Když vám nebe padá na hlavu

Autor: Miner | 30.5.2021 | 4

Pod modrým nebem nad hlavou

jdu i já chůzí houpavou.

Nebe nad hlavou, plné beránků

k přípitkům zve studánku

na pár doušků oranžády z červánků.

– Olympic 1973

Tak taková idylka, jako předestírá kapela Olympic, se ve hře Nebe v plamenech skutečně nekoná. Modré nebe je téměř celé zastíněné obří mimozemskou lodí a místo beránků se zhora k městu řítí útočné lodě.

Původ hry

Nebe v plamenech je nová hra od firmy MindOK, autora Tomáše „Uhlíka“ Uhlíře. Ve hře je Země cílem nepřátelské invaze z vesmíru. Vizuálem a mechanikou sestupujících nepřátelských lodí může hra pamětníkům připomínat hru z arkádových automatů jménem Space Invaders. Ale těžko hledat rozdílnější hry – zatímco na prastarém automatu musíte předvést hlavně rychlé ruce a schopnost téměř nekonečně dlouho freneticky mačkat tlačítko střelby, ve hře Nebe v plamenech budete potřebovat výhradně mozek. Jediné, co mají hry společné, je počet hráčů: obě hry může hrát jen jeden hráč. Takže ano, jedná se o sólo hru a pokud se nepletu, je to první čistě sólo deskovka, která vyšla v českém vydání.

Hru Tomáš Uhlíř původně vytvořil v roce 2019 v rámci soutěže „9-Card Nanogame P&P Design Contest“. Nebe v plamenech (v té době měla hra jen anglický název „Under Falling Skies“) v soutěži výrazně zabodovala a roce 2019 si odnesla si čtyři první místa a několik druhých, hra byla nominována v kategorii „Vytiskni a hraj - Print & Play“ i na cenu Golden Geek. Následně Nebe zaujalo vydavatele CGE, který se rozhodl hru vydat jako plnohodnotnou deskovku a k nám se dostává pod jménem Nebe v Plamenech díky firmě MindOK.

Představení hry

Nebe v plamenech je rozšířenou verzí původní hry, hra má novou grafiku, více komponent, které zajišťují znovuhratelnost a přibyla i kampaň.

Po produkční stránce je hra parádní, výborná grafika, pod kterou jsou podepsáni Kwanchai Moryia a Petr Boháček, přitáhne oči hráče na první dobrou a na vizuální působivosti nic neztratí ani po vybalení a rozložení na stole, spíš naopak. Pohled na obří mateřskou loď, která hrozivě sestupuje na město Roswell funguje jako dokonalé pozvání ke hře. Herní desky jsou z kvalitního kartonu a dobře se s nimi manipuluje. Dále ve hře najdeme plastové modely nepřátelských lodí, které jsou funkční, vypadají dobře a není u nich problém rozlišit jednotlivé barvy. Nakonec pak klasické dřevěné kostky, funkční, naprosto vyhovujíí a k nim dřevěný žeton exkavátoru neboli hlubinného rypadla.

A o co jde v samotné hře? Vaším cílem je vyzkoumat nepřátelskou slabinu dříve, než mateřská loď sestoupí dostatečně nízko na to, aby mohla použít svou zbraň a zlikvidovat město, a než nepřátelé zničí vaší podzemní základnu. 

Herní plán je modulární a všechny destičky plánu se staví nad sebe, čímž vytvoří dlouhý úzký pruh, na kterém se hraje. Ten tvoří postupně dvě destičky podzemní základny, destička města a následně čtyři destičky oblohy. Destičky oblohy představují mřížku o čtyřech řádcích a pěti sloupcích a nad nejvyšší destičkou začíná hru mateřská loď mimozemšťanů a pět nepřátelských útočných lodí – každá zaujímá pozici v jednom sloupci. Zmíněných pět sloupců najdeme i na destičkách podzemní základny a právě těchto pět sloupců představuje základní strukturu, kolem které se točí celá mechanika hry. Všechny herní destičky jsou oboustranné a jejich otáčení umožňuje regulovat obtížnost hry. Příprava hry je velmi jednoduchá, hru máte připravenou na stole během pěti minut.

Pravidla a průběh hry

Pravidlově je hra velice jednoduchá, každé kolo se skládá ze tří fází. Ve fázi „Umístění kostek“ hodíte pěti kostkami a umístíte je postupně na svou základnu. Na destičkách základny máte k dispozici různé místnosti, jejich aktivace vám pomáhá v boji proti nepříteli.

Na začátku hry máte k dispozici pouze část základny, ale v průběhu hry můžete svou základnu rozšiřovat pomocí exkavátoru. I v rámci základny máte destičky rozdělené do pěti sloupců a do každého sloupce můžete umístit pouze jednu kostku. Hodnota kostky, kterou umístíte místnosti v daném sloupci, určuje, o kolik polí sestoupí všechny útočné lodě v daném sloupci. Po umístění kostky pohnete všemi útočnými loděmi o hodnotu kostky a vyhodnotíte efekty polí, na kterých útočné lodě skončily svůj pohyb, pokud nějaké jsou. Efekty polí jsou velmi důležité a leckdy činí z umísťování kostek zapeklitý rébus. Na polích nebe se nachází jak pozitivní, tak negativní či neutrální efekty a vy se snažíte umísťovat kostky tak, aby nepřátelské útočné lodě pokud možno skončily svůj pohyb na pro vás příznivých polích a nikoliv naopak. Efekty jsou různé, od sestupu mateřské lodě, přes pohyb útočné lodě do sousedního sloupce až k polím, kde můžete na nepřátelské lodě zaútočit a zničit je.

Pokud útočná loď sestoupí až do města, poškodí vaší základnu, pokud základna přijde o všechny „životy“, prohráváte hru. Po umístění všech pěti kostek tato fáze končí.

Abyste nebyli vydáni náhodě v podobě hodu kostkami napospas úplně, máte možnost trochu s kostkami pracovat. Z vašich pěti kostek jsou tři kostky šedé a dvě bílé. Kostky umísťujete postupně, ale pokud umístíte bílou kostku, musíte všechny zbývající neumístěné kostky přehodit a pak pokračujete v umísťování. To znamená, že máte možnost ve fázi Umístění kostek až dvakrát přehodit zbývající kostky a jednou to udělat musíte v každém případě.

Ve druhé fázi „Vyhodnocení místností“ dochází k odebírání vašich kostek a vyhodnocení jejich efektů. Pomocí kostek umístěných v předchozí fázi do patřičných místností můžete aktivovat protivzdušnou obranu, a zpomalit tak sestup útočných lodí nebo proti nepřátelům vyslat své stíhače. V průběhu sestupu mohou útočné lodě mohou zůstat na polích, kde na ně mohou útočit vaši stíhači – každé pole má svou hodnotu a pokud umístíte kostku s dostatečnou hodnotou na pole stíhače, zničíte všechny nepřátelské útočné lodě, nacházející se na polích, na něž stíhači útočí, pokud tato pole mají stejnou nebo nižší hodnotu než vámi umístěná kostka.

Nebo se rozhodnete rozšířit svou základnu a aktivujete exkavátor, který vám umožní využívat další místnosti hlouběji v podzemí. Hlouběji se zpravidla nacházejí místnosti se silnějšími efekty, které mohou být nezbytné pro výhru ve hře, a opět platí, že čím vyšší hodnota umístěné kostky, tím hlouběji se prokopete.

Dále můžete kostku umístit do laboratoře a věnovat se výzkumu mimozemšťanů a jejich slabých stránek a tím se přiblížit k vítězství ve hře. Hodnota kostky určuje míru postupu na stupnici výzkumu a pokud se hráč dostane až na její konec, vyhrává hru. Případně si můžete vyrobit robotického pomocníka, kterého představuje modrá kostka, kterou můžete umístit do libovolné místnosti a od dalšího kola vám pak robot pomáhá. Výhodou robotů je, že jejich modrá kostka se nepočítá do limitu jedné kostky na sloupec.

Většina výše zmíněných činností ovšem vyžaduje elektrickou energii, a proto nesmíte zapomínat na místnosti generátorů, kam je také potřeba umisťovat kostky.

Místnosti mohou mít různé efekty, různou spotřebu energie, modifikátor účinnosti kostek (tj. při vyhodnocení kostky může být její efekt místností posílen nebo oslaben), místnost také může být dvojitá – pak zabírá dva sousední sloupce a aby se aktivovala, musí být obsazeny obě její části, tj. je potřeba umístění dvou kostek.

Celkově platí rovnice, čím vyšší hodnota kostky = tím silnější efekt místnosti, do které je umístěna, ovšem také platí, že čím vyšší hodnota kostky, tím rychleji sestoupí útočné lodě v daném sloupci.

Jako třetí následuje „Fáze mateřské lodě“. V této fázi mateřská loď sestoupí na obloze o jednu řadu níž, s tímto posunem je často spjat nějaký negativní efekt – přijdete o část postupu na stupnici výzkumu nebo se vám zasype část základny, případně do hry přijdou další útočné lodě. Ve chvíli, kdy mateřská loď sestoupí dostatečně nízko, zničí město i základnu a hráč prohrává hru. Sestup mateřské lodě tudíž představuje odpočet kol, které má hráč k dispozici.

Hra samotná

Hra se skutečně hraje tak jednoduše, jak to zní: hodíte pěti kostkami, postupně je umístíte, přitom pohnete útočnými loděmi, poté kostky postupně vyhodnotíte a odeberete z herního plánu, následně se pohne mateřská loď a následuje další kolo. Hru odehrajete za 20–30 minut. Každopádně platí, že jednoduchá pravidla v tomto případě neznamenají jednoduchou hru, celá hra představuje opakovaný rébus. Rozmístit kostky tak, abyste dodrželi omezení jedné kostky na sloupec, ale zároveň zvládli v kole aktivovat všechny místnosti, přičemž ohlídat, aby vám útočné lodě neskončily na poli, na němž je opravdu nechcete, nebo nesestoupily k základně, není nic jednoduchého a pokud by vám to jednoduché přišlo, můžete zkusit zvýšit obtížnost.

Musím obdivovat jak chytrou a funkční hru Tomáš Uhlíř dokázal vymyslet na minimalistickém půdorysu devíti karet a pěti kostek. Ve hře máte strategické cíle, kterých musíte dosáhnout pomocí taktického umísťování kostek v jednotlivých kolech, přičemž pracujete s různými hodnotami kostek a proměnlivým prostředím. Skloubení těchto rovin pak představuje velmi zábavný a na vyšší obtížnosti i náročný rébus. S větším množstvím odehraných her samozřejmě odhalíte, jak na to a zjistíte, že hra docela úspěšně klame tělem (to myslím jako kompliment) a dovedně maskuje opravdu jednoduchý koncept, který má své limity.

A ve chvíli, kdy začnete mít pocit, že hru už máte „přečtenou“, je nejvyšší čas začít s přiloženou kampaní. Kampaň představuje extra obsah, který jde nad rámec původní print & play verze. Nebudu prozrazovat žádné detaily, abych vám nezkazil překvapení, jen prozradím, že kampaň obsahuje jednoduchý příběh a pak i scénáře, které do hry přidávají další prvky. Kampaň by se měla dát odehrát v průběhu cca 10 her, co je ovšem důležité, je fakt, že veškeré herní prvky z kampaně se dají kombinovat a používat v rámci normální hry, čímž se zvyšuje její variabilita. Kampaň neudělá hru jinou, ale může vás donutit změnit zaběhlý styl a tím se stát novou výzvou. 

Celkový dojem

Nebe v plamenech je velice dobrý počin na poli sólo her a jsem rád, že se hra dočkala českého vydání. Příprava hry je krátká, hra je pravidlově jednoduchá a rychle odehraná, zároveň je hra dostatečně obtížná, aby představovala výzvu a byl důvod ji opakovaně hrát. To vše jsou pro mě ideální atributy pro sólu hru. Hra má výborně vymyšlený způsob nastavování obtížnosti a díky různým dílkům měst a dalšímu hernímu materiálu z kampaně hra nabízí velkou znovuhratelnost. Nástavba přidaná oproti původní print & play verzi naprosto opodstatňuje vydání plnohodnotné krabice.

Hra pro mě nemá žádná zásadní negativa, možná jen pár drobností. Určitě je třeba vzít v potaz, že hra navzdory atraktivnímu tématu a vynikající grafice neobsahuje žádnou akční atmosférickou pecku, ale jde čistě logický rébus, v němž hodíte kostkami a následně přemýšlíte, co s nimi. Nekoná se žádná překvapení, neházíte na úspěch. To samozřejmě není žádný objektivní nedostatek, ale nesprávná očekávání by někomu mohla způsobit zklamání.

Je potřeba počítat s tím, že hra zabere na stole hodně místa, a to zejména „na výšku“ – všechny herní desky musíte poskládat do sloupce a počítejte s minimálně 70 cm. Asi by šlo udělat dva sloupce, tím ale ztratíte přehled a úplně rozbijete vizuální prostředí hry. Opět nejde o žádnou objektivní vadu, ale je dobré s tím počítat a může to u hry v tak malé krabici překvapit.

Jedinou výhradou, kterou mám k samotnému hraní, je nevýrazný konec hry. Pro výhru potřebujete vyzkoumat slabinu nepřátel, výzkum přestavuje stupnice výzkumu a jakmile se dostanete na její konec, vyhráli jste. Většinou to vypadá tak, že v posledním kole hodíte kostkami a vidíte, jestli jste vyhráli nebe ne – trochu mně ve hře chybí nějaké finále, závěrečný útok, kde naplánuji akci a pak zjistím, jestli to dopadlo nebo ne. Nekoná se žádné vyvrcholení boje, prostě dokončíte výzkum a tím jste vyhráli.

Nicméně všechny výše zmíněné výhrady jsou opravdu drobnostmi a celkově je Nebe v plamenech výborný počin. Pokud tedy máte chuť zkusit logickou sólo hru, mohu Nebe v plamenech jen doporučit. 

Sdílet s přáteli: