Prázdniny v pralese

Autor: dirtyfighting | 18.1.2022 | 5

Privátní: ZH1.JPG — Krabice zaujme na první pohled pestrobarevnou ilustrací.

Amazonie je karetní hra určená primárně pro 2 hráče, ve které se snažíte, aby to byl právě váš prales, ve kterém vyrostly nejvyšší stromy, vykvetly nejkrásnější exotické květiny a usídlili se nejzajímavější živočichové. Autorem Amazonie je Tim Eisner, ilustroval ji Vincent Dutrait a na český trh ji přináší firma MindOK. Doporučený věk pro hraní je od 8 let výše a dle informací na krabici i našich zkušeností jednou partií pro dva hráče strávíte v průměru 30 minut.

Nutno podotknout, že v pravidlech najdete také variantu pro 3 nebo 4 hráče a sólo verzi hry, kde poměříte síly s Duchem pralesa. My se v rámci recenze zaměříme hlavně na hru ve dvou hráčích, ale zájemci najdou na konci recenze také krátké zhodnocení sólové varianty.

Cestovatelův deník aneb Co vše v džungli najdete a co stojí za vidění

„Ničit deštný prales kvůli finančnímu zisku je jako podpálit renesanční obraz, abyste si na ohni mohli uvařit oběd.“

– E. O. Wilson

V decentní krabici najdete velké množství karet a menší množství kartonových žetonů. Co v ní ovšem rozhodně nenajdete, je jakýkoliv plast a zbytečné plýtvání papírem. Karty jsou svázané papírovými páskami, na roztřídění jsou přiloženy papírové pytlíky a herní plán si poskládáte z několika větších karet seskládaných k sobě. Minimálně za nás můžeme říct, že vzhledem k tématu hry jsme za tohle produkční rozhodnutí vyloženě rádi, protože ke hře prostě pocitově sedí, vás jako hráče zahřeje na srdci a kvalita ani funkčnost komponent žádným výraznějším způsobem neutrpěla.

Karty jsou standardní kvality a žetonů je dostatečné množství. „Herní plán“ tvořený vymezovacími kartami se sice občas při neopatrné manipulaci s kartami rozjede, ale upřímně řečeno se jedná spíše o pomůcku, která hru zpřehledňuje, než o naprostou nezbytnost. My sami jsme v pozdějších partiích prostě balíčky karet vyskládali na stůl a hráli „na zelené louce“.

Privátní: ZH2.JPG — Různé žetony zvířat, které mají stejnou funkci a označují dokončené stromy, jsou příjemným oku lahodícím detailem.

Vizuálně je hra úchvatná, ilustrace se povedly a je radost sledovat, jak vám během hry před očima roste váš vlastní prales a jak je herní prostor před vámi stále zelenější a zelenější. I přestože je hra dost kompetitivní, pobyt v pralese vás zrelaxuje, ať už hrajete čistě pro zábavu nebo vám jde o vítězství.

Pro porozumění ikonografii na kartách je v prvních pár partiích nutné nahlížení do pravidel, ale poté se již nestane, že byste zapomněli, co která karta dělá. Kromě herních informací je na každé kartě zvířete nebo rostliny krátká zajímavost, ze které se dozvíte něco o tom, jak ekosystém pralesa funguje.

Kniha malého zahrádkáře aneb Jak si doma vypěstovat prales

„Sedí jako na jehličí –
vyklíčí či nevyklíčí?

Vyklíčilo, Pepa jásá,
a rovnou kapradí spásá.“

– Když byl Pepa ještě mladý, Jarek Nohavica (upraveno)

Ačkoli hlavním záměrem hry je šířit harmonii a lásku k pralesu, vaším záměrem bude kromě toho pravděpodobně i vyhrát. Toho dosáhnete získáním největšího počtu bodů udělovaných na konci každého ze tří bodovacích období.

Každé období je představováno jedním ze tří náhodně zamíchaných balíčků karet umístěných uprostřed stolu. Z balíčku aktuálního období se pak sestaví tři hromádky (přírůstky), ze kterých si hráč vybírá, co do svého pralesa přidá. Ve směru zleva doprava si přírůstky skrytě prohlíží a musí se vždy rozhodnout, zda si kartu/karty vezme nebo bude pokračovat dál bez možnosti se vrátit a s rizikem, že nic lepšího už nenajde. Pro druhého hráče se navíc stane přeskočený balíček atraktivnějším, protože do něj karta přibude.

Privátní: ZH7.JPG — Herní plán je jednoduše tvořen vymezovacími kartami, které určují pozici balíčků období a jednotlivé přírůstky v aktuálním období.

Ve hře je celkem 6 typů karet: rostliny, zvířata, nebezpečí, stromy, semínka a počasí. Zisk bodů z rostlin je založen především na sbírání sad, zvířata pak poskytují kromě bodů i speciální efekty, které lze během hry aktivovat, a tím získat nějakou výhodu. Co se týče výsadby stromů, ta záleží čistě na uvážení každého zahrádkáře. Hodnotí se totiž jak výška stromů, tak jejich počet a bodová hodnota, takže strategií lze zvolit několik. Karty nebezpečí, jako jsou požáry a blesky, vám škodí, příznivé počasí a semínka naopak (bodovému) růstu vašeho pralesa napomáhají.

Privátní: ZH3.JPG — Rostliny přinášejí body typicky za sbírání sad, semínka umožňují vzít si bonusovou kartu na konci období.

Privátní: ZH4.JPG — Karty nebezpečí mají buď okamžitý efekt nebo se vyhodnocují na konci období, zvířata zůstávají do konce hry.

Ve chvíli, kdy se dobere balíček období, si každý hráč oboduje svůj prales. Nejvíce bodů typicky přinášejí rostliny, ty ale po vyhodnocení odhazujete, stejně jako vyhodnocená nebezpečí, semínka a počasí. Napříč jednotlivými obdobími si ponecháváte pouze zvířata, která vám body přinesou až v úplném závěru hry, a stromy, které se bodují průběžně. Po odehrání 3 období (tzn. když dojde poslední balík karet) hra končí.

Privátní: ZH5.JPG — Příklad postaveného stromu sestávajícího ze tří karet.

Skutečnost, že rostliny vykvetou a zase zhynou během jednoho období, má zásadní dopady na vaši strategii. Jedna bromélie mi přinese 3 body, dvě 7 bodů, ale pokud jich mám více, tak už se mi naopak 3 body ubírají. Vyplatí se mi hledat další? Nebo bych měl raději vzít zvíře, které mi přináší dlouhodobý benefit? Co když se soupeři podaří to na mě narafičit tak, abych si tu třetí vzít musel, takže o body přijdu? Zde je dobré zmínit, že sledovat, jak se vyvíjí situace v pralese soupeře, je pro výhru naprosto zásadní, hra obsahuje obrovské množství nepřímé interakce, kdy se navzájem s protihráčem nutíme modifikovat své strategie.

Pro zkušené hráče hra nabízí dvě možnosti, jak si zážitek trochu upravit – zaprvé pokročilé karty (zvířat, rostlin a nebezpečí), které nahrazují nebo doplňují karty v základním balíčku, a zadruhé karty Proměny, které pro každé herní období značně modifikují pravidla, takže se vám například karty nebezpečí mohou přenášet z období do období.

Privátní: ZH6.JPG — Pokud vám již základní verze hry nestačí, karty *Proměny* umožňují průběh hry různě modifikovat.

Pravidla jsou sepsaná srozumitelně a dost spoléhají na vizuální příklady. Navíc díky možnosti začít výuku základní variantou hry, ve které nejsou pokročilé karty, není vůbec těžké do principů hry proniknout. Šikovný je samostatný seznam všech karet ve hře včetně vysvětlení jejich efektů.

Příručka Beara Gryllse aneb Jak přežít sám v dinočině

V sólo variantě hry Amazonie proti vám povstane sám Duch pralesa. A rozhodně nejde o žádné béčko. Pravidla zůstávají až na mírné úpravy stejná a Duch pralesa si vybírá a vykládá karty podle klíče, který dává smysl a reálný hráč by patrně nehrál o tolik jinak. Předvídatelného chování Ducha se dá hezky využít k vašemu prospěchu, ale tato výhoda je zase kompenzována tím, že Duch dostává ve specifických situacích body a karty navíc.

Jde o solidní sólo mód, který dobře funguje zvláště proto, že i s reálnými soupeři je ve hře velké množství náhody. Je každopádně třeba ocenit, že sólo varianta ani varianta pro 3–4 hráče nejsou jen tak ušité horkou jehlou, aby bylo čím vyplnit pravidla a na krabici se dal uvést počet hráčů 1–4 (což se v tomto případě ani nestalo a na krabici najdete 2), ale jde o funkční a zábavné varianty. Čemu se ale bohužel ani u sólo hry nevyhnete, je bodování, které v tomto případě provádíte dvakrát – za sebe i za Ducha.

Zpráva pro investora aneb Co vědět, než si prales koupím

Amazonie je milá hra, která svižně odsýpá, umí u člověka navodit až zenovou náladu, a přitom má až překvapivou hloubku.

Spojení tématu a hratelnosti funguje. Prales vám krásně roste, ten soupeřův – při troše štěstí – hoří a vy se kocháte rostoucím porostem a množstvím bodů. Interakce je ve hře relativně velké množství, ale jelikož je v naprosté většině případů nepřímá – snažíte se soupeři zamezit v dobrání karet, které potřebuje, ale nemůžete do soupeřova pralesa zasahovat úplně cíleně – a jelikož hra není zase tak dlouhá, nikdy se u nás nedostavila vzájemná nevraživost, naopak jsme se dobře bavili a příjemně u hry relaxovali.

Privátní: ZH9.JPG — Hra je dost relaxační za předpokladu, že vám zrovna nehoří prales.

Velkou devízou Amazonie je možnost nastavit si obtížnost hry tak, jak se vám zrovna líbí. Chcete jednoduchou hru bez složitějších efektů? Máte to mít. Chcete sami sobě dát zabrat a přidat karty Proměny, které vás nutí upravovat svou strategii? Jak je libo. Chcete si zahrát ve 4 lidech nebo sólo variantu? Není problém. Hru jsme sice hráli primárně ve dvou lidech, ale hráli jsme ji s různými protihráči od zkušených deskovkářů po úplné začátečníky a u všech obstála, stačilo jen vhodně přidat nebo ubrat modifikace, které hra nabízí. Obecně je variabilita velká, protože při každé výpravě do pralesa uvidíte jen část pestré fauny – před každou partií se do balíčků zamíchají jen některá zvířata, takže nelze vždy spoléhat na svou oblíbenou strategii.

Třešničkou na dortu je snaha při produkci omezit na minimum spotřebu papíru a zcela vynechat plasty. Ekologie je v dnešní době velké téma a u hry o tom, jak jsou pralesy plné divů a krásy, potěší, že nezůstalo jen u řečí, ale došlo i na činy.

K negativům rozhodně patří zdlouhavé bodování na konci každého období (a ještě delší bodování závěrečné), které tempo hry brzdí a samo o sobě není moc zábavné. Na následný úklid odehrané partie se také moc netěšte – karty je třeba opět rozmíchat a vzhledem k tomu, že celou hru skládáte sady stejných karet, je to dost náročný proces. Zvířata je třeba dát bokem, abyste některá z nich mohli příště zase přidat. Karty klíčení patří také do samostatného balíčku, ale během hry se určitě zamíchaly mezi ostatní karty.

Za nás je Amazonie příjemným překvapením, které doplní sbírku her pro dva hráče otevíraných převážně po náročném dni, kdy jsme sice vyplivnutí, ale ne natolik, abychom si jen lehli na gauč. S klidem v srdci ji můžeme doporučit prakticky komukoli s výjimkou odpůrců pralesů a karetních her.