Autor: Nikephoros | 24.10.2022 | 0

Králové byli pomazáni nikoliv ve jménu Božím, ale skrze míru krutosti, s jakou překonávali své druhy. Krátce na to však takoví vládci nalezli smrt v týchž rukou, které je dříve pomazaly. To vše se dělo beze studu a žádný z těchto zločinů nikdy nedošel spravedlnosti, protože na místo zesnulého usedl nový, ještě krutější vládce. Jestliže se však mezi takovými našli tací, kteří se vyznačovali mírnější povahou a větší náchylností k pravdě, na takové se ihned upírala pozornost všech, stíhaná ostny nenávisti, jako kdyby cílem takových mužů nebylo nic jiného, než rozvrácení celé Británie.

Gildas (De Excidio Britanniae)

Hra Pendragon: The Fall of Roman Britain je již osmým přírůstkem do série COIN a od svých předchůců se liší zejména zasazením do doby raného středověku - konkrétně Británie (toho času římské provincie), která jednak odolává barbarským nájezdům a zároveň v ní probíhá mocenský spor mezi římskou armádou a lokální šlechtou o nadvládu nad ostrovem a míru závislosti na Západořímské říši. Tohoto klání se mohou účastnit až čtyři hráči. Barbarské kmeny zastupují Sasové a Skoti, římskou nadvládu hájí římská vojska (Dux) a čtvrtou frakci představuje romanizovaná část britských kmenů - tzv. Civitates. Každá z těchto stran (jak už je u série COIN zvykem) nabízí odlišný herní styl a stejně tak usiluje i o jiné vítězné podmínky.

Příprava hry:

V závilosti na zvoleném scénaři je mapa britského ostrova osídlena určitým množstvím osad, měst a vojenských pevností. Dále je většina regionů zaplněna určitým počtem vojenských jednotek a žetony prosperity. Všechny tyto kroky se ve finále podepíší na výchozí podobě Británie. Ta je zaznamenána s pomocí četných ukazatelů na okraji mapy (tyto žetony zaznamenávají celkovou prosperitu, zdroje jednotlivých frakcí, míru britské populace, římskou vojenskou prestiž, aj.). Dalším krokem je příprava herního balíčku, kdy se náhodně zamíchá daný počet karet událostí a karet epoch. Z takto vytvořeného dobíracího balíčku se sejme horní karta a zároveň se otočí karta, která bezprostředně následovala po kartě sejmuté. Veškeré hráčské komponenty (budovy a vojenské jednotky), které prozatím nebyly umístěny na herní plán ponechte na barevně odlišených sekcích při okraji mapy. Vše ostatní prozatím můžete ponechat v krabici. 

Průběh hry:

Každá karta svým záhlavím určuje pořadí hráčů. Hráč, který je právě na tahu může zvolit mezi zahráním události (na právě odhalené kartě), rozkazu (případně doplněného o tzv. „skutek“) a omezeného rozkazu. Každá z této trojice voleb určuje, jakou akci bude moci zahrát další hráč. Pokud v jednom tahu vykonají akci dva hráči, daná karta dosáhla svojí maximální kapacity. Je odhozena na odkádací balíček a dříve odhalená karta se nyní stává kartou aktivní a ihned dojde k odhalení další karty. Hráči tak mají možnost vidět, jaká karta bude následovat po využití té stávající. Tato informace není bez důležitosti, protože každý hráč, který je podle té které karty na tahu, může tzv. pasovat - tedy zdržet se svého tahu, aby získal určitý počet zdrojů a zároveň dostal svoji frakci do lepší herní pozice. Po zahrání některé z akcí se totiž daná frakce stává pro další kolo nedostupnou. Teprve poté může opětovně reagovat na tahy svých protihráčů.

Jednotliví hráči se takto střídají ve vykonávání rozkazů, které sestávají zejména ze svolávání vojska, pochodu, boje, nájezdů či uzavírání vojenských aliancí nebo zlepšování britské infrastruktury. Toto vše je podmíněno adekvátním množstvím zdrojů. Pokud je odhalena karta epochy, zavládne krátké období míru. Každá frakce vyhodnotí svůj dosavadní postup. To je reflektováno na stupnici Impéria, která sleduje, zdali je Británie nadále stabilní římskou provincií, anebo postupně upadá do chaosu. Aktuální stav britské provincie se odráží i na míře podpory pro určité frakce, výši zdanění či údržbě cest. Pokud v tomto okamžiku některá strana naplnila svoje vítězné podmínky (které se dynamicky mění právě v závislosti na stavu stupnice Impéria) ihned vyhrává. Pokud k takovému výsledku nedošlo, partie beze změny vstupuje do další epochy.

Konec hry:

K vítězství ve hře musí každá ze zúčastněných stran dosáhnout vlastních cílů. Řím sleduje zejména celkovou prosperitu a prestiž vlastních vojenských sil. Civitates podporují růst populace a kontrolu nad co největším územím. Oproti tomu barbarské kmeny si kladou za cíl usadit se na britské pevnině a dosáhnout co největšího věhlasu mezi svými soukmenovci. Pokud nejsou vítězné podmínky naplněný ani po vyhodnocení poslední karty epochy, vítězem se stává taková frakce, která je svému cíli nejblíže. V případě remízy je pořadí následující: Civitates, Dux, Sasové a Skoti.

Sdílet s přáteli: