Hra o trůny LCG (2. edice)

Autor: libor | 4.6.2016 | 14

Co to je A Game of Thrones LCG

Určitě jste se někdy setkali s Martinovou ságou Píseň ledu a ohně, a pokud ne, nejspíš jste někdy narazili na seriál Hra o trůny, která z Martinovy ságy čerpá a přenáší ji na obrazovky v televizní podobě. Karetní Hra o trůny není prvním herním zpracováním tohoto tématu, již je několik variant deskových her, ale my se dnes budeme věnovat právě této (relativně) nové karetní hře. Jedná se o Living Card Game, což znamená, že pro hru jsou s železnou pravidelností vydávány nové karty, přičemž jednotlivé balíčky kapitol (chapter packy) jsou identické a hráči se mohou snadno dopátrat, co který z nich obsahuje. V každé kapitole najdete 20 různých karet po třech kopiích a na různých stránkách se dá najít přesný obsah každého z balíčků. Hráči tedy kupují to, co považují pro své herní balíčky za důležité, a nevyskytuje se zde raritnost karet, což celý koncept LCG odlišuje od jiných sběratelských her (nejznámější například Magic: The Gathering), kde kupujete náhodně distribuované karty.

Nezbytností pro hru je základní sada (core set), kde najdete pravidla, různé druhy žetonů a zejména velké množství karet, bez kterých by hra hrát nešla. Hru o trůny LCG můžete sehnat v několika jazykových variantách, přičemž příjemné je, že jednou z nich je i česká verze hry. Důležité je také podotknout, že se jedná o druhou edici této hry (a ve skutečnosti už třetí variantu). Předpokládám, že už nesehnatelné budou karty z éry CCG, kde se ještě nejednalo o model LCG, ale karty byly v rozšířeních náhodně namíchané. Nejsem pamětník, ale přerod do LCG následoval někdy zhruba před deseti lety. Této LCG se dnes říká první edice, přestože měla svého předchůdce v CCG. Druhá edice hry (aktuální verze) začala vycházet v roce 2015, takže při eventuálním shánění dejte pozor, zda opravdu narazíte na správnou krabici. První edice se stále ještě dá sehnat, ale veškeré nové produkty už byly ukončeny, hra je uzavřena a hlavně není kompatibilní s druhou edicí.

Ve hře samotné se každý hráč ujme jednoho z velkých rodů Západozemí (Starkové, Lannisterové, Baratheoni, Greyjoyové, Martellové, Targaryeni, Tyrellové nebo Noční hlídka), pro který sestaví svůj hrací balíček z minimálně šedesáti karet. Hrací balíček sestavíte z karet postav (různí šlechtici, rytíři, draci, armády a podobně), lokací představujících hrady a významná místa, doplňků v podobě zbraní či předmětů a událostí (překvapivých jednorázových triků skrývajících se na vaší ruce a spuštěních v ten pravý okamžik).

Samotný start hry nezačíná „od nuly“ s čistým stolem, ale oba hráči mají možnost umístit skrytě karty postav, lokací a doplňků o celkové ceně maximálně osmi zlaťáků (gold tokenů) a ihned si doplnit karty na ruce do počátečních sedmi. Této části hry se říká příprava (setup) a znamená, že od začátku je položen nějaký základ ekonomických karet pro vynášení jejich následovníků, a také postavy pro souboje, kterým se říká výzvy. Ani první kolo tak není nějakou hluchou přípravou na další hru, ale už plnohodnotným bojem.

Jednou ze zásadních záležitostí odlišujících Hru o trůny od jiných „karetek“ jsou tzv. karty plánů (plot karty). Každý hráč jich má k dispozici 7 v odděleném balíčku a na každé kolo si vybírá jednu z nich, kterou hodlá použít. Volba plánů je významnou částí deckbuildingu i hry samotné, protože jejich číselné hodnoty určují příjem (množství peněz), iniciativu pro určení pořadí hráčů v kole, škodu, kterou napácháte svému protivníkovi po vyhraných útočných výzvách (tzv. hrozbu neboli claim), a mají i mimořádně silné efekty ve hře. Dále na nich najdete takzvanou hodnotu rezerv, která určuje, kolik karet si může daný hráč nechat na ruce na konci kola.

Každé kolo si hráči zvolí svůj plán, v následujících fázích naberou 2 karty na ruku, vyloží tolik karet, kolik jim jejich možnosti dovolí, a následují výzvy. Hráči nemají svoje oddělená kola, ale v průběhu jednoho hracího kola se střídají po jednotlivých fázích (plánování, dobírání karet, vykládání, výzvy, nadvláda neboli dominance, zvednutí a zdanění). Ve výzvách všechny své útoky vyřeší nejdříve jeden hráč, a pak teprve druhý. Každý má k dispozici tři druhy útoků. Vojenská výzva (červená, military) útočí na postavy a pokud obránce (!) prohraje, musí zabít určitý počet postav.  Po porážce v intrikářské výzvě (zelená) obránce vyhazuje náhodně tažené karty z ruky a mocenská výzva (modrá, power) bere protihráči žetony moci (vítězné body alias power tokeny), které již nasbíral.

Každá postava se může účastnit jen těch výzev, které jí povolují její ikony (modrá, zelená a/nebo červená). Královna Cersei tak nebude kolem sebe máchat sekerou a ovlivňovat výsledky bitev a silná armáda má význam pro vojenské a mocenské souboje, ale neovlivní složitou situaci u dvora. To všechno je třeba zvážit při stavbě balíčku, protože extrémně slabá pozice v jakémkoliv z těchto aspektů vás nejspíš bude stát hru. Jakmile jeden hráč ukončil své výzvy, přichází odveta druhého hráče. Hra staví před hráče plno rozhodnutí. Který typ výzvy je v danou chvíli nejdůležitější? Bude protihráč bránit nebo mne nechá vyhrát, aby následně mohl se svými postavami sám útočit a také napáchat nějaké škody? Můžu si dovolit prohrát intriku a riskovat, že přijdu o nějakou kartu, kterou mám právě na ruce? Jaké triky má na ruce soupeř? Opravdu každé rozhodnutí a kleknutí postavy může být klíčové. Nakonec vítězí ten, kdo jako první dosáhne součtu patnácti žetonů moci.

Tyto žetony lze získat několika způsoby. Pokud zaútočíte a soupeř se rozhodne vůbec nebránit, následuje pro vás v této výzvě (ať byla jakéhokoliv typu) bonus v podobě 1 žetonu moci. Mocenská výzva útočí přímo na žetony moci soupeře a krade je z jeho rodové karty. Jeden žeton je ve hře ve fázi nadvlády (dominance) a získává jej ten, kdo má vyšší součet síly stojících postav a zbývajícího zlata. Řada karet pak umí získávat body i jiným způsobem, který je na nich uvedený. Nejčastěji jsou to některé postavy, které získávají žetony přímo na sebe díky vyhraným výzvám, kterých se účastní, ale pokud o postavu s žetony přijdete, přijdete i o body a tak dále.

Video tutorial ukazující průběh kola najdete zde:

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/03/video-tutorial/ (oficiální verze FFG)

nebo zde:

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/12/30/forging-the-chain-amatersky-video-navod/ (vlastní amatérské video představující typy karet a ukazující dvě kola hry)

Hra zároveň umožňuje nejen duel dvou hráčů (klání neboli joust), ale podporuje i hru více hráčů v podstatě ve formě deskové hry (bitva alias melee). Hráči si na začátku volí role pro dané kolo, které každá dává nějaký benefit a zároveň určuje to, kterou roli v daném kole podporujete a která je naopak vaším nepřítelem.

Základní sada. Jak je to s jejich počtem?

Co získáte pořízením základní sady? Získáte karty všech osmi frakcí a návod, jak postavit 4 vyvážené balíčky nakombinováním do dvojic. Musíte ale počítat s tím, že tyto balíčky nebudou plně legální, protože nedosáhnou na minimální počet karet nutný pro sestavení legálního balíčku. Nějaký prostor pro vlastní deckbuilding tady je, protože můžete upravovat složení balíčku plánů a pro hrací balíček použít jakékoliv dva rody, ale musíte v tomto případě použít všechny dostupné karty a prostor pro vlastní úpravy je malý. Zároveň musíte rezignovat na pravidlo loajálních a neloajálních karet (toho se dotkneme v poslední části článku). Pokud budete chtít stavět legální balíček nebo do stavby vnést více kreativity, je druhá sada nezbytná. O třetí už bych to tak úplně netvrdil, protože samozřejmě možnosti znovu nabydou, ale „dvojsetové“ balíčky už mohou být legální, mohou vcelku dobře fungovat a hlavně s rozšířeními už budete potřebovat minimální počet karet ze základu ve třetí kopii.

Za zmínku rozhodně stojí, že drtivá většina všech karet je v základní sadě v jedné kopii, přičemž v balíčku jsou povolené 3 kopie každé karty. Nevýhoda tohoto systému je ta, že pro získání opravdu maximálních možností pro stavbu balíčku potřebujete 3 sady, výhoda pak je v tom, že základní sada dává velké množství různých karet a ani při koupení tří kusů nemáte v podstatě žádný „odpad“.

Osobně můžu jen těžko posoudit, nakolik je hra s jednou sadou zábavná, protože jsem rovnou začínal s větším počtem sad. Zdánlivě se zdá všechno strašně závislé na náhodě, komu dorazí ty zásadní karty první, ale první turnaj, který jsme pořádali, byl jen s kartami jedné sady, a byl jsem opravdu překvapený, jak napínavé hry byly a jak málo se mechanismem i napínavostí lišily od „třísetových“ bitev (samozřejmě tehdy, když všichni měli stejné podmínky). Takže se myslím, že pro vyzkoušení nebo jako karetní forma deskovky ani jedna základní sada nepokulhává a vyhrát se s ní dá dostatečně.

Podrobnější článek ohledně počtu sad můžete najít zde: https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/10/15/pocet-zakladnich-sad/

Rozšíření a rotace karet

Jednou z novinek pro druhou edici je fakt, že celá hra je designovaná již s myšlenkou zavedení rotace karet s cílem zabránit neúměrnému růstu jejich počtu. V první edici prostřednictvím chapter packů (kapitol) hra rostla donekonečna, což způsobilo velké problémy ve vztahu k novým hráčům a udržení rovnováhy mezi jednotlivými rody a mechanikami a ve svém důsledku i konec hry jako takové. K druhé edici je již přistupováno odlišně. V jednu chvíli bude vždy legálních maximálně 5-7 cyklů, přičemž starší budou vyřazovány dle následujícího klíče: jakmile vyjde první kapitola osmého cyklu, dva nejstarší cykly budou odepsány a v platnosti zůstane jen 5 cyklů plus rozbíhající se šestý. Jakmile bude dokončen sedmý legální cyklus a začínal by osmý, bude se toto řešení opakovat. V praxi to znamená, že každý cyklus bude legální minimálně po dobu čtyř let, přičemž se ale dá počítat s odmlkami mezi jednotlivými cykly a naředění tohoto schématu velkými deluxe expanzemi (které budou legální trvale), takže toto období bude určitě ještě o něco delší.

Co to znamená pro hráče? V tuhle chvíli, kdy možná uvažujete nad začátkem hry, v podstatě nic. Hra se rozbíhá, všichni jsou na stejné startovní čáře a vaše tvrdě vydělané peníze budete investovat postupně. Ideální čas začít s něčím tak nákladním, jako LCG je. Základní sada a deluxe expanze jsou investicemi, které vám vydrží bez jakéhokoliv časového omezení, a pro domácí hraní v nějakém okruhu hráčů vystačí hra v jakémkoliv rozsahu, v jakém vy uznáte za vhodný. Kapitoly pak pořizujete s vědomím, že tyto karty budou jednoho dne z vaší sbírky vyřazeny zásahem Deus ex Machina, nicméně doba, po kterou budou „v platnosti“, krátká nebude. To vše platí pro turnajové hraní, doma si můžete hrát, s čím chcete, nicméně tím, že hra je koncipovaná pro rotaci, designéři určitě při vymýšlení nových karet nebudou brát ohled na starší cykly a může vám pak vzniknout něco, co nebude plně fungovat. Může se zkrátka objevit kombinace karet, která bude přesílená, pravidlově nevyvážená a podobně, pokud budete i po letech hrát se vším.

Pro hráče, kteří se přidávají s odstupem několika let, tento systém představuje zjednodušení v tom, že „nemusí“ pořizovat vše, ale jen karty aktuální. Takže bude to jistě základní sada, rodové deluxe expanze a pak se vyplatí investovat do nejmladších cyklů. Nemá smysl shánět balíčky a karty, jejichž platnost vyprší třeba za půl roku. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že pokud se budete chtít zúčastnit nějakého turnaje, jistě se najde někdo, kdo vám chybějící karty půjčí, v tomhle směru je kolektiv hráčů věnujících se této hře u nás opravdu výjimečným (v časech edice první).

A pokud jste ostřílení veteráni, máte pocit, že vaše starší zásoby byly znehodnoceny, a bere vás nostalgie, není problém se dohodnout s někým podobně postiženým a vrátit se o rok, o dva zpět, odpustit si adekvátní počet nejnovějších cyklů a zahrát si několik partiček z jakéhokoliv prehistorického období.

Podrobnější článek o rotaci karet včetně grafického znázornění, o typech expanzí s jejich kompletním přehledem a odkazy na recenze najdete na tomto odkazu: https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/10/23/rotace-a-prehled-expanzi/

Najdu ve Hře o trůny své oblíbené postavy a rody?

Troufnu si tvrdit, že ano. Základní sada  představuje hned kompletní sestavu osmi rodů, přičemž každý z nich se z herního hlediska jeví naprosto odlišně. Drtivá většina zásadních postav se dočká svého karetního zpracování, a to včetně těch méně známých. Dokonce pokud neznáte knížky, ale pouze seriál, narazíte na plno postav, které se filmového zpracování nedočkaly, protože seriál pracuje jen s omezenou částí knižní předlohy. Jako příklad můžeme uvést třeba Greyjoye z první edice, kde kromě několika verzí takových samozřejmých postav jako je Balon, Euron, Victarion, Aeron, Theon či Asha najdete i Baelora Blacktydea, lorda Bubnovce, Gylberta Farwynda, Dagmera, Alannys Greyjoy, mistry Wendamyra, Kerwyna či Murenmura, otce a syny Goodbrothery, velké množství veslic, hradů a podobně. Ostatní rody jsou na tom samozřejmě obdobně.

Jak už bylo řečeno, každý rod má naprosto specifický styl hry. Třeba Lannisteři se tak vyznačují obrovským bohatstvím a vynikají v intrikářských výzvách. Budete s nimi tonout ve zlaťácích a budete vyžadovat, aby ostatní rody platily vám.

To Starkové jako vojensky nejsilnější rod dominují ve vojenské výzvě a mají nejvíce způsobů, jak cíleně zabíjet postavy soupeřů. Dočkáte se dětí Starků, Eddarda a Catelyn, ale i několika zlovlků.

Baratheoni vycházejí z taktiky poklekat postavy soupeře. Jakmile totiž nějaká postava klečí, nemůže být použita pro útok, ani obranu, a Baratheoni jsou mistry v tom, jak vyčerpávat postavy soupeře před majestátem svého trůnu a bránit jim v akcích proti právoplatnému králi.

U Targaryenů se vše točí kolem Matky draků, takže velká část karet ji nějak podporuje a Daenerys se stává silnější, pokud se ve hře potkává se svými draky. Dalším aspektem rodu je pak tzv. pálení, tedy snižování síly postav soupeře.

Noční hlídka je jedním z nových rodů a je celá postavená na taktice obrany Zdi. Jedná se o pasivní frakci, která příliš neútočí, a k vítězství jí stačí dostat do hry Zeď a pokusit se ji bránit, za což dostává žetony moci.

Greyjoyové se naopak s obranou příliš hlavu nelámou a hrnou se agresivně vpřed, rychle nabírají vítězné body a jakožto piráti mají nejvíce zbraní pro likvidaci soupeřových hradů a pevností.

Martellové se zdánlivě drží stranou (vlastně stejně jako v knihách) a jejich síla roste s tím, jak roste počet kol. Časem se bude jednat o silně kontrolní rod a jednou z jejich mechanik bude jistě i to, že za každou výhru, kterou soupeř získá, tvrdě zaplatí.

Posledním rodem jsou Tyrellové, kteří umí od všeho něco, ale silní jsou hlavně v intrice a navyšování vlastní síly a velké množství jejich postav umí sbírat vítězné body na sebe, a tím hru hodně rychle uzavřít.

Podrobnější představení jednotlivých rodů na kartách základní sady včetně ilustrací pro představu, jak jsou karty zpracovány, najdete v těchto článcích:

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/01/winter-is-coming/ (Stark)

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/01/vsechno-zlato-casterlyovy-skaly/ (Lannister)

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/02/stit-ktery-strezi-rise-lidi/ (Noční hlídka)

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/02/noc-je-temna-a-plna-hruz/ (Baratheon)

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/04/ohen-a-krev/ (Targaryen)

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/06/co-je-mrtve-nemuze-nikdy-zemrit/ (Greyjoy)

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/12/neskloneni-neohnuti-nezlomeni/ (Martell)

https://hraotrunylcg.wordpress.com/2015/07/20/ruze-skryvajici-trny-predstaveni-rodu-tyrellu/ (Tyrell)

Jedním z hlavních kladů hry pak kromě hry samotné je pro mne fakt, že se nejedná jen o „nějaké“ karty, které něco dělají, ale že jejich vlastnosti a schopnosti dávají smysl. V tomhle jdou karty z rozšíření ještě mnohem dál, než základní sada a třeba Renly Baratheon, Ohař nebo Mirri Maz Duur (z těch prvních představených) jsou z tohoto hlediska úplně perfektní.

Mohu hrát dva rody zároveň?

V první edici bylo možné rody kombinovat mezi sebou, ale každá karta, která nepatřila k vašemu rodu, vás stála o 2 zlaťáky víc. Existovaly určité možnosti, jak kombinovat dva rody mezi sebou bez této penalizace (out-of-house penalty), ale na tomto místě asi nemá cenu je nějak podrobněji zmiňovat.

V druhé edici se dočkáme jiného přístupu. Při stavění balíčků máte na výběr ze dvou (vlastně tří) možností. Jedna z nich je vybrat si některou z agend, základní kartu, která podporuje nějakou strategii a kolem které postavíte svůj balíček. Tato agenda je ve hře od samého počátku a dává nějakou extrémní výhodu pro váš styl hry výměnou za nějakou nevýhodu. Pokud v druhé edici zvolíte některou z agend (v základní sadě bude jedna, ale jistě budou přibývat), zavíráte si cestu k tomu, abyste do svého balíčku zařadili jakoukoliv kartu jiného rodu.

Pokud žádnou agendu nepoužijete, můžete použít tzv. banner agendu, která umožňuje k vašemu rodu připojit síly jiného rodu. Neexistuje nic jako out-of-house penalty, karta prostě stojí tolik, kolik stojí, ať už je vaše nebo jen vašeho spojence. Vyberete si tedy například rod Starků jako svůj hlavní rod a při výběru jejich karet nejste nijak omezeni. Pomocí Banner agendy pak můžete (a musíte) do svého balíčku zařadit alespoň 12 karet jiného rodu, ale nemůžete už vzít kohokoliv. Řada karet (postav, lokací, doplňků, ale i událostí) je loajálních svému rodu (poznají se podle symbolu svitku pod erbem rodu), a ty jsou pro váš balíček tentokrát tabu. Popravdě jsem ze začátku nebyl z této změny příliš nadšený. Přece jen je to trošku podivné, spojit například Lannistery se Starky, nebo geograficky nejvzdálenější Martelly s Noční hlídkou, Targaryeny s Lannistery a tak dále. Na druhou stranu to ale dá hráčům v začátcích hry obrovské množství kombinací, jak rody nastavit k sobě, takže už v základní hře je opravdu velká variabilita balíčků a možných strategií. Z herního hlediska jde určitě o zajímavou možnost.

Shrnutí

Této části bych se poměrně rád vyhnul. Cílem tohoto článku bylo poskytnout (potenciálním) hráčům a zájemcům co nejvíce informací ohledně toho, co od hry čekat. To se, doufám, podařilo, a to jestli je tohle hra pro vás, nebo není, to už bych nechal na každém z vás. Pro mě osobně je Hra o trůny nejlepší karetní hrou a vůbec hrou všeobecně, takže zde nechci vynášet nějaké chvalozpěvy, protože tohle je hrozně subjektivní. Nicméně ať už z hlediska grafického zpracování, kvality ilustrací, herních mechanik i hloubky světa, ze kterého čerpá, se z mojí strany nedá hře mnoho vytknout. Z objektivního hlediska může být nevýhodou velká rychlost vydávání expanzí (zhruba 1 kapitola měsíčně), ale je to nevýhoda? Každá kapitola zatím přinesla řadu zajímavých karet a hra se tak každý měsíc posouvá úplně někam jinam. Pokud máte z finanční náročnosti strach, pak vězte, že hra bude přesně taková, jakou si ji budete přát. Opravdu si myslím z vlastní (omezené) zkušenosti, že pro domácí hraní je dostatečný 1 core set a dostáváte tak v podstatě jakousi karetní deskovku pro 2 – 4 hráče. Samozřejmě riziko vzniku závislosti tady je.

Pokud by vás zajímaly další články vztahující se k této hře (recenze jednotlivých karet, aktuality, návody na stavbu balíčků, video návody ke hře, reporty z turnajů), na tomto odkazu najdete většinu z výše uvedeného: https://hraotrunylcg.wordpress.com/

Sdílet s přáteli: