Břink! aneb Jak chamtivý ještěr na buben přišel

Autor: Meeshab | 7.6.2021 | 5

Hluboký vesmír, temná modř, široko daleko není ani živáčka, jen oceán uklidňujícího tich… Břink! Říkám oceán všeobjímajícího tich… Břink! „Do prčic, blbej vysavač!“ OCEÁN tich… Břink! Dobře, tak tu není tak úplně ticho. Právě tudy totiž proplouvá mezigalaktická loď Ty REXus Prime, na jejímž můstku odhodlaně zírá do tmy výstřední a poněkud prchlivý kapitán Tyran REX. Vede své vesmírné plavidlo do domovského přístavu, kde chce vyložit náklad těch nejdivnějších pokladů a shrábnout za ně tučnou odměnu. 

Břink! Ve vesmíru! je sci-fi obdobou známější hry Břink!, která kombinuje deck-building s pohybem po herním plánu. Autorem celé série her Břink! je Paul Dennen (který má na svědomí také letošní novinku Duna). U nás hru vydalo nakladatelství REXhry. 

Hra vám dorazí v krabici o velikosti 30 × 30 × 9 cm. Po odklopení víka nejdříve narazíte na variabilní herní plán z pevného kartonu skládající se ze 7 částí, z nichž 3 jsou oboustranné. Dále na vás z jednoduchého plastového inzertu vykouknou čtyři dřevění meeplíci (každý jiného tvaru i barvy), dřevěné kostičky v barvách stejných jako zmínění meeplové (30 kusů od každé), dále 2 skleněné kostičky v každé z barev odvážných hrdinů a k nim ještě 24 kusů černých kostiček, které náleží mezigalaktickému padouchovi Tyranu Rexovi (plus 4 červené kostičky nájemných zabíjáků). Dřevěná figurka tohoto zlosyna trůní ve svém samostatném šochtlíku. Součástí balení je i hezký černý sametový pytlík s rudou výšivkou zobrazující velitele lodě, barevný návod v českém jazyce a hlavně spousta (konkrétně 183) karet.

„Hele, chlapi, každej jedná na vlastní triko. Je to jasný? Prostě jen vlítneme dovnitř, popadneme co nejvíc těch jeho nasyslenejch hračiček a rychle zpátky. Nechám tu odjištěné únikové moduly, ať odsud můžeme co nejrychleji vypadnout. Ta tupá ještěrka prý nemá moc ráda nezvaný hosty.“

V hře Břink! Ve vesmíru se coby vesmírní lapkové vloupáte na palubu Ty REXe Prima a snažíte se vyfouknout kapitánovi jeden z jeho artefaktů a ideálně s ním zase odletět v jednom ze záchranných modulů. K pohybu po lodi a boji s nepřáteli, kteří nepochopili váš koncept kolektivního vlastnictví, budete využívat karty. Do začátku dostanete 10 základních, díky kterým se můžete začít pohybovat po lodi, nakupovat první karty z nabídky, ale taky dělat hluk.

Zpočátku pro vás bude nejdůležitější nákup nových karet, za které utrácíte body zručnosti (ty jsou na vašich kartách značeny číslem v modrém kosočtverci). Využít můžete dvou nabídek. V jedné máte čtyři stálé karty, které jsou na místě celou hru a můžete si jich tak koupit klidně i více stejného druhu (dokud je z nabídky někdo zcela nevykoupí). Druhou, proměnlivou nabídku tvoří šest karet. Hráč, který si některou kartu z této nabídky koupí, doplní pak na konci svého kola do hry karty nové, které mohou spouštět různé efekty uvedené na kartě nápisem „příchod“, nebo dokonce spustí útok samotného Tyrana Rexe!

„Au! Ta přerostlá ještěrka je navíc přehnaně čistotná. Další vysávací robot, který se všem jen plete pod nohy. To už jsem si mohl rovnou vzít šaškovskou čepici s rolničkama a poslat předem oznámení o tom, že sem přijdu. S takovou si odsud odnesu spíš kudlu v ledvinách než poklad.“

Hluk je v této hře jedním z problémů, které budete řešit. Pokaždé, když nějaký způsobíte, budete totiž muset vložit jednu nebo více kostiček své barvy na pole s nápisem Břink! A jak vlastně můžete hluk způsobit? Některé z karet (a rovnou dvě z 10 základních) na sobě mají text „+1 (až +4) Břink!“. V okamžiku, kdy tuto kartu zahrajete, způsobíte hluk a musíte přidat daný počet kostek na výše zmíněné pole. Ve hře se ale také vyskytují karty, které hluk z tohoto políčka odstraňují. Implicitně na sobě nesou nápis „-1 (až -2) Břink!“. Kostičky hluku ale můžete odstraňovat jen z pole „Břink!“ – pokud se dostanou do sametového pytlíčku, máte už smůlu a můžete se jen modlit, aby vám nohsledové Tyrana Rexe nedali co proto. A teď ještě zbývá vysvětlit, jak se kostky z pole Břink! dostanou do pytlíku. Většinou se tak stane, když do nabídky karet k nákupu dorazí nějaký z Tyranových poskoků. V ten okamžik se nahází všechny kostky do pytlíku, pořádně se promíchají a pak se jich několik vytáhne. Počet tažených kostek závisí na momentální naštvanosti ještěra. Je jasné, že vaším postupem lodí se jeho nelibost zvyšuje, takže je větší pravděpodobnost, že si na vás smlsne. V pytlíku jsou zpočátku jen kostky Tyrana samotného. Když vytáhnete některou z nich, nic se neděje. Jak jich ale v pytlíku ubývá, zvyšuje se pravděpodobnost, že se mezi taženými kostkami objeví i nějaká vaše. Pokud se tak stane, umístíte ji na lištu svých životů. Pokud jste takoví matlové, že lištu celou zaplníte, umíráte. Pokud se v té chvíli nacházíte v nákladové části lodi, kde jsou únikové moduly a zároveň u sebe máte některý z artefaktů, máte štěstí – kamarádi vám pomohli a můžete si spočítat body, kterých jste ve hře dosáhli a třeba dokonce i vyhrát. Pokud vás ale Tyranovi pochopové skolili někde v hlubinách lodi, máte smolíka a příště se musíte víc snažit. Ke konci hry se navíc do pytlíku dostávají i kostky nájemných vrahů, jejichž vytažení znamená zásah pro každého hráče, který je ještě ve hře, a navíc se vrahové vrací zpátky do pytlíku, takže v okamžiku, kdy se tito fešáci ocitnou na scéně, je nejlepší vzít co nejrychleji nohy na ramena a koukat, kde nechal tesař díru.

„Chlapi, průšvih! Ty dveře na velitelskej můstek jsou nějaký bloknutý. Chce to po mně kód. Nevíte někdo, co s tím? Asi budeme muset hacknout některej z těch jejich kompů. Tak rychle a hlavně potichu!“

Pokud jste mysleli, že podobně jako ve fantasy obdobě hry Břink! stačí naběhnout na palubu, sebrat první artefakt, který vám leží v cestě a utíkat zpátky, v této variantě máte smůlu. Abyste se na vůbec na velitelský můstek dostali, budete se muset nabourat do dvou palubních počítačů. Zní to složitě, ale ve hře jde o to, dostat se do místnosti, kde se některý z počítačů nachází, na určené pole položit jednu ze dvou průhledných kostiček své barvy a ihned uskutečnit efekt, který to přináší (efekty mohou být pozitivní i negativní). Toto musíte provést ve dvou rozdílných místnostech (na jiném dílku mapy). Teprve poté získáte kód a můžete vyrazit na velitelský můstek. 

„Co je to za divný hučení? A kam zmizel Marcus?“

„Kluci, rychle za mnou! Mají tady takovou super věc – hyperzdviž! Z té rychlosti jsem si málem pustil do kalhot!“

Pohybovat se po vesmírné lodi můžete několika způsoby. Buď budete používat symboly botiček na kartách – na přesun do vedlejší místnosti vám většinou stačí jedna bota, v případě, že je na cestě ikona se dvěma botami, musíte použít dvě, nebo některou z technických vymožeností lodě. Jednou z nich je hyperzdviž. K cestování touto vychytávkou nepotřebujete žádné botičky a prostě se přesunete na některou ze stanic, která leží na trase. I kdyby vám zbyly nějaké botičky, po cestování zdviží je už nemůžete ve stejném tahu použít a propadnou vám. Hyperzdviž vede z nákladního prostoru přes celou loď až na velitelský můstek, ale má jistá omezení. Na velitelský můstek se jí dostanete pouze tehdy, podařilo-li se vám už nabourat dva počítače. Opačnou stranou, do nákladního prostoru, se dostanete pouze do doby, než Tyrana Rexe nakrknete tolik, že cestu mezi útrobami lodě a nákladovým prostorem zahradí. Poslední možností je teleportace. K tomu, abyste mohli využít některý z lodních teleportů, budete potřebovat telepas, který můžete koupit v jednom z obchodů, o kterých si povíme za chvilku. Využívat tak budete moc všechny teleporty, které se na lodi nacházejí a vaše cestování se tím znatelně zrychlí. 

Při běžném pohybu můžete narazit ještě na jednu překážku – strážce. Ti hlídají některé cesty a pokud máte dostatečnou bojovou sílu (čili karty s potřebným počtem mečů), prosekáte se skrz a projdete chodbou bez úhony. Jinak vám strážci načechrají fasádu a vy budete muset přidat kostičky na svou lištu životů.

A když už jsme u toho čechrání fasády, pojďme se podívat, jak tady funguje boj. To, že sem tam na nějakého toho nešťastníka, co se v dětství rád koukal na Karate Kida a má za sebou tvrdý výcvik v podobě natření desítek metrů plotu, narazíte, je jasné. Většinou na vás vykoukne na jedné z šesti karet nabídky, kde blokuje místo mnohem zajímavějším kartám. Každý z nich má na své kartě určitý počet bodů boje, čili obrázků mečů v červeném kolečku. Má-li hráč ve svém tahu karty, jejichž souhrnný počet bodů boje je stejný nebo vyšší než nepřítelův, může tohoto porazit. V tom případě odstraní kartu z nabídky a vezme si odměnu, která je na kartě uvedená. Výjimkou je karta G0B-L1N / Tyranobot, která je ve stálé nabídce karet a můžete ji poradit klidně i několikrát v jednom kole (a získat tak odměnu).

 „Milí páni, milé dámy, račte vstoupit bez váhání! Máme tady vše, na co si vzpomenete a ještě něco navíc!“  

Díky efektům různých karet nebo nabourávání počítačů získáváte ve hře také kredity. Ty můžete buď utratit v některém z mnoha obchodů na lodi, nebo si je ponechat do konce hry, kde za ně získáte nějaký ten bodík navíc. A co že si za ně můžete pořídit? Pokud v kterékoliv místnosti označené znakem obchodu utratíte 7 kreditů, můžete si koupit klíč (otevírá chodby, které jsou označené zámkem a kterými byste bez klíče nemohli projít), lékárničku (která je na jedno použití, ale vyléčí vám až 2 životy), kontraband (který interaguje s některými kartami a může spustit hezké kombo), nebo telepas, díky kterému můžete cestovat výše zmíněnými teleporty.

„Podívej, co se tady všude válí různých serepetiček! Nastav pytel, přece to tady nenecháme. Ještě by to mohl někdo ukrást, že jo!“

Při průchodu lodí narazíte, obdobně jako ve fantasy Břinku na menší i větší vylepšení, která můžete (a určitě i chcete) sbírat. Většina z nich vám přinese nějakou herní výhodu a ty, které ji nepřinesou (například archiv), vám alespoň na konci přidají nějaké ty bodíky. 

„Hele, já se teď jako rozběhnu, udělám trojitý salto s dvojným vrutem, tamtomu slizounovi useknu chapadlo, tomu druhýmu vypíchnu oči vývrtkou na svým švýcaráku a skončím přímo uprostřed velitelskýho můstku.“

Jednou z nejviditelnějších změn oproti fantasy Břinku je v tom galaktickém existence frakcí. Jedná se o Psance, Rebely a Vědce. Budete-li se snažit kupovat karty jednotlivých frakcí, budou se vám v průběhu hry spojovat v pěkná komba, která vám pomohou projít hrou jako nůž máslem (ovšem nikdo netvrdí, že nůž je ostrý a máslo změklé). 

„Au, na co jsem to do prkýnka, šlápnul? To tady někdo něco rozbil? A hele, ono se to leskne. Pojď k taťkovi, já se o tebe postarám.“

Další surovinou, se kterou se na vesmírné lodi můžete setkat, jsou energetické krystaly. Je jich 5 a většinou se jen tak povalují v nějaké místnosti. Když do takové místnosti vstoupíte a ve společné zásobě stále ještě nějaké krystaly jsou, můžete si jeden vzít pro další použití. Některé z karet totiž mají možnost spustit akci po aktivaci energetického krystalu. Vyložíte-li takovou kartu a máte-li ve své zásobě krystal, můžete provést odpovídající akci (a to pouze jednou, i kdybyste měli krystalů v zásobě více). 

„Podívej se na to, voni snad tady ty kabely lepili izolepou, amatéři. Vždyť se jim ta kocábka pomalu rozpadá. Raději rychle odsud, než se to tu celý sesype!“

Ráda bych se teď podívala na zpracování hry z hlediska kvality komponent. Karty jsou pěkné, lesklé, dobře se míchají, kvalita potisku i materiálu je na vysoké úrovni. Dřevěné kostičky, netradiční, hezky vyřezaní meeplíci i žeton Tyrana Rexe, to všechno se mi moc líbí. Inzert je možná až příliš velký – v krabici se skladuje i dost vzduchu, ale to je určitě proto, aby se do ní vlezly velké díly herního plánu. No a tím se dostáváme k tomu, co mě na této hře mrzí. Díly plánu na sebe prostě graficky nenavazují. Nejen, že se do sebe trošku hůř zapasovávají, takže po delším používání hrozí otřepy okrajů, ale hlavně vám chodba z jednoho dílku narazí do zdi dílku vedlejšího, na kterém tatáž chodba začíná o milimetřík vedle. Na funkci to sice nemá vliv, ale já se stejně nemůžu zbavit pocitu, že na propojování dílů pracoval grafik poté, co si dal pro inspiraci trochu ohnivé vody nebo prošel zkouškou trav. Také variabilita herního plánu má svá pro a proti. Tři moduly plánu jsou oboustranné a můžete si tak vybrat, jaký z nich kam dáte a kterou stranou nahoru. Tato volba může ovlivnit obtížnost hry. Zařadíte-li do hry například modul ošetřovny, můžete si celkem snadno léčit ztracené životy, protože jinde na lodi moc takových možností není. Aby byly moduly zaměnitelné a daly se umístit na kteroukoli pozici, musí být jeden z nich vždy otočený „hlavou dolů“ a na tomto modulu pak máte obrázky obráceně. Někomu to možná nevadí, mě to přímo vytáčí. Myslím si, že kdyby se tvůrce plánu zamyslel, nebyl by problém vymodelovat desku tak, aby byly všechny moduly stejným směrem.

„Nacpěte to, co zbylo z Marcuse do kapsle a vystřelte ho do vesmírného prostoru. Odpočívej v pokoji, chlape! A teď si pojďme shrnout, jak celá akce dopadla.“

Břink! Ve vesmíru je podle mého názoru báječná hra, kterou si užijete jak s rodinou, tak s kamarády. Ve dvou jsme ji byli schopni odehrát okolo 30 minut, ve čtyřech už to dalo klidně hodinku i trošku víc. Líbí se mi možnosti stavění balíčku, osobně bych uvítala víc možností na vyhazování plevelících karet, ale celkově si myslím, že jsou efekty karet hezky vyvážené. Baví nás i vtipné popisky na kartách. Je to sice drobnost, ale musela dát spoustu práce a my si jí opravdu vážíme. Možnosti spouštění efektů karty pomocí frakcí a energetických krystalů je taky velkým plus a hře to přidává na dynamice. Drobnou výtku mám k nabídce karet. To je ale problém vice deckbuildingových her. Párkrát se nám stalo, že se nám nabídka zablokovala. Karty v ní byly drahé, nebo je nikdo nechtěl (třeba kvůli jejich negativnímu efektu při dobrání) a pak nám zůstávaly v nabídce několik kol. I potom, co někdo jednu z karet koupil, ostatní zůstaly a měnila se jen ta jedna nebo dvě. Nicméně i přes to jsme si hru vždy báječně užili a můžu ji s klidným srdcem doporučit. 

Sdílet s přáteli: