně navazují. Centrální mechanismus pro řešení akcí hráče (vykládaní karet) se rychle dostane do krve, jediné, na co je potřeba si dát pozor je to, že si hráči dobírají karty do pěti karet a ne pět karet. Systém hluku je zajímavý a dost originální, v případě Nemesis navíc výborně sedí do celého herního designu.

Inovativní a originální je systém životů vetřelců, je totiž proměnný. Po zásahu vetřelce se otáčí karta útoků vetřelce (obr. 8), která má nahoře číslo životů, případně informuje o útěku vetřelce (mimochodem pro strážce a královnu se tahají dvě karty a čísla se sčítají). Tento mechanismus vyvolává silné emoce a nejistotu z boje – jednak je nejisté, zda zásah bude úspěšný a už vůbec nevím, kolik má vetřelec životů. Důležité je taky říct, že i když hrajete za vojáka, není dobré si hrát na hrdinu, munice je zoufale málo a nikdy nejde o boj rovného s rovným.

Obr. 8 karty útoku vetřelce
(v levém horním rohu je uveden počet životů vetřelce)

Ve hře se mohou vyskytnout situace, kdy uštědříte vetřelci dva zásahy a on má celkem tři životy, takže opakujete útok a konečně má vetřelec tři zásahy, nicméně karta ukazuje čtyři životy. Proto ještě jeden útok, opět zásah, otáčí se karta a vetřelec se rozhodne k útěku.

Kooperativní režim je zde poněkud slabší, resp. zde chybí atmosféra a emoce vzniklé hraním. Nicméně je variantou pro ty, komu vadí zrada, podrážení, hledění si svého a nedůvěra v druhé (tedy vše, čím oplývá základní, semi-kooperativní režim).

Pokud se vám stane, že zemřete v průběhu hry a do konce zbývá ještě spousta kol, můžete převzít kontrolu nad vetřelci. To znamená, že se ujmete jednotlivých akcí z fáze událostí. Konkrétně to znamená, že dostanete nový balík karet (akční karty vetřelců). Karty lze hrát třemi způsoby a to na pohyb, útok nebo efekt (například zahraní karty událostí, hod na hluk atd.). Vynechá se pak ale krok evoluce vetřelců, takže pro hráče ovládajícího vetřelce je poněkud náročnější jejich nasazování.

Díky Kickstarteru lze variabilitu hry zvýšit rozšířeními (které jsou zatím jenom v angličtině), na výběr je Aftermath (epilog hry a nové postavy), Carnomorphs (alternativní vetřelci, resp. mutující stvoření), Voidseeders (alternativní vetřelci, kteří způsobují postavám šílenství) a Terrain Expansion (čistě vizuální rozšíření). Ke hře vyšla i dvě komiksová rozšíření Untold Stories 1 a 2 („Co vám neřeknou“), první díl přináší kooperativní kampaň a druhý díl 7 scénářů, které upravují události ve hře.

Co se týká jazykové náročnosti anglické verze, zkušeností z naší herní skupiny je, že problém neměli ani ti, kdo umí angličtinu jenom na základní úrovni; danému člověku pak stačilo vysvětlit jeho 10 akčních karet, případně pomoci s předměty. Karty události se vždy četly a překládaly nahlas.

Nemesis patří rozhodně mezi mých TOP5 her a díky skvělému hernímu designu hra vypadá skvěle na stole. Především si mě však získala atmosféra hry a to, že každá herní partie napíše svůj vlastní originální příběh.

Silné stránky hry:

• Atmosféra hry
• Každé hraní má originální příběh
• Možnost zrádce
• Zpracování hry
• Variabilita hry
• Soubojový systém
• Systém hluku
• Systém provádění akcí
• Síla vetřelců

Slabé stránky hry:

• Chybějící přehled evoluce vetřelců na přehledové kartě
• V kooperativní režimu chybí zrádcovská (a tím celková) atmosféra hry
• Cena hry

Fotky z hraní:

Sdílet s přáteli: