Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Autor: PepaK | 3.12.2015 | 0
Dva manželé, Pavel a Lenka, jeli na dovolenou. V hotelu se stihli ubytovat a pak šli na pláž; pak už byla nalezena jen jejich chladnoucí těla. Na řadu vstupuje detektiv s chladným pohledem, horkou kávou a spoustou všetečných otázek – vy! Byla to snad nehoda? Sebevražda? Nebo dokonce vražda?
Holger Boesch se v byznysu stolních her pohybuje již od roku 1964. Jeho hlavní a jedinou devizou jsou právě Černé historky, kterých už vydal dobrou desítku dílů. Inspiraci pro své příběhy bere podle svých slov z chaosu současného světa.
Černé historky nejsou vůbec složitou hrou, ale přitom jsou ďábelsky složitou hrou. Proč? Začněme tím, kde se bere jejich jednoduchost. Pravidla pochopíte asi za třicet vteřin a ještě si u toho stihnete namazat rohlík. Ve hře je jediný druh karet, detektivní případy, kde je napsáno zadání příběhu, podobně jako v úvodním odstavci této recenze. Jeden z hráčů se převtělí do role vypravěče a jako jediný si tajně přečte i zadní část karty s rozuzlením. A pak začne vyšetřování. Ostatní hráči musí chytrými dotazy (na které je možné odpovědět pouze ano nebo ne) zjistit, jaká že to moc způsobila smrt nebohých hrdinů příběhu.
A teď se dostáváme ke složitosti této hry. Černé historky totiž nemůžete hrát s každým. Musíte hrát s lidmi, kteří, věrní odkazu Hercula Poirota a jeho kolegů napříč místem a časem, střílí otázky jednu za druhou a nad problémem jsou schopní diskutovat kreativně. Pokud budete hrát s člověkem, kterému konverzační hra nesedne, pak můžete počítat s tím, že si často poslechnete „já už nevím“, „poraď mi“ a podobně. Nápovědy samozřejmě nejsou zakázané, ale je to s nimi jako s léky – občas nějakou potřebujete, ale čím víc, tím hůř.
Úplně optimální možností, jak hrát Černé historky, je v páru, když máte volný večer. Tím, že se bude ptát jediný člověk, bude hra pěkně plynulá a jasná. Další skvělou variantou je použít hru na surové ubití nudy v rámci cestování. Ony i dvě hodiny v autobuse jsou o dvě víc, než by nás bavilo, a na prostor absolutně nenáročná, konverzační hra řeší situaci s elegancí pana Wolfa. Na větší párty bych hru spíše nedoporučoval, nemusela by sednout každému.
Suma sumárum, Černé historky jsou osvědčenou značkou, jejíž obliba je patrná už jen z toho, jak dlouho funguje na trhu. Pro fanoušky konverzačních her je to taková malá bible, a jistě je potěší i toto rozšíření, nabízející spoustu zapeklitých zápletek. Pokud ale raději myslíte v žetonech, kolech a rádi hledáte v deskové hře vítěznou strategii, nejspíš sáhněte raději jinam. Tak jako tak, Černé historky nabízí dost materiálu na desítky hodin zábavy.
Marek Dvořák
Recenze původně vyšla na http://www.mfantasy.cz/2015/07/holger-boesch-cerne-historky-prazdninove-pribehy-recenze/
Zatím nebyl přidán žádný komentář...
Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Na křídlech draků
Akt. cena: 870 Kč
Končí za: 3 dny