Návrat šílenství za zrcadlo

Autor: Infidus | 1.4.2024 | 3

Na místě, které kdysi oplývalo lehkomyslností a vtipem, zůstal jen vztek. Kloboučníkovy čajové dýchánky postrádají bláznovství a Alenka po návratu do Říše divů objevuje pouze zašlý stín dřívější slávy této země. Ale hrdinové Říše to nechtějí nechat jen tak a rozhodnou se obnovit svoji zem do předchozího lesku a šílenství. Někteří kvůli chtíči po nekonečných čajových dýcháncích, jiní z touhy po boji, a další se pouze chtějí vrátit do říše, která postrádá veškerou logiku.

Ve hře Válka v Říši divů se ujmete jednoho z 5 slavných hrdinů této fantasmagorické dálavy, a pokusíte se dosáhnout svých cílů, vedoucích k obnově země. Poroučet budete moci například Alence, Kloboučníkovi nebo Srdcové královně, příčemž každý z hrdinů má své specifické schopnosti. Jedná se o asymetrický area control, ve kterém najdete také mechanismy, jako jsou bag building nebo otevřený draft.

Jak se Válka hraje?

Hra je rozdělená na 3 kola, která se dále dělí na 2 fáze:

V první fázi každého kola běhají hrdinové kolem stolu na čajovém dýchánku, sbírají karty a připravují se na nadcházející bitvu, ať už stavěním hradů, posíláním svých poskoků do jednotlivých lokací, najímáním různých spojenců nebo třeba hledáním podpory u ostatních roztodivných tvorů Země za zrcadlem. Poté, co každý hrdina posbírá 4 kartičky s bonusy, je připraven na boj a pátým tahem nasazuje svého hrdinu do jedné z pěti oblastí. Hráč s nejvíce úlomky šílenství polovinu z nich zahodí, ale dostane 2 žetony šílenství do pytlíčku. Všichni ostatní hráči pak dostanou po jednom tomto žetonu.

Když všichni hrdinové stojí po boku svých podporovatelů a pomocníků, začíná druhá fáze a tou je válka. Válka v Říši divů. Bojuje se postupně dokola od první lokace. Do boje jsou zahrnuti vlastně všichni – neboli ti, kteří mají v oblasti, kde se schyluje ke konfliktu, alespoň jednoho podporovatele, obyvatele Říše na své straně, či hrdinu. Všichni tito budou současně tahat z pytlíku žetony, z nichž některé jsou v sáčku již od začátku hry, jiné tam mohly být přidány během mejdanu u Kloboučníka v první fázi.

Vaši podporovatelé v lokaci vám nedodávají sílu, ale značí váš život. Když vám dojdou a již nemáte v oblasti hrdinu ani jiného obyvatele říše, přestřelili jste a automaticky v boji končíte bez nároku na odměnu.

Ostatní hráči, kteří se boje přímo neúčastní, si mohou vsadit na vítěze. Pokud uspějí, skočí jim do pytlíku jeden pomocník 1. úrovně. Pokud však jejich gamble nevyjde, rozum jim nahryže 1 úlomek šílenství.

Boj může skončit třemi způsoby:

• Zblázní se (umřou) všechny vaše jednotky. Toho docílíte taháním žetonů se symbolem šílenství.
• Dojdete na stupnici síly nad úroveň 25 – tím automaticky vyhrajete.
• Hráči pasují.

Vítěz (tedy hráč s nejvyšší silou) si poté může na dané lokalitě postavit hrad, který mu přináší vítězné body (VB) na konci hry a dává sílu do dalších bojů. Na základě toho, které kolo zrovna probíhá, dostane body za vítězství v oblasti. Žetony bodů jsou variabilní a každou hru budou mít tedy oblasti různé bodování. A pokud se vám v boji podařilo naplnit podmínky úkolu, můžete případně rovnou splnit i ten.

Důležité je mít na paměti, že žetony, které vytáhnete, si nevracíte zpátky až do konce kola, nebo pokud nezaplníte stupnici šílenství. Takže se úplně nevyplatí jít vabank v prvním boji, protože nebudete mít k dispozici žetony na další potyčky v daném kole.

Výše zmíněné dvě fáze tedy proběhnou třikrát a v každém dalším kole jsou bonusy z čajové párty lepší a lepší. Body ve hře získáváte skrze vyhrané boje, plnění úkolů či stavění zámků. Ale pozor, každý úlomek šílenství vám na konci hry naopak jeden bod sebere.

Komponenty

Budeme se zde bavit o retailové verzi, krátce pak popíšu i rozdíly oproti deluxe.

Už grafika krabice napoví, že se jedná o fantasticky zpracovanou hru. Herní deska vypadá nádherně a ač se může na první dojem zdát trochu nepřehledná, tak jakmile pochytíte pravidla a začnete hrát, dává vše smysl. Jednotlivé desky hráčů pak vypadají neméně dobře.

Co se týče podporovatelů, v retailové verzi najdeme obyčejné meeply, ale za mě to ničemu nevadí, jelikož jsou barevně odlišení, a tedy zcela přehlední. Hrady vypadají také u všech hráčů stejně, ale i zde jsou jasně barevně odlišeny, takže nedochází k žádným přehlédnutím. Barvy jsou vybrány krásně a netradičně – hra sází na růžovou, fialovou, červenou, zelenou a modrou.

Hrdinové a obyvatelé říše jsou pak řešeni pomocí barevných kartonových „standeeček“. Ani zde bych v ničem problém neviděl, protože jsou od sebe krásně barevně odlišené.

Grafika jako taková je celkově krásná. Design karet, postaviček nebo žetonů je okouzlující.

Co ale hra určitě potřebuje, je funkční insert – ten zde může hrát velkou roli, co se týče přípravy a i celkového požitku ze hry. Naštěstí jsem si jej vytiskl, takže mi tahle nepříjemnost odpadla.

Deluxe verze obsahuje různé tvary hradů a meeplů, což za mě není vůbec potřeba, a už vůbec není potřeba mít potisknuté pytlíky. Dále mi v retail verzi nechybí plastové figurky. Co je v ní ale užitečné, jsou rozhodně insert a plastové žetony. Ty retailové jdou ale obalit do kapslí a zážitek je pak podobný.

Dojmy

Velké plus této hry je její nízká obtížnost. Díky relativně jednoduchým pravidlům jsem hru představil i deskoherním panicům, a nebyl žádný problém ji rozjet, pochopit a ani dobře zahrát. V první fázi zkrátka vezmete hrdinu a jdete okolo stolu na kartičku, která se vám líbí nejvíc. Pokud přitom přejdete přes čelo stolu, jednoduše hodíte kostkou šílenství, ta vám řekne, kolik dostanete úlomků, doplníte karty na prázdná pole a jedete dál. Kartičku vyhodnotíte, tedy si třeba vezmete žetony do pytlíčku, umístíte podporovatele na herní desku nebo si vezmete úkol. Ve druhé fázi pak taháte žetony z pytlíčku a snažíte se vyhrát na místech, kde se účastníte boje. Velmi jednoduché na pochopení.

Po prvním zahrání může hra působit, že zde hraje obrovskou roli náhoda, a jistě zde náhoda je (vzhledem k tomu, že taháte žetony z pytlíku), ale čím víc hru hrajete, tím víc vám dochází, že náhoda tu není hlavní činitel a zkušený hráč nováčka většinou porazí. Strategie tu nejsou zase tak hluboké, takže mu to klidně ve druhé nebo třetí hře můžete vrátit.

Co se týče vyváženosti jednotlivých postav, v prvním vydání došlo k určité nerovnováze, ale to napravilo druhé vydání (které je podle mých informací i zdrojem překladu od Tlamy).

Asymetrie je zde zřetelná, ale nijak zásadní – všichni hrají hru stejně, jen mají pár odlišných schopností. Alenka je třeba dobrá na opravu štítu, čímž blokuje špatné žetony, Královna vám může rovnou zabít podporovatele v lokaci, kam šlápne, a Šklíba vám bude rozdávat svoje úlomky.

Co je zde velmi neobvyklé oproti jiným area control hrám, je fakt, že nikoho nezabíjíte – hráči se vlastně zabíjejí sami taháním žetonů z pytlíku. Takže když někde vyhrajete nebo někdo přestřelí, necítíte žádnou zlobu nebo vztek, že vás někdo porazil, protože každý hráč jen navyšuje svoji sílu a vlastně můžete porazit jen sami sebe. Stejně tak vzhledem k tomu, že plán se skládá z 5 oblastí a každý z hráčů má na začátku hry k dispozici 10 poskoků, bude ke konfliktu docházet velmi pravidelně. A boj je zde tak zábavný. Můžete se rozhodovat, zdali chcete vyhrát lokaci, nebo zdali jedete na splnění úkolu.

Úkoly se dělí na dvě části. Jedna se plní během boje a druhá se pak vyhodnotí na konci hry. Na kartě tedy třeba může být: „Skončete se silou 9 v lokalitě XY. / Na konci hry mějte v pytlíku 7 žetony spojenců A a B.“ Pokud máte splněnu jen jednu, dostanete 3 body, ale pokud splníte obě, dostanete bodů 9. To už není úplně málo a rovná se to třeba vyhranému boji v pozdějším kole.

Jak jsem psal výše, hra bude určitě vyhovovat hráčům, kteří mají rádi interakci, ale nemají rádi krvavý konflikt a zařezávání. I když samozřejmě i ty může (a asi i bude) bavit. Za mě se zde jedná o perfektní mix příjemné rodinné hry a hráčské asymetrické area control válečné hry. Válka v Říši divů jsou takoví Kvedlalové na steroidech šmrncnutí Blood Ragem.

Hru tedy rozhodně můžu doporučit jak zkušeným a ostříleným hráčům, tak i nováčkům. Válku hrávám s lidmi, kteří se ukájejí nad Successors a hrál jsem ji i s lidmi, kteří nepřekročili hranici Activit, a všichni si to náramně užili. Naopak hru asi nedoporučím lidem, kterým ve hře vadí náhoda. Protože ta zde prostě je a můžete být sebelepší hráč a mít ten nejlepší plán, ale může se vám stát, že si vytáhnete 4× za sebou žeton šílenství a prohrajete zdánlivě vyhranou bitvu.

Hru jsem hrál mnohokrát v počtech 3, 4 a 5 hráčů a nejvíce vyniká ve 4, kdy partie doručí nejlepší mix mezi čekáním na tah a interakcí.

Neměl jsem možnost vyzkoušet českou verzi, ale snažil jsem se v rámci této recenze používat výrazy z Tlamího překladu.

Pár řádků ještě zmíním o rozšíření Shards of Madness, které u nás (zatím) nevyšlo.

Jedná se o mini rozšíření, takže nepředstavuje žádný zásadní zásah do hratelnosti, ale i tak hru posune ještě o kus dál. Máte v něm k dispozici alternativní karty obyvatel, kteří jsou za mě zábavnější než v klasické verzi, ale budou sedět spíše hráčům, kteří mají „Alenku“ už nahranou.

Dále zde najdeme „startovací karty“, které vám přinesou nějaký bonus a zároveň i malus do začátku. Čím silnější je odměna, tím roste i negativní efekt. Můžete si zde např. vybrat, že začnete již s jedním obyvatelem Říše a jedním postaveným hradem, ale budete mít k dispozici třeba o dva poskoky méně a hru začnete rovnou se dvěma úlomky šílenství.

Kromě toho v rozšíření najdeme také nové karty úkolů, odměny za boje či možnost ukovat i vyčerpané žetony.

Snad se brzo tohoto rozšíření dočkáme, ale i bez něj je Válka v Říši divů skvělou hrou pro většinu herních skupin. Herní doba na krabici uvádí 25 minut na hráče a myslím, že je to jedna z mála her, kde to opravdu platí. Ve čtyřech jsme ji déle než dvě hodiny snad nikdy nehráli.

Sdílet s přáteli: