Čím víc zombíků, tím lépe

Autor: Technorocker | 10.1.2023 | 2

Původní české hry Terra Futura, Bossin' Space, Velryby ničí svět či Balada mají nového bráchu. Z dílny Petra Vojtěcha, respektive Time Slug Studia, jenž se specializuje na karetní záležitosti, totiž vyšla malá, až děsivě roztomilá karetka Trablíci. Stejně jako výše zmiňované opět podpořena Albi.

Hra je určena dvěma až šesti hráčům, přičemž rovnou říkám, že ta správná zábava začíná od počtu tří. Jak už grafika Petra Štefka (Balíkáři, Diamantový les, Farao) napovídá, určena je především těm mladším. Krabička nelže, v pohodě ji zvládnou sedmiletí a herní doba kolem dvaceti minut je naprosto reálná, záleží na počtu hráčů. Zatímco v ostatních hrách bývá úkolem jejich eliminace, zde je cílem vašeho snažení vybudovat armádu zombíků, což ve skutečnosti znamená posbírat postupku od jedné do pěti nebo sadu čtyř karet stejných hodnot.

Jak na ně

Hru máte připravenou raz dva. Stačí zamíchat všech 83 karet a utvořit z nich dobírací balíček, který bude společný pro všechny hráče. A o moc složitější není ani samotné hraní – jednoduše se střídáte v tazích, které spočívají v otáčení karet z balíčku a jejich umísťování do řad v herní oblasti, jež je taktéž pro všechny společná. Začíná hráč, který byl naposled kousnutý. A teď podrobně:

Každý hráč ve svém tahu musí otočit alespoň jednu kartu. Tu potom umístí na stůl do jedné z již vytvořených řad nebo vytvoří řadu novou. Ale pozor, na stole smí být v jednu chvíli maximálně tři řady. Zařazení karty se řídí těmito pravidly:

• Karty v řadě musí být seřazeny od nejnižší po nejvyšší a nelze vedle sebe umístit stejné hodnoty.
• Nemůžete vedle sebe umístit karty stejné barvy.
• V každé řadě může být maximálně jedna kopie akční karty.
• Přikládat kartu smíte zprava nebo zleva v dané řadě k již vyložené kartě (nikdy nesmíte vyložit kartu mezi dvě již umístěné karty v jedné řadě).

V tuto chvíli se sluší prozradit, že v balíčku naleznete karty tří barev. V každé barvě čtyřikrát postupku 1–5 a pět akčních karet. Zbytek tvoří barikády – speciální karty, kterými lze překrývat vyložené karty na stole. V tu chvíli neplatí jejich barva ani hodnota, což krapet ulehčuje další vykládání. Navíc je to jedna z věcí, která udržuje v pozoru všechny zúčastněné. Občas se hodí pamatovat si, pod kterou barikádou je která karta. Co se akčních karet týče, máme tři typy:

• Sekera – donutí vás odhodit jednu kartu.
• Brokovnice – odstřelí jednoho zombíka vámi určené hodnoty všem protihráčům (takhle to samozřejmě dětem neříkejte, držte se mírumilovného vysvětlení v pravidlech, ale všichni víme, že přesně tak to autor zamýšlel).
• Síť – umožní vám vzít si libovolnou kartu od soupeře do své zásoby.

V tuto chvíli přichází na řadu s Trablíky hojně zmiňované pokoušení štěstí – trocha toho zdravého riskování. Karty totiž můžete lízat a vykládat, dokud vám to výše zmíněná pravidla dovolí. Pokud se sami rozhodnete svůj tah ukončit, můžete si pak jako odměnu sebrat ze stolu celou vyloženou řadu. To kolikrát znamená nemalý přírůstek do vašich hord. Pokud ale nemáte dost a zkusíte otočit další kartu, kterou však nemůžete v souladu s pravidly umístit, žádnou odměnu si neberete. To zase člověka může připravit o nějaké ty body. Ať už je váš tah úspěšný, nebo ne, na jeho konci si vždy soupeři musí ze stolu vybrat jednu libovolnou kartu do své zásoby. Na to nezapomínejte! A také pamatujte, že než si začnete úlovek třídit do své sbírky, musíte nejprve vyhodnotit akční karty.

Tím se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu – jak vyhrát. Snažíte se ze stolu sbírat karty tak, aby se vám tvořily „hordy“. Tedy jak již bylo řečeno, pět karet v postupce nebo čtyři karty téže hodnoty. Taková horda má hodnotu deseti bodů, o které už nemůžete přijít. Jakmile se vám ji podaří sestavit, otočíte z ní lícem dolů jednu kartu a zbylé odhodíte na odhazovací hromádku. Na konci hry se k vašim hordám ještě připočte 1 bod za každou zbývající kartu ve sbírce. Hráč s nejvíce body pochopitelně vyhrává. A kdy že nastává konec hry? Jednoduše když doberete celý balíček. Ve 4 a 5 hráčích ho protočíte dvakrát, ve hře 6 hráčů třikrát.

Žádné trable nenastaly

Zprvu jsem byl ke hře skeptický, ale nakonec musím uznat, že je docela návyková a pojem push your luck získává až gamblerský rozměr. Člověk se totiž nebrání jen nutkání otočit další kartu, ale též zkusit další a další partii, protože „teď už jich prostě musím nasbírat nejvíc!“ Není problém dát pět partií za sebou. Téma bych v tomto případě moc neřešil. Ano, sbíráte hordy, ale tím to asi končí. Obrázky jsou jasně zacílené na nejmladší hráče, dospělí věnují pozornost číslům a mohou si klidně představovat, že sbírají závodní auta. Co jako dospělák oceňuji, je fakt, že u hry netrpím a nebráním se jí ani po dvacátém odehrání. Pro starší či zkušenější hráče je zde totiž dostatečný prostor pro taktizování. Děcka zase mají náramnou radost, když vám mohou lehce uškodit – rozumějte šikovně zaseknout sekeru či vás obrat. Karty pochopitelně dostávají zabrat, ale odehráli jsme desítky partií a kromě drobných šrámů na hranách nejeví výrazné známky opotřebení nebo ošoupání.

Plusové body přidává i malý rozměr, díky kterému si své místo najde i v narvaném kallaxu, rozumná cena a fakt, že Trablíky můžete klidně zabavit i návštěvu nehráčů. Na stole je máte hned a jednodušší pravidla má snad jen kvarteto. Faktem je, že je tu pár věcí, které pravidla blíže nespecifikují – například co s barikádou, když není karta na překrytí, nebo jak postupovat v případě remízy. Přivítali bychom také nějaké varianty, jak si hru ozvláštnit. Řešili jsme to vymyšlením několika domácích pravidel, jako například držení se barvy v postupce nebo ukládání karet rovnou do hord bez možnosti pozdějšího přesunování. Pokud bych měl být hnidopich, vytkl bych skládací letáčkový formát pravidel. Stačí, že se párkrát rozloží, a už jsou v ohybu díry či se mají tendenci trhat. Ale to vlastně vzhledem k několikrát zmiňované jednoduchosti hry nevadí, takže pozitiva jednoznačně převažují. Chcete-li do sbírky vkusnou a zábavnou dětskou oddychovku, vrhněte se na Trablíky.

Sdílet s přáteli: