Martin Wallace: Zeměplocha – Čarodějky (recenze z Mfantasy.cz)

Autor: PepaK | 3.12.2015 | 2

Vítejte v horách Beraní hlavy! Je to tvrdý a nebezpečný kraj. Místní se snaží obhospodařovat neúrodná pole a přežít, jak se jen dá. Situaci jim ulehčují místní čarodějky, které umí léčit lidské i zvířecí nemoci, ale když jde do tuhého, postaví se i upírům. Jaké by to bylo, mít na hlavě špičatý klobouk a všude vzbuzovat úctu a respekt? Přesvědčte se sami.

Zeměplocha Terryho Pratchetta je ve fantasy unikátem. Tento svět posloužil jako hřiště pro 40 románů a desítky dalších knih a stal se parodií a zároveň zrcadlem lidstva. Když nedávno Pratchett zemřel (a dostal tak možnost potkat se se Smrtěm), byla to tragická rána pro všechny jeho fanoušky. Mistrův odkaz ale dál žije, a nejen v knihách.

První zeměplošskou hru už máme za sebou, jmenovala se Ankh-Morpork a byla jednoduše výtečná. V křivolakých uličkách města jste se snažili v roli jednoho z významných občanů prosadit vlastní záměry a spletitými intrikami likvidovat své soupeře. Wallace ukázal, že hry dělat umí, a o to nedočkavěji jsme se těšili na Čarodějky.

Jaká je situace? Ocitnete se v roli jedné ze čtyř čarodějných učednic (včetně legendární Toničky Bolavé), které se snaží obyvatelům království Lancre zjednodušit život. Hra je přitom částečně kooperativní a klidně se můžete vrhnout do dobrodružství v single playeru. Otevře se před vámi nádherně zpracovaná mapa hor Beraní hlavy se všemi známými místy, vzpomeňme například malebnou vesničku jménem Kyselá prdel. V ráji ale prší – kam se podíváte, tam jsou problémy. Nemocné prase, zlomená ruka, upíři, elfové… Čarodějky budou mít dneska zatraceně dlouhý den.

Všechny patálie, do kterých se zamotá váš špičatý klobouk, pomáhají řešit karty, jejichž počet vám RPG stylem narůstá. Najdete na nich kromě speciálních schopností také pěkné obrázky se starými známými z Lancre, reverendem Ovískem, Nac Mac Fígly, populárním Casanovlezem a mnoha dalšími. Karty mají různý efekt, nicméně vše je podrobně vysvětleno v pravidlech a žádný zásek nehrozí. Velkou roli hrají kostky, a tedy i náhoda, což může některé hráče odradit.

Velká jednoduchost a menší míra soutěživosti (hráči sice hrají proti sobě, ale nemůžou si nijak škodit a navíc mají společný hlavní cíl) dělá ze hry ideální materiál pro pár či rodinu s dětmi. A naopak možná odradí geeky či fanoušky zběsilých soubojů. Čarodějky jsou vůbec poetická hra, která spíše než o záchraně světa vypráví o čaji na příjemném horském vzduchu. Velkou část její atmosféry ale tvoří propojení s předlohou; pokud nejste Pratchettovi fanoušci, hru bych vám nedoporučil.

Čarodějky určitě nezklamaly, nicméně také nezazářily tak výrazně, jako jejich předchůdce z Ankh-Morporku. Jedná se o lehce nadprůměrnou hru, kterou ocení milovníci Zeměplochy a klidnější typy hráčů. Ti, kteří touží po bitvách, po svištění šípů a dutých úderech palcátů, se ale musí podívat jinam.

Marek Dvořák

Recenze původně vyšla na http://www.mfantasy.cz/2015/07/martin-wallace-zemeplocha-carodejky-recenze/

Sdílet s přáteli: