Piškvorky na plátýnku aneb Sequence

Autor: phex | 28.6.2021 | 1

Sequence je rodinná hra se značným podílem náhody. Hra je to abstraktní, bez příběhu nebo motivu. Jde vlastně o piškvorky poháněné vykládáním karet, které si lížete ze společné zásoby. Její hraní ve mně vyvolává pocit asi jako hraní žolíků nebo kanasty, přestože obě zmíněné karetní hry jsou přeci jen strategičtější než Sequence. Je to léty prověřená hra (poprvé uvedena roku 1982) a označil bych ji za herní mainstream aneb něco, co si může představit nejširší veřejnost pod pojmy „stolní“ nebo „desková“ hra.

Komponenty

Základním a největším komponentem, který ukrývá krabice se hrou Sequence, je složený herní plán z pevného kartonu s jednostranným potiskem. Ten připomíná legendární gotes aka „plátýnko“. Jsou na něm totiž zobrazeny jednotlivé karty, každá dvakrát a v rozích pak tzv. žolíci. Celkem má hrací plán 100 pozic (96 pro karty a 4 pro žolíky). Hrací sadu ke hře ovšem tvoří celkem 104 karet s logem hry na rubové straně. Je to proto, že „kluci“ (spodci) mají specifickou funkci (viz dále). V krabici najdeme ještě šest informačních karet, sloužích jako připomínka funkce „kluků“, v slovenské a české jazykové verzi. Tyto karty jsou přiloženy zřejmě proto, že popisky funkce kluků na samotném herním plánu jsou k dispozici pouze anglicky. Ve trojici praktických prohlubní jsou pak v krabici uloženy plastové žetony tří barev (červená, modrá, zelená) – od každé z nich je k dispozici 45 kusů. Ke hře přiložená pravidla (opět česky a slovensky) jsou tvořena jedním listem o něco větším než formát A6.

Pravidla a příprava hry

Pravidla jsou extrémně jednoduchá, takže v řádu jednotek minut již každý u stolu chápe, co se od něj očekává, a o čem že to bude. Cílem hry je sestavit dvě sequence, což jsou nepřerušené řady pěti žetonů stejné barvy poskládané horizontálně, vertikálně nebo úhlopříčně (při hře tří hráčů nebo tří týmů pak stačí sequence jediná).

Hry se může účastnit od dvou do dvanácti hráčů. Při hře dvou nebo tří hráčů hraje každý za sebe. Při hře ve vyšším počtu hráčů pak hrají za týmy, a to buď za dva týmy, pokud je u stolu sudý počet hráčů, nebo za tři týmy pokud je u stolu počet hráčů dělitelný třemi. Pro jistotu tedy připomínám, že v 5, 7 a 11 hráčích si Sequence nezahrajete. Pokud hrají týmy, je nutné se rozesadit ke hře ve střídavém pořadí. Poté se rozdají karty v počtu od sedmi (při hře dvou hráčů) po pouhé tři karty při hře 10 či 12 lidí. Zbytek karet tvoří dobírací balíček.

Hráči drží karty tak, aby je ostatní hráči (proti- ani spoluhráči) neviděli. Hráč který je na tahu vybere kartu ze své ruky a vyloží ji na stůl. Poté vezme žeton své barvy a položí ho na volné pole herního plánu odpovídající kartě, kterou vyložil. Pak si hráč dobere kartu a tím jeho tah končí. Pokud ovšem na dobrání karty zapomene, je potrestán tím, že po zbytek hry musí pokračovat s menší počtem karet v ruce.

Z důvodu neatraktivity okrajových polí jsou tato políčka žolíků zvýhodněna tím, že aniž byste na tomto poli měli svůj žeton, můžete ho jako své počítat a takto může být využito několika hráči/týmy zároveň.

Nejzásadnější kartou hry jsou kluci (spodci), kteří jsou ve hře celkem čtyři. Ty na hracím plánu nenajdete, protože mají speciální schopnosti. Dva ze kluků jsou „dvouocí“ (na kartě křížového a kárového kluku vidíte na obě oči) a po zahrání umožňují položit žeton své barvy na libovolné volné pole na herním plánu. Druhou dvojící je srdcový a listový kluk označovaní jako „jednoocí“, ti umožňují odstranit kterýkoliv žeton protihráče. Ovšem pozor – již zkompletovaná sequence je považována za nedotknutelnou a žetony z ní odstranit nelze.

V průběhu hry se může stát, že máte na ruce kartu, jejíž obě políčka jsou již obsazená a tato karta je tedy nehratelná. V takovém případě můžete na začátku svého tahu ostatním hráčům tuto kartu ukázat, dobrat si za ni jinou a poté pokračovat běžným způsobem ve svém tahu.

Vlastní hraní a pocity z něj

Sequence nabízí v podstatě dvě varianty hry: dva hráči/týmy proti sobě, nebo tři hráči/týmy proti sobě. Varianta pro dva je přímočarejší a sušší – osobně se mi více líbila varianta pro trojici. Herní plán je při ní plnější a menší roli při hře hrají speciální karty, tedy kluci. Při hře dvou vynikne síla speciální karty více, protože díky nim můžete snáz prosadit vaši vůli bez ohledu na to co si líznete. Zároveň máte po zahrání kluka ve hře dvou pouze jedno kolo na to, nějak situaci zase zvrátit, kdežto při hře ve trojici jsou na to kola dvě.

Základní taktiky jsou taktéž dvě. První je kopírováním té z piškvorek. Co nejvíce ve středu hracího plánu se snažíte tvořit „hnízda“ žetonů, která se dají využít jako základ pro Sequence v různých směrech, a tím pádem se soupeři hůře blokují. Druhou taktikou je pak využívání okrajových žolíků a tedy tvorba Sequencí jen ze čtyř žetonů. Tuto taktiku je ale vhodné volit, pokud k ní máte na ruce alespoň několik pasujících karet. Je ale třeba jednoznačně zdůraznit, že karty vám do ruky přináší náhoda a tak o přílišném plánování nebo taktizování nemůže být moc řeč. Proto piškvorkové rozhodování, zdali tvořit nebo blokovat, často musíte nahradit krokem na zelenou louku, tj. umístěním žetonu mimo dosavadní těžiště dění.

Centrum hracího plánu tvoří srdcové karty, a proto se mi tato barva zdá o něco cennější než barvy jiné. Co je ale cenné bez debat jsou kluci: 70 % mnou odehraných her vyhrála ta strana, která měla k dispozici více speciálních karet… Protože o karty v ruce nemůžete přijít, je nejdůležitejším rozhodnutím, kdy kluky využít. S jejich zahráním se vyplatí počkat do doby, kdy již hrozí uzavření vaší nebo soupeřovy sequence.

Hru lze označit za odpočinkovou zábavu pro nejširší rodinné hraní. Myslím, že nadané pětileté (a určitě již šestileté) dítě si ji plnohodnotně zahraje, na druhém pólu si pak můžeme představit seniory. Případně se dá využít jako párty hra, protože je nenáročná, lehce vysvětlitelná, umožňuje hru vyššího počtu hráčů a též je relativně rychle dohraná. Vzniká při ní pocit sepětí s týmem, a pokud se do ní člověk ponoří a nad stolem prolétne pár hlášek, může sequence společnost (a to i velmi různorodou) zabavit. Za výhodu považuji i to, že větší počet hráčů nijak zásadně neprodlužuje herní čas, který se při mnou odehraných hrách pohyboval mezi 10 a 40 minutami.

Slovo závěrem

Pokud už si někdo dal práci a zavítal na web Zatrolených her, předpokládám, že o stolních hrách nějak přemýšlí nebo se o nich chce něco dozvědět. Pro takové lidi Sequence primárně určena není!  Na druhou stranu, pokud je pro vás synonymem pojmu „stolní hra“ nesmrtelné Člověče, nezlob se nebo Dostihy a sázky, pak Sequence nemůže urazit a nabídne vám týmovou hru plnou zvratů a napětí.

Sdílet s přáteli: