Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Autor: Technorocker | 6.3.2023 | 4
Příznivci Potterovského světa a deskohráči v jedné osobě mají poslední rok hotové žně a vypadá to, že jen tak neskončí. Do portfolia francouzského vydavatelství Topi Games přibyla další položka na motivy díla J. K. Rowlingové. Tentokrát již ze ságy Fantastických zvířat, kterou zásluhou Blackfire můžeme hledat i na našich herních stolech. Autorem je Owen Michaud, který už na ně přenesl Aquamana a Ligu Spravedlnosti. Hra Fantastická zvířata a kde je najít vychází ze stejnojmenného filmu, který je spin-offem Potterovské série a který se odehrává v polovině 20. let v New Yorku. Jeho fandové budou ze hry nadšeni. Mohou hrát za Mloka Scamandera, Porpetinu či Queenie Goldsteinovy, Jacoba Kowalskiho, Seraphinu Picqueryovou nebo dokonce, což nedává moc smysl, hlavního záporáka Percivala Gravese. Dále navštěvovat místa, která ve filmu hrála důležitou roli, a samozřejmě rozplývat se nad vesměs roztomilými nadpřirozenými bytostmi. Hra je s filmem opravdu těsně spojena, a to jak po tematické, tak po vizuální stránce.
Vše se odehrává na lesklém a nečekaně robustním herním plánu představujícím New York, na němž je vyznačeno devětadvacet polí – míst, mezi kterými se budete pohybovat. Pravidla to neříkají, ale předpokládám, že pohyb je povolen jen mezi místy propojenými ulicí. Výjimkou jsou čtyři pole s modrým okrajem, mezi nimiž se můžete přemisťovat za cenu jednoho pohybu, i když jsou každý v jiné části města. Kartónové obdélníčky v plastových podstavcích namísto figurek rozhodně nejsou žádné terno. Čtyři mají na barevném pozadí fotku celé postavy, dvě potom z nějakého důvodu obličeje přes celou figurku. Každá postava má ještě svoji kartu, na které je uveden počet jejích akcí a speciální schopnosti. Ty hezky reflektují jejich roli v příběhu. Důležitou herní proprietou jsou žetony zdrojů – kufry, lektvary, konvičky a dragoty. Pomohou vám s odchytem zvířat. Od každého je k dispozici deset kousků, opět tlustých kartonových, a navíc ještě deset vícebarevných žolíků. Pak jsou tu žetony Salemistů, ty ale na herním plánu vidět chtít nebudete. V neposlední řadě budete používat i několik druhů karet. Máme tu balíček zvířat, kouzel, událostí, míst a Salemistů. Jednotlivě si je probereme, až na ně přijde řada. Nakonec v krabici naleznete i kostku a látkový pytlík. To vše ve funkčním plastovém insertu. Tedy funkčním do té doby, než si obalíte karty. Prvotní wow efekt se u dětí při rozbalování toho všeho dostavil. Ne tak po vizuální stránce, jako spíš těšení se na to, co všechno se bude dít.
Na závěr psaného unboxingu jsem si nechal to nejdůležitější. Hra nabízí tři varianty pro různé věkové kategorie, dvě kompetitivní a jednu kooperativní. To může být pro mnohé rodiny velkým lákadlem. Pro mě také jasným určením, jak se bude dále moje recenze nadále členit.
První herní možnost se nabízí pro nejmladší hráče. Podmínkou je, že udrží v ruce kostku, v lepším případě napočítá do šesti. Princip se nijak neliší od jiných dětských her. Na rozložený plán města připravíte na každé políčko jeden náhodný žeton lícem dolů. Zbylé žetony budou tvořit dobírací hromádku. Hráč hodí kostkou a podle toho, kolik teček mu na ní štěstěna dopřeje, vydá se o tolik kroků libovolným směrem po plánu hledat fantastické tvory. Na poli, na kterém se zastavil, otočí žeton. Je-li to ten hnědý se symbolem zvířete, raduje se, je blíže vítězství. Je-li to žeton jiný, zahodí jej a na jeho místo, aniž by se díval, připraví jiný z dobírací hromádky. A tak je to pořád dokola, dokud se někomu tímto způsobem nepoštěstí objevit tři zvířata.
Přiznám se, že tuto variantu jsem zvládl jen dvakrát, při dalších partiích jsem byl přítomen již jen jako pozorovatel. Děcka obecně baví objevování a chvíle napětí, zda se na mém políčku skrývá zvířátko a zda ho najdu dříve než sourozenec. Hrají-li hry častěji, samy však časem dojdou k tomu, že nemají šanci dění na stole jakkoli ovlivnit a náhodné lítání po plánu jim přestane stačit.
Druhý mód přináší interakci mezi hráči. Na plán města se opět náhodně rubovou stranou vzhůru připraví žetony. Vedle plánu pak karty zvířat, na kterých je vyznačeno, kolik kterých žetonů potřebujete k chycení daného tvora. Chce to ostříží zrak, barevná číslice na stejně barevném pozadí není úplně nejzřetelnější a karty se lesknou. Novým prvkem jsou kouzla. Každý začíná se dvěma, jedno si bere na začátku tahu a během něj může odehrát až tři. Jejich balíček rychle dochází a často se domíchává. Pomocí kouzel můžete obstarat potravu pro zvířata, vzít žeton či kouzlo jinému hráči, zabránit mu v tahu nebo se bránit před kouzly protihráčů. Ano, když jsem psal o interakci, měl jsem na mysli škození. Po městě se pohybujete opět na základě hodu kostkou. Objevený žeton si berete do své zásoby a nahrazujete ho novým. Objevíte-li zvíře, můžete ho odchytit, jen pokud máte požadovaný počet žetonů určitých barev. Vyhrává ten, komu se jako prvnímu podaří odchytit dvě zvířata.
V pravidlech mi například chybí zmínka o tom, zda mohu kartou Finite Incantatem (zruší efekt kouzla seslaného jiným hráčem) zrušit účinek té samé karty, kterou se proti mému kouzlu snaží bránit protihráč (jako např. íHA-HÁ v Labilních jednorožcích).
Radost ze hry opakovaně kazila i situace, kdy došly žetony nějaké barvy. Příklad: Brousíte si zuby na kůroleza. Máte nasbírané tři červené, jeden modrý a dva zelené žetony a v ruce kouzlo krmiva. Počítáte tedy s tím, že si díky němu obstaráte chybějící žlutý žeton. Jste na tahu, zahrajete kouzlo, probíráte se hromádkou žetonů a zjišťujete, že žádný žlutý už není. Vědět jste to nemohli, jsou lícem dolů.
Tím vaše utrpení nekončí, protože i když čirou náhodou při svém původně neplánovaném pohybu žlutý žeton najdete, než na vás znovu přijde řada, protihráči vás o další s úsměvem oberou. Samotné hrabání v náhradních žetonech je otravné. Kdykoli si máte vzít žeton určité barvy, musíte ho nejprve v hromádce rubem vzhůru najít. Na druhou stranu prozíravý hráč si mezitím stihne udělat obrázek o tom, která zvířata ještě nejsou na plánu nebo které barvy zbývá nejméně.
Třetí způsob, jak hrát, je kooperativní. Vaším společným úkolem bude, světe div se, pochytat pár fantastických zvířat. Jejich počet je odvislý od počtu hráčů a k jejich dopadení znovu budete potřebovat určitý počet barevných žetonů, které budete sbírat po New Yorku. Tentokrát se ale budete muset obejít bez kouzel a vašimi protihráči se stanou nepřející Druzí Salemisté ohrožující celý kouzelnický svět.
Průběh tahu je zcela odlišný. Každá postava má k dispozici čtyři akce (Porpentina pět), v rámci nichž může:
V této hře hrají důležitou roli karty míst a karty událostí. Karty míst totiž určují, co kde ve městě najdete. Nejprve podle nich umístíte žetony zvířat, pak počátečních 10–12 žetonů Salemistů. Během hry se potom karty na konci každého kola nebo vlivem události posouvají vpravo. Tento mechanismus asi stojí za to vyzdvihnout. Je to totiž to jediné, díky čemu si můžete něco zkusit naplánovat. Vidíte, kde naleznete jaký barevný žeton a kde brzy skočí do cesty Salemisté. Kterýkoli plán samozřejmě může zhatit Událost. Ono se totiž pořád něco děje, protože kartu Události otáčíte vždy, když si berete barevný žeton nebo když porazíte Salemistu. Události jsou dvojího typu: kladné (přihodí další žeton, umožní teleportaci nebo záchranu před jinou událostí) a nepříjemné (vesměs množení Salemistů různými způsoby, míchání karet míst), přičemž těch negativních je v balíčku o něco víc.
V předchozích odstavcích jsem se mnohokrát odvolával na Salemisty. Je nejvyšší čas si vysvětlit, jak ve hře fungují. Když jsme se synem pročítali pravidla, přirovnal je k potížím v Čarodějkách. Určitý počet jich je ve městě už na začátku hry, další přibývají na konci každého kola a další vlivem událostí. Kdykoli vstoupíte nebo procházíte přes políčko s žetonem Salemistů, musíte se pokusit je zneškodnit. To znamená hodit kostkou a doufat, že padne 3 a víc. A když ne? Tak to zkusíte znovu. Je dobré udržovat město „čisté“, protože ve chvíli, kdy má žeton Salemistů přijít na místo, kde už jejich (nebo zvířecí) žeton je, nový žeton se umístí do oblasti Salemistů. V té smí být podle počtu hráčů jen určitý počet žetonů. Jakmile tento počet překročíte, prohráváte. Je tu však ještě jedna záludnost. Pokaždé, když do oblasti Salemistů položíte žeton na pole označené oranžovým obdélníčkem, táhnete kartu Druhých Salemistů. No a to jsou karty, které výrazně ztěžují vaše snažení. Vítězství hráči pochopitelně dosáhnou ve chvíli, kdy polapí poslední z daného počtu zvířat.
Kdybych hru hodnotil z pohledu dospělého deskohráče, nedopadlo by to dobře. Ze všeho nejvíc mi vadí fakt, že mi hra hází pod nohy kolem dokola furt jeden a týž klacek. Nevoní mi ani primitivní mechanismy, laciný vizuál či polovičatá pravidla. Během hraní nastaly situace, jejichž řešení jsme se museli dovtípit – nejčastěji při vyhodnocování událostí. Je to jedna z indicií, které vedou k názoru, že hra byla zamýšlena více pro širokou veřejnost než pro deskoherní společnost. Využití licence na první pohled hezké, ale nepříliš funkční. V podstatě jako přes kopírák co v případě Roku v Bradavicích – lákavá, při představě, co všechno z vašeho oblíbeného světa můžete potkat a zažít, ale posléze herně zklamání.
Podívám-li se na věc očima nejmladších ratolestí, jimž fantazie ještě dovolí vžít se do tématu a představit si nějaký děj, nebude to taková tragédie. V tu chvíli vidím časově nenáročnou hru (30–60 minut), kterou mohou nabídnout kamarádům – deskoherním mudlům různého věku. A také hru, kterou mohu hrát podle toho, zda mám náladu to sourozencům nandat, nebo s nimi spolupracovat, což v rolích profesionálních magizoologů musím, jinak neuspěji. Dětem se líbí fotografie zvířat a rychle se sžijí s pravidly. Nakonec jsme zjistili, že ani to čtení není podmínkou. Karet kouzel ani událostí není tolik typů a podle obrázků si záhy zapamatovaly, co která karta dělá. A to je dobře, protože já už Fantastická zvířata hrát nechci.
Vizuál je děsný. Respektive abych byl přesný. Karty, pravidla jsou hezké, byť pravda i v případě těch karet mám pocit, že to dělaly 2 party odděleně a už to nikdo nezkontroloval, jak to bude vypadat dohromady. Minimálně množství fontů, které se použily by vydalo na 3 hry a ne jednu. Ale ta herní deska je šílená. Ta je jak z jiného světa. Člověku, který tvořil tu herní desku (a schválně píšu člověka a ne grafika, protože to žádný grafik nebyl), bych z okamžitou platností dal doživotní zákaz přístupu k jakémukoliv grafického programu a rozlámal bych mu tužky a pera.
Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Kluster
Akt. cena: 350 Kč
Končí za: 1 den