Autor: stastlivec | 29.6.2015 | 0

Nad krajinu se vyhouplo ranní slunce a obyvatelé horské pevnosti se probudili do dalšího dne. Bílí ďáblové, o nichž už tolikrát předtím slyšeli od svých sousedů, dnes v noci naštěstí nepřišli. Další den navíc, kdy budou moci obětovat mocnému slunečnímu božstvu, další den, kdy budou moci pro jistotu shromažďovat žlutý kov, po němž bílí vetřelci pasou. Na terasových polích se v čerstvém horském větru vlnila kukuřice, po pastvině se pohybovalo stádo lam. Tkalci zasedli ke svým stavům, hrnčíři připravili hlínu a nikdo nezapomínal ani na pravidelný přísun všudypřítomné koky. Do dveří řemeslnických domků nakoukli náčelníci rodin, kteří přišli zkontrolovat produkci svých soukmenovců...

Vládcové Machu Picchu jsou hrou pro dva až pět hráčů, zasazenou do peruánských And v době španělské conquisty. Jednotliví hráči představují rody místních Inků. Jejich úkolem je posílat své pracovníky do výrobních oblastí (kukuřice, lamy, tkalci, hrnčíři, koka), což jim umožňuje získávat zmíněné komodity. Ty slouží především k "nákupu" kněží a Slunečních panen, kteří provádí oběti v příslušných chrámech. S komoditami mohou hráči také obchodovat nebo je přímo obětovat.

Příprava hry:

Každý hráč začíná s určitým množstvím kukuřice (která ve hře funguje jako jídlo i univerzální platidlo) a zásobou Inků, lišící se v závislosti na počtu hráčů. Do jeho výbavy patří i figurka „hlavy rodu“, která funguje jako „spouštěč“ výrobních akcí - hrací plocha rozdělená na několik oblastí slouží v podstatě jako obří rondel.

Průběh hry:

Hra má denní a noční fázi, k nimž se váží konkrétní úkony. Stručně řečeno: ve dne Inkové pracují a konají se oběti, v noci se spí a probíhá příprava na další den (spojená se ziskem drobných bonusů).

Počet herních kol závisí na počtu hráčů, kteří se střídají ve svých tazích. Zásadním prvkem hry je právě zmíněná figurka „hlavy rodu“, pohybující se po jednotlivých oblastech. Jejím prostřednictvím hráč nejen nasazuje další Inky (případně zajišťuje jejich přesun), ale také spouští produkci a otevírá chrámy, kde se následně mohou konat oběti. Jako oběti slouží především lamy, lze však obětovat i „natěžené“ suroviny s výjimkou kukuřice. Důležitým prvkem je také pohyb po takzvané Stezce Inků, jehož prostřednictvím hráč získává obětní karty, jež slouží při závěrečném skórování.

Konec hry:

Hra končí dvěma způsoby:

1. Z hracího plánu zmizí všechny karty kněží a panen (Inkové obětovali pilně a zajistili si pomoc svého božstva)
2. Odehráním daného počtu kol (Inkové sice pilně obětovali, ale bohové je nevyslyšeli, a místo očekávané pomoci přišli Španělé)

Pak nastává závěrečné hodnocení, kdy hráč získává body za Inky v jednotlivých oblastech, jejichž počet je násoben přislušnými ikonkami na obětních kartách, a za kněží s pannami, jejichž ikonky se nachází tamtéž. V druhém případě probíhá bodování stejně, hráči však získávají body i za symboly zlatých sošek na svých obětních kartách. Smyslem hry je tedy prostřednictvím umístěných Inků a provedených obětí získat co nejlepší kombinaci obětních karet, které určují počet vítězných bodů. Vítězem se stává hráč s nejvyšším počtem bodů.

Sdílet s přáteli: