7 divů světa: Architekti

Autor: dirtyfighting | 14.11.2021 | 10

7 divů světa: Architekti je nejnovějším přírůstkem do rodiny her „7 Divů světa“ a oproti předchozím dílům se profiluje jako přístupnější rodinná hra pro děti i dospělé. Na český trh nám Architekty přinesl Blackfire a autorem hry je matador herního designu Antoine Bauza (7 Divů světa, Takenoko, Hanabi). Architekti jsou draftovací hrou pro 2–7 hráčů od 8 let, ve které se hráči snaží postavit co nejrychleji jeden ze sedmi divů světa a během stavby občas mimochodem vyhlásí válku spoluhráčům, a to vše ve jménu toho, aby získali co nejvíce bodů. Hra rychle odsýpá, takže si na jednu partii vyhraďte 15–30 minut dle počtu hráčů.

Komponenty

Zvoleným designem hra zaujme na první pohled – krabice, kterou pro její velikost nelze nazvat cestovní, spojuje dechberoucí výhled na pyramidu v Gíze na přední straně s čistým bílým vzhledem na straně zadní. Kontrast funguje velice dobře a hra snadno přitáhne pozornost kohokoliv, kdo si bude vaši sbírku deskových her prohlížet. 

Příjemná překvapení pokračují i vevnitř – každý ze sedmi unikátních divů světa je společně s balíčkem příslušných karet umístěn v samostatném organizéru s víkem, největší organizér je pak určen pro zásobu ostatních karet a žetonů. Pro hráče to znamená, že nehrozí situace, kdy by se komponenty v krabici při neopatrné manipulaci smíchaly, a že příprava hry je blesková. Přiloženy jsou také samolepky, které po nalepení na víko organizéru slouží jako stručná nápověda při hraní. Radost z toho, že organizéry jsou koncipovány s dostatkem místa pro obalené karty, trochu kazí skutečnost, že rozměr karet je atypický a při pořizování obalů se zapotíte. 

Hezký, jednoduchý a funkční design se neomezuje pouze na krabici a organizéry, je devízou celé hry. Ikonografie karet je dobře srozumitelná (a známá všem hráčům předchozích dílů hry), porozumění symbolům nenarušují žádné zbytečné informace, karty vyložené před jiným hráčem je člověk schopen přečíst velice dobře i vzhůru nohama z druhé strany stolu. To samé platí i pro rozličné kartonové žetony.

Samotné divy jsou rozhodně největším tahákem hry a je dost dobře možné, že z dálky přitáhnou k vašemu stolu i náhodné kolemjdoucí, kteří se budou chtít pokochat něčím, co už v reálném světě vidět nemohou. Ač jsou divy zpracovány ve formě kartonových dílků, které skládáte k sobě, jejich výsledná podoba po dostavění je nápaditá a velice pestrá. 

Jak se to hraje?

Vašim úkolem je nasbírat co nejvíce bodů během doby, než se vám nebo jinému hráči podaří dostavět svůj div. Jak toho dosáhnete? Hra využívá (a vlastně zjednodušuje) mechaniku, kterou známe z předchozích dílů – dobírání karet. K dispozici máte tři balíčky – dva s odkrytými kartami, které sdílíte se spoluhráči vedle vás, a jeden společný pro všechny, ze kterého si berete náhodnou kartu. Ve svém tahu pak máte snadný úkol, a to vybrat si jednu z těchto nabízených karet, vyložit ji před sebe a provést případné navazující akce (např. postavit část divu světa). 

Ve hře je celkem 5 typů karet: šedé generují suroviny ke stavbě divu, žlutým penízkem můžete jakoukoli surovinu nahradit, pomocí červených karet získáváte vojenskou převahu, zelené vědecké vám přinesou rozličné okamžité bonusy nebo zlepšené bodování na konci a modré prostě přinášejí body navíc. Divy mají několik částí a po postavení každé z nich získáte vítězné body a/nebo nějakou specifickou výhodu podle toho, zda zrovna stavíte visuté zahrady babylonské nebo maják na ostrově Faros. 

Pravidla hry nejsou složitá, návod je přehledně zpracován a snadno pochopitelný během 5–10 minut a k dispozici je také oficiální videonávod přímo od Blackfire. Pokud navíc již hry z rodiny 7 Divů světa znáte, vlastně vás nic moc nepřekvapí. Jinak řešené je prakticky jen vojenství, které se vyhodnocuje v průběhu hry několikrát, když se nasbírá na stole dostatek červených karet se symbolem válečného rohu, a přibyla figurka kočky, která hráči umožní podívat se před svým tahem potajmu na vrchní kartu balíčku náhodných karet. 

S kým hru hrát?

Pro zodpovězení této otázky je nutné vědět, že hra původně měla nést jméno 7 divů světa: Junior a až později během vývoje bylo rozhodnuto o tom, že design i marketing bude cílen všeobecně i na dospělé hráče. 

I proto jsme hru v prvním kole testování hráli ve dvou dospělých a intenzivněji poté ve čtyřech dospělých. Ve svém jádru ale hra, i přes dle našeho názoru nešťastně zvolenou prezentaci, zůstává hrou spíše pro děti. Jednotlivé divy se liší mnohem více vzhledem než unikátními vlastnostmi, veškeré rozhodování je omezeno na to, jakou ze tří karet si přiberete (což limituje dlouhodobé strategie a spíše reagujete na aktuální situaci), a díky všudypřítomné náhodě můžete spoluhráčům škodit jen omezeně. Počáteční nadšení z grafické stránky a chuť vyzkoušet si stavbu různých divů (a tím si vyzkoušet také jejich rozdílné vlastnosti) se relativně rychle vytratily. Interakce mezi hráči samotnými je ve hře velice málo: lízání ze sdíleného balíčku karet mezi dvěma hráči, kradení žetonu kočky a sledování, kolik vaši spoluhráči mají vojenské síly. Podtrženo, sečteno – pro dospělé zkušené hráče se jedná spíše o krátkou oddechovku mezi robustnějšími kousky. Jako předkrm nebo dezert před hlavním chodem hra funguje dobře – povedený grafický design oku lahodí, i ve více hráčích tahy rychle odsýpají, nehrozí rozhodovací paralýza a hra vás mentálně rozhodně nevyčerpá, takže po dohrání jedné nebo dvou partií (nebo poté, co šly děti konečně spát) budete tak akorát navnadění na to, abyste přešli na něco většího.

Hra má spoustu vlastností, které naznačují, že by mohla fungovat i jako svého druhu „párty“ hra – možnost hrát hru až v 7 hráčích je sympatická, příprava je stejně rychlá s jakýmkoliv počtem hráčů, pravidla jsou dobře srozumitelná a vysvětlená během pár minut, a stejně tak herní doba se přidáním jednoho nebo dvou dalších hráčů natáhne jen nepatrně. Vidíme ale dva potenciální problémy – pro cestování neprakticky velká krabice a nízká míra interakce mezi hráči. Nic, co by se nedalo překousnout, ale je otázkou, jestli člověk raději nesáhne po něčem jako je kostkový Bang!, který je skladný, snese až 8 hráčů, obsahuje sociální aspekt a umí lépe generovat napínavé a humorné momenty.  

Naštěstí jsme měli možnost hrát hru také s dvěma dětmi ve věku 6 a 7 let, kde se ukázalo, že nedostatky, které v předchozích odstavcích kritizujeme, jsou často při hře s dětmi naopak silnou stránkou. Hra má věkově doporučení od 8 let, ale právě díky jednoduchosti si ji s šikovnými caparty budete schopni zahrát už dříve (i když vysvětlováním strávíte o něco delší dobu). Skládání divů je pro děti vizuálně i taktilně uspokojivé a láká je možnost příště zkusit postavit zase něco jiného. Ve hře nelze ostatním škodit ani je eliminovat, takže se vyhnete záchvatům vzteku a/nebo pláče. Prakticky není možné udělat závažné chyby uzavírající cestu k vítězství, které, i díky velkému podílu náhody, je pro děti docela dobře dosažitelné. Hra je téměř kompletně jazykově nezávislá, což umožňuje hrát i dětem, které nevynikají ve čtení nebo se mu teprve učí. Rodiče jsou schopni pohodlně odehrát svůj tah a zároveň radit dětem bez toho, aby po dohrání vyčerpáním usnuli dříve než ony. Hra dobře funguje jako přestupní stanice mezi zcela náhodnými hrami à la Člověče, nezlob se a strategickými hrami. 

Závěr

7 divů světa: Architekti je na prvním, druhém i třetím místě rodinná hra. Jako problematický vnímáme u hry hlavně marketing – z oficiálních materiálů ke hře a z celkově zvoleného designu je velice lehké nabýt dojmu, že nejde o jednodušší a vyloženě rodinnou variantu známé hry, ale že jde o plnohodnotnou alternativu k ní. Troufáme si tvrdit, že se v deskových hrách relativně vyznáme, a přesto jsme byli překvapeni a museli jsme narychlo (a pokoutně) shánět děti, abychom si hru mohli zahrát se skutečnou cílovou skupinou. Z těchto důvodů si myslíme, že by původně zamýšlený název nebo alespoň odpovídající úprava designu, hře slušely více a mnohem jasněji by deklarovaly, komu je hra především určená.  

Pokud jste si ale této skutečnosti vědomi a hledáte něco, co byste si mohli zahrát společně se svými dětmi okolo 8 let, případně i s rodiči, prarodiči a jinými nehráči, kteří protáčí oči, kdykoli se objevíte s velkou krabicí a slovy „pravidla jsou úplně jednoduchá a tentokrát to nebude na 3 hodiny“, pak se jedná zcela jistě o solidní hru, která potěší taky povedeným grafickým designem a luxusním a funkčním zpracováním komponent. 

Autoři recenze: David & Veronika

Sdílet s přáteli: