Když se podíváte, co je to Fort, zjistíte, že toto slovo významově představuje malou pevnůstku, sloužící jako doplnění hlavního opevnění. Také to ovšem může v přeneseném významu znamenat bunkr. Ale nemusíte mít strach, dneska si nebudeme povídat o žádné vojenské hře. Dnes se vrátíme do dětských let, kdy jsme si společně se svými nejlepšími kámošemi budovali bunkry a byla to úžasná zábava.
Stejná zábava je i hra Fort, kterou v roce 2020 vydalo známé vydavatelství Leder Games a v loňském roce je na naše deskoherní pulty lokalizovalo a přineslo pod stejným názvem vydavatelství Fox in the Box, které mi tento výtisk poskytlo na recenzi, za což mu velmi děkuji.
Karetní hra Fort je klasickým zástupcem deck-buildingových her, v kterých si postupně za pomocí určitých akcí budujete a vylepšujete svůj balíček karet, které následně opět zahráváte. Takto hra pokračuje až do okamžiku, kdy jeden z hráčů nesplní určité podmínky stanovující konec hry. Po odehrání posledního kola dojde k závěrečnému vyhodnocení, hráči si k získaným bodům v průběhu hry přičtou další body, které případně získali z karet a stavby bunkru a hráč, který získal největší množství bodů, vyhrává hru.
Fort vás nadchne svým provedením a ilustracemi
Jak už jsme si řekli, Fort je karetní hra, takže v menší subtilnější krabičce s velmi roztomilými ilustracemi najdete především karty. A vůbec ne málo karet, protože se zde nachází 68 karet kamarádů, 22 karet švindlování a výhod, plus 4 přehledové karty. Dále 4 herní desky hráčů, 1 deska vítězných bodů, balíček dřevěných žetonů pizzy a hraček a samozřejmě lokalizovaná pravidla. Je toho opravdu hodně a vše je v prvotřídní kvalitě, ale o tom budeme mluvit ještě několikrát.
Než přijde váš nejlepší kámoš, máte hru Fort připravenou
A to nemyslím takového kámoše, jako jsem měl já, který mě pravidelně nechával hodiny čekat. Ne, myslím takového, na kterého jste hvízdli pod balkonem a než jste si stačili zavázat rozvázanou tkaničku, byl dole u vás. Do středu herní plochy položíte desku vítězných bodů. Poté si každý hráč zvolí jednu z barev a vezme jednu herní desku, kterou položí do své herní oblasti. Žeton úrovně bunkru položíte na svou herní desku hráče na pozici „0“. Také žeton vítězných bodů přijde na pozici „0“, tentokrát ovšem na desce vítězných bodů.
A co byste to byli za nýmandy, kdybyste neměli nějaké nejlepší kámoše. Samozřejmě, že je máte a rovnou dva. Jsou uvedeni na zadní straně vaší desky a vy si vezmete jejich karty, které jsou označené hvězdičkou u jejich jména. Ti budou tvořit základ vašeho balíčku karet, a protože se jedná opravdu o nejlepší kámoše, nikdy o ně nepřijdete.
Nejprve v dosahu všech hráčů vytvořte obecnou zásobu žetonů pizzy a hraček. Zamíchejte karty švindlování a také karty výhod. Z balíčku karet švindlování náhodně doberte takový počet karet, který odpovídá počtu hráčů + 1 a otočené lícem dolů je položte v balíčku vedle desky vítězných bodů. Z karet výhod doberte stejný počet karet, ale ty naopak vyložte vedle sebe otočené lícem nahoru. Dále zde položte kartu Hradu z kolínek. Nakonec zamíchejte celý balíček karet kamarádů. Z balíčku nejprve vyložte 3 karty, které budu představovat nové kámoše, které můžete získat a kteří se poflakují „v parku“. Pak si každý hráč náhodně ke svým dvěma nejvěrnějším nohsledům dobere dalších 8 kámošů, tj. 8 karet kamarádů. Všech 10 karet zamíchejte, vytvořte dobírací balíček, který položíte vlevo vedle své desky hráče, otočený lícem dolů a doberte si 5 karet. Tím je celá příprava hotová a jde se na stavbu bunkru.
Bunkr ve hře Fort postavíte za pizzu a hračky
Zní to skoro neuvěřitelně, ale je to tak. Jak se k pizze a hračkám dostanete si popíšeme v následujících odstavcích. A nemusíte mít strach, je to opravdu jednoduché. Tah hráče se skládá z 5 fází – Úklid, Hra, Lanaření, Odhození a Dobírání.
Úklid – V prvním kole tuto fázi přeskočíte, protože se na vašem dvorku ještě pořád nikdo nepoflakuje. Nicméně v dalších kolech vezmete karty kamarádů, kteří zde leží a odhodíte je zpět na svůj odhazovací balíček. Jedná se o karty, které jste v předchozím kole nezahráli (nevyužili) a protože se ti kamarádi cítili nevyužiti, „utekli na dvorek“s očekáváním, že je zlanaří někdo jiný. Pokud se tak nestalo v průběhu hry jiných hráčů, pořád zůstávají ve vaší partě = vašem balíčku karet.
Než si popíšeme následující fázi, tak si uděláme malou odbočku a trošku si popíšeme kartu kamaráda, protože to budeme potřebovat. Každá karta, kromě jména vašeho kámoše = název karty, obsahuje symbol (skateboard, lopatka, lepidlo, stříkací pistole, koruna, knížka či žolíkovou minci) a většina akcí se na tyto symboly odkazuje a využívá je. Dále se zde nacházejí 2 typy akcí, veřejná a soukromá. Pak už jenom hezounká ilustrace daného kámoše.
Hra – V této fázi hry zahrajete 1 kartu z ruky a to tak, že ji vyložíte nad svou desku hráče. Na kartě se nacházejí 2 typy akcí, veřejná a soukromá. Jestliže máte dostatek surovin, případně splníte další podmínky, které jsou zde uvedené, můžete zahrát obě tyto akce, a to v libovolném pořadí. Je zde pouze jedna jediná podmínka a to, že alespoň jednu z akcí musíte využít plně a beze zbytku. Navíc můžete danou kartu podpořit dalšími kartami z ruky, které obsahují stejný symbol jako vámi požadovaná akce. Ale jak jsme si řekli výše, musíte využít alespoň jednu akci plně, tak můžete použít pouze tolik karet, kolik jste schopni využít. Zní to šroubovaně, proto si raději dáme drobný příklad.
Máte kartu, kde její efekt říká, že můžete za každý symbol lopatky získat 1 pizzu. Počítá se samozřejmě symbol na zahrané kartě a na ruce máte ještě další 3 karty se stejným symbolem. Takže je vyložíte také a vezmete si 4 pizzy, které si uložíte do své skrýše na desce hráče. A zde přichází to „plně a beze zbytku“: pokud už máte na své desce nějakou pizzu (je zde prostor na 4 pizzy), nemůžete si vzít 4 pizzy, protože byste je neměli kam uložit. Tudíž nemůžete použít na podporu 3 karty se stejným symbolem a tím je např. ochránit, aby je nemohli získat ostatní hráči, ale pouze takový počet, který jste schopni využít.
Z předchozí věty vyplývá, že díky efektům budete získávat suroviny (pizzu, hračky), nebo posílat kámoše na hlídku = ukládát karty kamarádů po levé straně desky hráče a následně využívat symboly z těchto karet, případně vylepšovat bunkr, což je to, oč ve hře běží primárně.
Součástí této fáze hry je také akce, které se říká „následování vůdce“. Ta se nebude týkat vás, coby aktivního hráče, ale všech ostatních hráčů ve hře, kteří jsou v tomto okamžiku schopni využít veřejnou akci na vámi zahrané kartě. Samozřejmě za to musí zaplatit, a to tak, že použijí jednu (a pouze jenom jednu) kartu se stejným symbolem, jako je na zahrané kartě. Samozřejmě ve všech zmiňovaných případech můžete použít kartu s žolíkovou mincí.
Lanaření – je fáze, kdy se bude rozšiřovat váš fanklub kamarádů, což převedeno do herní terminologie znamená, že si můžete vzít jednu kartu kamaráda buď z parku anebo z dvorku kteréhokoliv jiného hráče. Prostě kamarádi – což znáte určitě ze svého života – jsou nestálí a můžete se spolehnout pouze na ty dva nejvěrnější, o které nikdy nepřijdete.
Odhození – V této fázi chtíc nechtíc dojde k situaci, kdy se možná s některými kamarády rozloučíte. Logicky, jste nudní patroni a nehráli jste si s nimi, tak proč by „měli smrdět“ ve vaší loserské partě. Tyto karty vyložte z ruky na dvorek a zevlující parta bude pomrkávat na ostatní vůdce, že by se k nim připojili. Nikdy ale na dvorek nepošlete žádného z již několikrát zmiňovaných nejlepších parťáků označených hvězdičkou. Ti u vás, byť jste si s nimi v tomto kole nehráli a nechali je koukat, jak se ostatní baví, zůstanou a odhodíte je z ruky rovnou na svůj odhazovací balíček.
Úklid – Po velkém binci přijde velký úklid. No zase tak velký není, prostě jenom karty kamarádů, s kterými jste hráli, odhodíte na odhazovací balíček a doberete si nových 5 karet z dobíracího balíčku. Standardně, pokud v balíčku karty došly, zamícháte odhazovací hromádku a vytvoříte nový.
V průběhu hry, budete, jak už jsem naznačil, posílat kámoše na hlídku, případně si ze skrýše přesunovat suroviny do báglu, a především pracovat na svém bunkru. Co se týká hlídky a báglu, množství a velikost těchto míst je přímo úměrná vašemu bunkru. Čím více budete postupovat na stupnici budování bunkru, tím více kluků bude hlídkovat a vy využívat jejich symboly, a o to více budete moci mít surovin v báglu a z něj vám už je nikdo neukradne. A především díky postupu na konci hry získáte více vítězných bodů, případně se k vám v průběhu budování dostanou nějaké benefity.
Postup na stupnici bunkru vám zajišťují určité efekty na kartách kamarádů, a především za postup musíte zaplatit pizzou a hračkami. No, nějak ty kámoše musíte ukecat, aby si s vámi jenom nehráli a taky přiložili ruku k dílu. Postupně, jak bývá dobrým zvykem, náklady na stavbu rostou a jsou třeba konkrétnější, ale není to nic netradičního. Za postup na 1. úroveň si můžete z nabídky vzít (vybrat) jednu kartu „švindlování“, která vám na konci hry dá nějaké benefity v podobě bodů, při postupu na 2. úroveň zase kartu „výhod“, která jak už název napovídá vám dá nějaké výhody v podobě určitého efektu.
Jakmile některý z hráčů kompletně zbuduje svůj bunkr, vezme si kartu Hradu z kolínek (za kterou získá na konci hry 4 body) a spustí konec hry. Druhou variantou konce hry je, že některý z hráčů dosáhne hranice 25 bodů. Tak jako tak se dohraje poslední kolo a dojde k závěrečnému vyhodnocení. K bodům, které jste získali v průběhu hry, si připočtete body za svůj bunkr a karty švindlování a z toho, kdo má výsledně nejvíce bodů, se stane „capo di tutti“, „big boss“, nebo prostě „šéf party“ a ostatní mu musí, minimálně do konce další hry, posluhovat.
Nyní si hru Fort propereme od A až do Z
Už jsme si popsali, jak hra vypadá, jak se připravuje a možná že i trochu tušíte, jak se hraje. Jestliže byste měli zájem o podrobnější návod, přikládám také odkaz na jako vždy skvělý návod od Braňa Berece z Nithranie. Nyní si hru zhodnotíme – začneme tím, co se mi na hře Fort líbí a vezmeme to postupně.
Jako první věc musím vyzdvihnout provedení. To je opravdu vynikající. Óooo, bože, kdyby všichni vydavatelé chtěli dělat hry v takové kvalitě, byl by deskoherní svět daleko jednodušší. Dvouvrstvé desky hráčů, kvalitní karty, dřevěné komponenty, jednoduchý, ale funkční plastový insert, velké (opravdu velké) a přehledné pomocné karty s jasnými instrukcemi. Prostě a jasně, za toto Leder Games a samozřejmě také David Hanáček z Fox in the Box dostávají obrovskou pochvalu! Tak má vypadat skvěle udělaná hra.
Musím také ocenit překlad od Ondřeje Zabloudila Pechníka a dalších lidí z redakce vydavatelství „lišky“, který je na velmi kvalitní úrovni, a především je také velmi zábavný.
Grafika je vždy vysoce individuální záležitost, ale mě osobně se grafika od amerického ilustrátora Kyle Ferrina (Root, Oath) líbí. Zrovna v tomto případě je barevná, milá, rozverná, přesně odpovídající tématu. Když hraji, prohlížím si ilustrace na kartičkách a bavím se.
Téma je tady skvěle cítit. Samozřejmě, pokud sami chcete a nevidíte jenom dřevěné žetonky a karty. Máte opravdu své věrné kamarády, o které nikdy nepřijdete, naopak ti, s kterými si nehrajete (karty, které ve svém tahu nepoužijete), začnou postávat na dvorku, kde je může zlanařit (a kartu si vzít) kterýkoli jiný hráč. Logicky musíte své kámoše uplácet pizzou a hračkami, aby vám pomáhali stavět váš bunkr, a čím je stavba větší, tím vás to stojí více a náklady jsou specifičtější. Když si necháte své suroviny jenom ve skrýši, může se stát, že vám je někdo „šlohne“, kdežto když si je dáte do báglu, který je samozřejmě malý, budou v bezpečí. Jestliže pošlete nějaké kámoše na hlídku, máte je pořád po ruce a kdykoliv je můžete využít. Podtrženo, téma ve Fortu já osobně cítím všude a je velmi implementováno do herních mechanismů.
Jedná se o deck-building a ten já rád. Obecně je to jeden z mých nejoblíbenějších herních mechanismů a tady funguje velmi dobře. Herní tahy a jednotlivé fáze jsou jsou, až na jednu drobnost, kterou zmíním později, svižné a rychle navazující, a tak hra velmi rychle odsýpá a než se člověk naděje, je konec.
Velmi hezké využívání efektů na kartách, líbí se mi možnost využívat symboly karet na hlídce a postupně vylepšování bunkru.
Hra je určena pro 2–4 hráče a nezaznamenal jsem prakticky žádný problém se škálovatelností. Ve dvou je to více strategická bitva, ve třech/čtyřech se může hra trošku zvrhnout k boji dvou/tří proti jednomu, ale zase se zvětšuje nabídka karet kamarádů.
Příprava hry je snadná a přehledná a díky relativně krátké herní době není problém si hru dát i víckrát za sebou, zvláště když se nejedná o žádný mozkolam, který by vás po jednom zahrání vyřídil.
S tím také souvisí velmi slušně a přehledně napsaná pravidla, která neodradí ani začínající hráče.
Našlo se něco ve hře Fort s čím tak úplně spokojený nejsem?
Abychom si to ujasnili hned ze začátku, všechny následné věci nejsou chybami a vadami, spíše se jedná o mé pocity.
Co mi ve hře vadilo nejvíce? Už jsme si řekli, že hra je svižná a rychle odsýpá, ale je v ní element, který nám oběma s ženou vadil, a to je fáze „následování vůdce“. Zahrajete svou akci, jste rozjetí a najednou přijde VELKÁ STOPKA a na řadě jsou vaši spoluhráči, kteří se do vašeho tahu vpletou. A z druhé strany, já si připravuji karty na svůj následný tah, ale musím přemýšlet, jestli nechci využít akci v tahu jiného hráče. Zvláště když vás bude hrát více, je to hrozně otravné. Jistě, může, vám to v určité chvíli pomoci k zisku nějakých surovin nebo jiných věcí (a určitě se tak nejednou stane), ale obecně se mi „přerušení“ tahu nelíbí a myslím, že se dalo vymyslet lépe a radostněji.
Náhoda ve hře samozřejmě je, byť jí můžete alespoň na začátku trochu předejít díky draftování karet. Nicméně, pokud si karty rozdáte náhodně, může se stát (a stalo se), že váš protivník dostane hned na začátku hry takové karty, že váš skoro hned na startu smete, a vy se do hry budete dostávat velmi těžce. Plus náhoda ovlivňuje i dobírání karet, byť se zde její vliv může snížit to, že se karty nedobírají náhodně z balíku, ale jsou vyložené.
Paradoxně je na můj vkus Fort někdy až moc svižný a rychlý :D. Téma hrozně svádí k tomu, že byste se chtěli s kartami trochu více mazlit a něco více budovat, ale na to není čas. Musíte jít co nejrychleji dopředu, nahánět body a budovat bunkr. Kdo jej vybuduje jako první, bude na tom o dost lépe.
Ve hře také najdete určitou repetitivnost. Cíl hry je daný a není příliš cest, jak k němu dojít. Takže vás hra může (ale nemusí) časem začít trošku nudit. To je ovšem osud všech těchto ne příliš rozsáhlých her. Ke hře ovšem vyšlo rozšíření, a třeba se dočkáme v budoucnu i dalšího.
Ikonková žeň je taky něco, s čím se budete ze začátku také trochu potýkat a stále budete studovat pomocné karty. A to nemluvím o „rovnicích“ vytvářející některé efekty. Když zaplatíte toto, a máte toho tolik, můžete udělat toto a s tím ještě souvisí tamto. Někdy si opravdu zapřemýšlíte a v tu chvíli chápu naši malou, proč k počítání používá pořád ještě prsty – párkrát jsem se přistihl, že dělám totéž.
Když už jsem chválil a ještě budu chválit produkci hry, tak mi nedá abych se nějak nezamyslel nad tím, PROČ krucinál není dvouvrstvá i deska Stupnice vítězství, na níž jsou ty mrňavé žetonky jen tak položené. A samozřejmě to nebezpečí jejich posunu je stejně velké jako na desce hráče. Cena? No to nevím. Ale já myšlenkové pochody vydavatelů ne vždy pochopím.
Závěrečné hodnocení hry Fort – 3 otázky a 3 odpovědi
Popsali jsme si vše, napsal jsme vám, co se mi na hře Fort líbí a co mi tak zcela nesedí, jsme na konci a přichází okamžik na mé 3 otázky a 3 odpovědi.
1. Jak hodnotím hru Fort v převodu na BBG hodnocení?
Stručně a krátce 8,5. Fort je vynikající deckbuilding, který, pokud máte rádi tento herní mechanismus, vás bude bavit a budete si ho užívat. Má naprosto špičkové provedení (už to píšu asi potřetí, ale ta hra si to zaslouží), má hezké a zábavné ilustrace, jednoduchý pravidlový rámec, který zvládnou i mladší hráči a dobře implementované téma do hry. Hra je svižná a zábavná a přes drobnůstky, které mi na něm vadí, si jej velmi rád zahraji. Jsem velmi zvědavý, co s hrou udělá rozšíření Kočky a psi, které si určitě pořídím. Pokud máte rádi deckbuilding, je to hra, která by určitě měla být součástí vaší kolekce a škoda, že se o něm tak málo mluví.
2. Koupil bych si hru Fort, pokud bych ji nedostal k recenzi zdarma?
V internetových speciálkách hru pořídíte od 750 Kč do zhruba 800 Kč. Já měl Fort vyhlídnutý už dávno a pokud bych jej nedostal na recenzi, určitě bych si jej koupil. Za prvé deckbulding a lokalizovaných her s touto mechanikou zase tolik na českém deskoherním trhu není, a za druhé provedení (počtvrté), ilustrace, téma a vše už několikrát mnou zmíněné. Takže ano koupil, byť ta cena je na karetní hru přece jenom trošku vyšší. Ale Fort opravdu za ty peníze stojí.
3. Zůstane tato hra u mě doma?
Schválně, mám vás napínat? Asi nemusím, že? Určitě ano, zůstane. Tahle hra je výborná, naopak si k ní pořídím už zmíněné rozšíření Kočky a psi a budeme společně s ženou a případně s dalšími přáteli tvořit své party kámošů, shánět pizzu a hračky a především budovat bunkr. A pokud vám mohu doporučit, pořiďte si jej také, protože Fort je hra, která vás na tu zhruba půlhodinku, kterou trvá, přenese do doby vašeho bezstarostného mládí, kdy jste lítali s partou kamarádů kolem domu a tvořili své bunkry z jakéhokoliv harampádí, které jste našli. To za těch pár stovek stojí, ne?
Moc pěkná recenze. Souhlasím. Pěkně vypíchnuté pro a proti. Bohužel zatím jsem to nehrál ve více hráčích - kde bude asi více poznat to kopírování akce.