Pojďte se mnou otevřít kouzelné okno do úžasného světa Tima Burtona

Autor: Plague | 16.12.2023 | 2

HO – ho – ho… hele! Jak to, že mám v té punčošce místo dárku dýni? Že ten prevít Jack Skellington zase řádí?! A dost, tohle si vypije! Zavolám Santu a Oogieho a dáme mu co proto, že ho ani sešívaná Sally nepozná!

Nemusíte být znalec ani milovník Burtona abyste si hru Ukradené Vánoce Tima Burtona zahráli a vychutnali. Jestli ale jste, bude vaše dušička jásat a plesat nad tím, jak je to všecičko pěkňoučký… Dost ale ňufňání! Jsme tu kvůli faktům.

Komponenty

Už jsem to říkal, ale zopakuju to, protože to tady platí dvojnásob. Graficky je to prostě pecička! Už jen ta krabice – Jack je prostě fešák – mluví sama za sebe a ostatní komponenty rozhodně nezůstávají pozadu. Tohle někdo vymyslel, a hlavně domyslel úplně skvěle.

Co do kvality zpracování nemám co vytknout, kartičky i ostatní serepetičky zatím drží a nejeví známky valného opotřebení. Obaleno jest co obaleno býti může.

…co obaleno býti může… A TO JE TEN PROBLÉM! Kulaté lokace?! Proč? P R O Č !! Myslel vůbec někdo na nás naprosto normální deskofobily, co musíme mít všechno pěkně zainsertovaný, obalený a… a… a prostě vymazlený?? NE! Protože jinak by to znamenalo, že nám to někdo udělal naschvál. No nic, už jsem zase v klidu.

Takže prostě tak, všecko je hezoučký a pěkňoučký a vypadá že odolný. Jen ty zatrolený kulatý lokace prostě nebudou obalený. No, už se s tím smiřte, jasný!

Pravidla

K pochopení pravidel nepotřebujete absolvovat Akademii Nevermore, Sleepy Hollow High School ani Halloween University. Znalost filmů nebo postav z Burtonovského světa nejsou podmínkou pro to, abyste hru pochopili rychleji. Co se týče hraní a pravidel, je vám to, dovolím si tvrdit, k ho…ničemu.

Zpátky ke hře. Pravidla jsou jednoduchá a i s obrázky zaberou dvě strany. Pochopíte je, i kdybyste měli místo hlavy dýni nebo vás celého tvořilo pouze zápěstí a pět prstů… Jestli hrajete ve dvou nebo více hráčích je putna, hraje se pořád stejně.

Příprava

Asi tak stejně složitá a zdlouhavá jako pravidla. Nejdýl bude trvat výběr postavy. Ostatní máte razdva!

Průběh hry

Hraje se na 4 kola. V každém kole se hráči střídají v tazích, kdy umísťují karty (první kolo lícem dolů, další kola lícem nahoru) na dvě sousední a jednu středovou lokaci. Karty mohou mít buď efekt, který se vyhodnotí při jejím odhalení, nebo na konci kola.

Ten, kdo má na lokaci nejvíce bodů síly, získává všechny žetony dýní a vánočních dárků z ní. Na konci 4. kola hra končí. (Je to hodně stručné, já vím. Zařekl jsem se, že do recenzí nebudu přepisovat herní pravidla.)

Cíl hry

No tak tady to bude oříšek, vysvětlit vám to abyste to pochopili… hmmm… jak to jen říct… Vyhrává ten, kdo má na konci hry nejvíc bodů. UFFFFF. A je to!

Easy, co myslíte? Nooooo, ne tak docela. Ono totiž taky záleží na tom, jaké body se vaší postavě počítají. Můžete mít plantáž dýní, ale když budete hrát za Santu, můžete s nima klidně nakrmit ty svoje rohatý srnky… A možná by to už nežral ani Punťa.

Herní zážitek

Před první hrou – po prvním přečtení pravidel – možná budete mít (my měli) pocit, že je všecko všecko jasný jak facka a že to bude ten typ hry, který už toho v dalších partiích moc nenabídne… inu, stejně jako my byste se mýlili. Vezmeme to popořadě:

Postavy

Volba postavy je prvním (ale ne posledním) strategickým krokem, který v této hře uděláte. Zaprvé, každá postava má jiné bodování za získané žetony dýní a dárků. Za druhé, většina postav má i speciální vlastnosti a s nimi spojené speciální karty. Prvních pár her se to nebude zdát, ale už tady se dá nádherně kouzlit. U Jacka si budete hrát s tím, jaký poměr bodů (dýně/dárky) se vám hodí do krámu… méně totiž někdy bývá více. U Starosty budete pečlivě plánovat střídání jeho nálady, která bude mít vliv na jeho vítězství/prohru v dané lokaci. Profesor prověří, jak jste dávali ve škole pozor při experimentech a pokusech s lektvary a zaklínáním. S Oogiem budete házet jako o život a se Sally si vyzkoušíte, jak dobří jste s jehlou a nití. Santa toho chudák moc nenabízí, o to sladčeji chutná jeho vítězství. Prostě už jen postavy dávají pěkně širokou paletu strategií, které můžete zkoušet a kombinovat.

Lokace

Těch není sice mnoho a v jednotlivých kolech se můžou opakovat. Každá má ale v dalším kole trochu jiné vlastnosti, a přeci jen… Ve hře méně hráčů je větší pravděpodobnost že vytáhnete jiné, ve hře více hráčů možná vytáhnete stejné ale v jiném pořadí, což znamená že s nimi budou hrát jiní hráči. Povedený herní prvek, který dává možnost vytěžit potenciál na maximum.

Hraní karet

Jak si budete s každou další hrou jistější v kramflecích, bude strategie hraní karet čím dál důmyslnější. Budete pozorovat a v duchu škrtat zahrané karty protihráčů a podle toho odhadovat jejich další taktiku. Kterou kartu na kterou lokaci zahrát skrytě a kterou odkrytě? Zariskuji nebo pojedu na „jistotu“? (Uvozovky znamenají, jak jistá ta jistota asi může být…) Jaký vliv má vaše postava a její aktuální rozpoložení, atd. atd. atd. Chvilku to zabere (co ale ne, žejo) a zjistíte, že máte k dispozici opravdu velký manévrovací prostor. A je jen na vás, jak budete odvážní zkoušet nové taktiky.

Počet hráčů

Vliv počtu hráčů na hru není úplně černobílý. Ve dvou ze tří lokací vždycky hrajete jen proti jednomu soupeři – jasně, u hry dvou hráčů je to jeden a ten samý protihráč. Na centrální lokaci se pak potkají všichni hráči. Zkoušeli jsme hru ve 2, 3 a 5 hráčích. Užili jsme si všechny varianty, nejvíc ale 5. Ten masakr na středu byl nej! Tam jsme se nešetřili.

Z čeho jsme byli rozpačití

Na začátku se zdá, že jsou postavy hodně nevyvážené. Nenechte se odradit – je to asi jako v každé jiné hře: některé postavy/národy/whatever jsou snazší a některé míň. Ale znáte to, jeden platí na jiného a naopak. Po pár hrách zjistíte, že vyhrát se dá s každým… stejně jako prohrát. Jsou prostě věci, které neovlivníte. Za nás jsou postavy super a garantuju vám, že natřít to ostatním se Santou dokáže rozjasnit tvář i zarputilého Ježíškáře (a ještě si dá s radostí skleničku CocaColy).

SumaSumárum

Všichni milovníci Timmyho Buřtíka, tahle hra je stvořená pro vás! A je úplně jedno, jestli jste zastánci Střihače Eddieho nebo novějších kousků.

Hra stojí na svém grafickém zpracování. Votom ani potom! Ti, co se jim líbí tvorba TB, budou z tohohle počinu prostě na větvi. Všecko je ťipťop! Hratelnost pak velmi dobrá – doba, která uplyne od „přečteme si pravidla“ po „týjo to už je konec? Dáme si to znova!“ je velice krátká. Takže ideální věc na posezení s přáteli či rodinou nejen mezi Vánočními svátky… I když vůně jehličí z vánočního stromečku, oheň v kamnech a Beetlejuice na pozadí může být zážitek na úplně jiné úrovni.

Jestli hledáte zábavnou a rychlou hru s pěkným zpracováním, měli byste Ukradené Vánoce určitě přidat na wishlist.

Sdílet s přáteli: