Proč se mnou nikdo nechce vykrádat věže čarodějům

Autor: Slouha | 18.6.2020 | 4

10 Minute Heist: The Wizard's Tower je jedna z nejlepších malých her, co znám. Se svojí postavičkou procházíte jednotlivá patra věže, ve které má čaroděj schované svoje poklady. V každém kole čórnete jednu věc a snažíte se skládat sety barev a čísel. Jen vaše postavička má asi fóbii z chození do schodů, protože jakmile sejdete o patro níž, již není cesty zpět. Hra vypadá skvěle a má ještě několik drobných mechanických libůstek, díky kterým se jen tak neohraje. Přesto jí se mnou nikdo nikdy nechce hrát. Proč? Zde je několik důvodů:

1. Na to, jak je hra kompaktní, docela trvá, než ji připravíte. Čarodějova věž je totiž složená z mnoha pater, z nichž některá ještě musí sestávat z jiných karet než ostatní. Takže se připravte na to, že když si hru přinesete na setkání s kámoši v hospodě, nějakou dobu potrvá, než stůl zaplavíte kartičkama. Což může některé z vašich spoluhráčů či spoluhráček vyděsit tak, že příště budou chtít hrát něco, u čeho nestráví hodně času tím, jak koukají na vás, jak rozkládáte karty jak na pexeso a tvrdíte jim, že stavíte věž.
   
   
2. S tím souvisí to, že hra zabere překvapivě hodně místa. Osmi- nebo kolikapatrová věž je prostě velká. Můžete si říct, že vám to má navozovat pocit, že se v ní skrývá opravdu hodně pokladů, a tudíž i hodně možností, co lohnout. Blbé ale je, když vám ty možnosti padají ze stolu, protože se na něj nevejdou. Takže určitě nic pro kavárenský stolek.
   
   
3. Oba předchozí body se vážou k tomu, že může být trochu záludnější hru vysvětlovat. Ne, že by byla nějak těžká na hraní. Ale její delší příprava a množství různých kartiček kouzelných předmětů, může na někoho působit, jakože se s vámi pustili do mnohem komplexnější hry, než zamýšleli.
   
   
4. A právě kvůli tomu se může vytrácet i údernost, kterou slibuje název hry. Když oněch deset minut uplyne ve chvíli, kdy jste dokončili přípravu hry a zrovna se pustili do vysvětlování pravidel, můžou se vaši spoluhráči a spoluhráčky začít ošívat.

K výše popsaným důvodům by bylo možné přidat, že hra ve dvou hráčích je o poznání méně zajímavá než ve třech nebo ve čtyřech. Důležité je ale poznamenat, že nic z toho, co jsem napsal, nedělá z 10 Minute Heist: The Wizard's Tower z mého pohledu špatnou hru. Naopak. Vůbec tím možná největším důvodem, proč ji se mnou nikdo hrát nechce, totiž je, že jde o hru tak vizuálně pěknou, s výbornými komponenty a skvělou hratelností, že s ní otravuju svoje spoluhráče a spoluhráčky možná až moc často. Výš jsem se snažil jen vypsat několik hlavních bodů, které by se dle mého názoru mohly hodit někomu, komu se tahle velmi nesnadno sehnatelná hra podaří získat. Aby se z ní pak nestala jen krabička na polici, na kterou sedá prach jako na artefakt, o který nikdo ze zlodějů probíhajících čarodějovou věží neměl zájem.

Sdílet s přáteli: