Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Autor: Pelly | 19.10.2017 | 19
V sobotu 16. 10. 2017 se v rámci 17. ročníku největšího českého deskoherního svátku festivalu Deskohraní uskutečnil mimo jiné i 15. ročník čtyřpoháru – mistrovství české republiky družstev v deskových hrách, které je zároveň kvalifikací na Europe Masters, otevřené mistrovství Evropy v deskových hrách, které se každoročně koná na veletrhu v Essenu. Čtyřpohár je projekt Jakuba Těšínského, Honzy Prokopa, Roberta Chudého a Pavla Ranochy.
Pojďme si nejprve říci pár slov o formátu turnaje. Jak už jsem řekl, jedná se o turnaj družstev, a sice čtyřčlenných. Hráči během jednoho dne odehrají čtyři partie ve čtyřech různých hrách se soupeři s ostatních týmů. Za pořadí ve hře pro svůj tým hráč získává body, které se na konci dne sečtou (celkem tedy čtyři výsledky od každého že čtyř hráčů v týmu, tedy šestnáct výsledků) a vyhodnotí se vítěz. Hry, které se budou daný rok hrát, jsou známy zhruba půl roku dopředu, takže týmy mají dostatek času natrénovat a vyzkoušet jednotlivé strategie a na turnaj se řádně připravit. Důležité je rovněž podotknout, že startovné ta turnaj je sice 2.500 Kč, ale týmy hrané hry obdrží a po turnaji si nechají. Když tedy vezmete v potaz, že se do finálního výběru většinou dostanou hry velmi kvalitní a kolikrát do české republiky běžně ani nedovážené, částka 625 Kč rozpočtená na jednoho hráče se jeví jako velice příznivá. Další velice sympatickou věcí je, že se sami hráči mohou podílet na výběru her pro aktuální ročník formou návrhů, o kterých organizátoři sáhodlouze diskutují.
Do letošního výběru se dostaly tyto tituly:
Puerto Rico
Great Western Trail: Cesta na západ
Ostrov Skye: Jak se náčelník stal králem
Lorenzo il Magnifico
Dle mého názoru výběr pestrý a dostatečně kvalitní. Se svým týmem (Zabedněnci – tým sestavený okolo plzeňského klubu deskových her Bedna) jsem se čtyřpoháru zúčastnil popáté v řadě, přičemž se pravidelně umisťujeme v první desítce (prozatím nejlepší umístění je 6. místo). Ani letos jsme nevybočili z řady, když jsme na konci dne zakotvili na 8. místě (letos se zúčastnilo cekem 22 týmů ze všech koutů republiky, tedy 88 hráčů).
Letošní ročník byl pro mě osobně prozatím nejzdařilejší, když jsem na náš týmový bodový účet přispěl celkově 14 body (za vítězství v partii náleží 5 bodů, za druhé místo 3, za třetí 2 a za poslední čtvrté 1 bod) za dvě vítězství a dvě třetí místa, což však s porovnáním s ostatními borci není nikterak výjimečný výkon – každoročně se ve výsledcích objevují hráči s 18 i více body (ano, tedy se 3 vítězstvími a jedním druhým místem) a není náhodou, že to velmi často jsou titíž. Škodou je, že mých 14 bodů zároveň znamenalo i náš nejlepší letošní týmový výkon, protože kdyby se podobný výkon povedl i mým spoluhráčům, bývali bychom dosáhli na stupně vítězů, které byly letos mimořádně nízko (na vítězství stačilo 58 bodů). Na "kdyby" se však v deskových hrách, stejně jako ve sportovních kláních, nehraje, takže nám po zásluze přísluší takové umístění, jaké jsme vybojovali.
Zajímavostí je, že ke každé mojí partii se pojí silný emotivní zážitek z hraní, i když je nutné poznamenat, že ne vždy pozitivní. Máte-li tedy chuť, pojďte se se mnou podívat na z mého pohledu nejzajímavější okamžiky mých partií.
Puerto Rico
První hrou dne byla léty prověřená klasika, kterou letos vydala společnost Albi v nové edici. Součástí této edice jsou i dvě rozšíření, a bylo rozhodnuto, že na turnaji se bude hrát s oběma. Rozhodnutí to bylo v podstatě dobré, protože základní hru mám (a jistě nejen já) notně nahranou a přiznejme si, za ta léta se strategie s odvozem (nejlépe kukuřice) jeví jako silnější. Autoři rozšíření si toho zřejmě rovněž všimli, a proto se rozhodli v rozšíření posílit i jiné strategie a dále se do hry dostala větší variabilita. Velký důraz je v rozšířeních kladen na stavbu budov a domnívám se, že až přehnaný, díky čemuž se stavba stala výrazně dominantní strategií. To se potvrdilo i v mé partii. Nicméně pěkně popořadě.
Do partie jsem nastoupil jako začínající hráč, což v této hře považuji za nejméně výhodnou pozici. K výběru postavy jakožto guvernér se totiž dostanete sice v prvním kole, ale poté až v osmém, což je například oproti druhému hráči, který si v prvním kole vybírá jako druhý (což je zejména v prvním kole pořád velmi solidní) a v druhém kole vybírá z pozice guvernéra, dosti nepoměr. Naplno se to projevilo při hře. Do vybraných budov pro danou hru se (stejně jako na všech ostatních stolech) mimo jiné dostaly i budovy Hájovna (možnost získat les pro těžbu dřeva a následnou slevu na stavbu) za dva peníze a Hacienda (možnost získat další žeton plantáže/lesa) rovněž za 2 peníze, což zkušené oko okamžitě vyhodnotilo jako silnou, ne-li vítěznou kombinaci. Do této kombinace ještě dále pasoval Stavební úřad (další sleva 1 nebo 2 peníze na stavbu) za 5 peněz. Karty byly rozdány, hra začala. Jakožto první hráč jsem neměl v postavách moc na výběr: Produkce zboží? Nemá smysl. Prodej zboží? Nemá smysl. Odvoz zboží? Nemá smysl. Peníz za zlatokopa? To bych si moc nepomohl. Jediné smysluplné akce tedy byly zisk kamenolomu, zisk šlechtice nebo zmíněná stavba. Vzhledem k okolnostem jsem tedy zatajil dech, zavřel oči a sáhnul po staviteli. Doufal jsem marně. Hájovna pro mě, jako druhý hrál zkušený Vašek Novák (Tým Osadníci – nakonec 2. místo na turnaji) a sáhl po Haciendě, jako čtvrtý hrál obhájce loňského titulu Mario Babunek (Tým Poslední naděje – nakonec 4. místo na turnaji) a sáhl rovněž po Haciendě a já začal tušit. Když se Vašek dostal v druhém kole k výběru postav z pozice guvernéra, opět neomylně sáhl po staviteli a vzal druhou podstatnou budovu do komba – Hájovnu a bylo v podstatě hotovo. Co jsem v dané situaci mohl dělat? Pokusil jsem se ztrátu dohnat ziskem kamenolomů, ale přiznejme si, kamenolomy jsou proti kombinaci Hacienda-Hájovna prostě ostře slabší (v podstatě nedokážu oproti hráči kombinace Hacienda-Hájovna získat výhodu, protože abych získal slevu jedna, potřebuji zahrát nové plantáže, což však soupeři přihraje dva lesy, tedy stejnou slevu jako mě, ke které však na rozdíl ode mě nepotřebuje kolonistu). V průběhu hry to sice vypadalo, že se mi daří trochu držet krok, když se nám oběma podařilo získat budovu Stavebního úřadu, ale když došlo na lámání chleba, byl jsem propadající. Vaškův hrací plán vypadal následovně: 1 plantáž na indigo, ke které za celou hru nepostavil barvírnu, 2 plantáže na tabák a 9 lesů. K tomu budovy: zmíněná Hacienda a Hájovna, Stavební úřad, Kaple, Sušírna tabáku, Kostel a 3 velké budovy (Pevnost, Klášter a Zahrada). Tomu se čelit nedalo. Já se sice dostal také k nákupu 3 velkých budov a skóre se mi zastavilo na solidních 43 bodech, ale na Vaškových 55 jsem neměl nárok. Třešničkou na dortu bylo, že Mario ze čtvrté pozice dosáhl stejných 43 bodů a na pomocné kritérium (součet zbylých peněz a neodvezeného zboží) mě o 1 porazil! 3. místo, 2 body. Gratulace, tady jsem neměl šanci.
Great Western Trail
Na tuhle hru jsem se těšil asi nejvíce. Představovala pro mě výzvu a těšil jsem se, že bych mohl v partii narazit na nějakého opravdu silného a zkušeného hráče, který mi ukáže, zač je toho loket a jak se správně hraje na stavební dělníky a budovy. Tak nějak podvědomě tuto strategii považuji za nejsilnější, ale zároveň i nejsložitější na zahrání, která vyžaduje maximální um, herní zručnost a zkušenost. Mě osobně se nikdy nepodařila rozjet tak, jak bych si představoval a kdykoliv jsem se k ní odhodlal, dopadl jsem nevalně. Nicméně nestalo se, ale o tom později. Tuto hru letos vydal MindOK.
Úvodní rozložení základních budov již bylo na každém stole jiné a u nás jsme vylosovali takto: na první pozici dobytčí trh, na druhé pozici nákup nebezpečí, dále obchod s indiány/jízda vlakem, jízda v závislosti na inženýrech, stavební trh, trh práce, certifikát/úkol. Rozborem situace (dobytčí trh na první pozici, trh práce na předposlední) jsem se rozhodl zaměřit na vývoz dobytka. Hrál jsem z druhé pozice a hru zahájil nákupem modrého skotu (3 VB). Najal jsem inženýra, vyrazil na trať. První odvoz dobytka za 6 – Topeka – uvolnil jsem vyhození karty z balíčku, které se mi do zvolené strategie náramně hodilo. Další kus dobytka (červený za 2 VB). Pak jsem přítomné překvapil tím, že jsem dobrovolně přejel první nádraží a nevzal si žeton přednosty stanice (certifikát + 3VB na konci za každé 2 certifikáty). Nicméně posléze jsem do nádraží zacouval (prostřednictvím vyhození šedého dobytka), za což jsem si od soupeřů vysloužil uznalé pokývání hlavou. Druhý odvoz se začal rýsovat na 10 a opravdu to tak dopadlo. Jasné zvýšení počtu karet na ruce na 5. V průběhu hry všichni hráči postavili minimálně 2 budovy (zejména v druhé polovině trasy), takže se časem hodily i kroky navíc. Hra plynula podle mých představ, udržoval jsem krok na železnici a dorazil až do druhého nádraží za zatáčkou, postupně z balíku vyhodil 5 karet (2 šedé, a po jedné od černé, bílé a zelené), nakoupil po jednom kusu od modré, červené, žluté a fialové a dva kusy hnědého dobytka (které jsem potřeboval do úkolů), a každým dalším vývozem se přiblížil do San Franciska. Tam jsem nakonec dovezl dvakrát, jeden odvoz podpořil úkolem a v závěru se mi podařilo najmout i 5 inženýrů. V průběhu hry jsem se cítil poměrně silný v „kramflecích“, nicméně na konci hry jsem nepříjemně prozřel. Z vývoje situace na hracím plánu jsem vyhodnotil jako nejnebezpečnějšího konkurenta žlutého, takže jsem se v průběhu hry soustředil v podstatě pouze na soupeře přes stůl, který však na své hrací ploše nepůsobil nikterak přesvědčivě. Vypadalo to, že si nestojí nikterak valně, a proto jsem dohrával v podstatě v klidu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem v rámci závěrečného bodování zjistil, že žlutý není soupeř přes stůl, ale hráč po mé levici - Miroslav Tlamicha (Tým Planet expres – nakonec 3. místo na turnaji), který tak v podstatě naprosto unikl mé pozornosti. Na svém hracím plánu si stál podstatně lépe a můj relativní klid byl naprosto neopodstatněný! Celá situace však pro mě měla šťastné rozuzlení. Za odvoz jsem obdržel 42 VB, 21 za karty dobytka, 13 za úkoly, 12 za nádraží, 8 za inženýry, 3 z hrací plochy hráče, 3 za žeton přednosty, 3 za peníze, 2 za budovy a 2 za ukončení hry, což se součtem 109 o bod stačilo na první místo! 5 bodů. Míra se 108 hrál na nebezpečí, které podpořil žetonem přednosty a úkolem, a dále se mu podařilo rovněž dvakrát dodat dobytek do San Franciska. Parádní hra.
Isle of Skye
Každý rok se do výběru dostane i jedna řekněme kratší nebo strategicky ne tolik náročná hra. Vždy je to třetí v pořadí (aby se mám lépe zažíval sobotní obídek) a letos výběr padl na Isle of Skye, kterou shodou okolností lotos vydalo Albi pod názvem Ostrov Skye. Ani zde nebylo nic losováno centrálně, takže na každém stole byla hra připravena jinak. Naše bodování popořadě byla: destičky připojené cestou ke hradu, ovce, uzavřené oblasti hor a uzavřené oblasti na 3 a více destičkách. Toto rozlosování slibovalo hezky sestavené krajiny, což mám rád. Hru jsem hrál ze třetí pozice a předsevzal jsem si, že se pokusím držet trochu zpátky, abych v druhé polovině hry něco vytěžil z horšího průběžného pořadí. Jak už to tak s předsevzetími bývá (zejména těmi novoročními), brzy vzalo za své. Přesněji řečeno hned po prvním kole. Tehdy jsem se ujal vedení a v posílení ekonomiky v pozdějších kolech hry doufal marně. Nejednou se tak stalo, že zatímco já bral základní příjem 6 nebo 7 peněz, soupeři brali klidně 13, ale i 17 peněz, což jsem si říkal, že mi musí zákonitě zlomit vaz. Zejména David Korejtko (Tým Paluba – nakonec 7. místo na turnaji) hrál znamenitě – podařilo se mu získat obě destičky se svitkem na bodování lodí, které navíc umístil natolik šikovně, že se mu oblast podařila uzavřít. I já však ukořistil dva svitky, přičemž jeden byl na ovečky, které se bodovaly i v rámci hry, a i mě se podařilo obě příslušné oblasti uzavřít. David marně doufal, že se mi to nepodaří, ale v posledním kole do hry přišlo dostatečné množství příznivých destiček (takových, díky kterým jsem mohl louku se svitkem na ovce uzavřít) a i s málem se mi podařilo své destičky solidně nacenit. Když pak došlo na sčítání bodů, překvapivě jsme se s Davidem zastavili na stejném poli bodovací stupnice! (Jestli se správně pamatuji, na 87 VB.) Tedy dnes podruhé pomocné kritérium – zbylé peníze, které tentokrát hovořilo v můj prospěch! Další první místo, dalších 5 bodů! Hra se mi líbila, nesla se v pohodové atmosféře a to je vždy příjemné. Po třech kolech jsem tak měl na kontě 12 bodů, což slibovalo solidní výsledek, navíc jsem se dostal do pohody a poslední hru jsem si tak hodlal rovněž maximálně užít.
Lorenzo il Magnifico
Poslední hrou letošního turnaje si opět vzala pod křídla společnost Albi (což svědčí o faktu, že se zařadila zpět do první ligy deskoherních vydavatelů, ze které v posledních letech trochu vypadla). Komplexní strategické euro, které mě rovněž celkem zaujalo a spolu s Great Western Trail jsme ji měli nahranou asi nejvíce. Do této hry jsem nastupoval ze čtvrté pozice, přičemž pořadí hráčů na tahu osobně považuji za jeden z podstatných prvků hry, na který si hráči musejí dávat pozor. Říkal jsem si, že pokud v prvním kole padnou nižší čísla a soupeři zahrají dobře, že mi asi nezbude prvním tahem zahrát nic jiného, než začínajícího hráče. S tímto vědomím jsem šel do draftu osobností. Překvapilo mě, jakým způsobem soupeři vybírali, protože v mé ruce nakonec zůstal ten, co poskytuje 4 VB za nic každé kolo, ten, co poskytuje 2 války a 1 VB za nic, ten, co umožňuje obsazovat obsazená pole a ten, co poskytuje produkci se silou 0. Dle mého spíše silnější postavy, které nechávaly prostor jak pro hraní na postavy a produkci, tak na činy, tak na území a do hry jsem tak vstupoval s poměrně širokým spektrem možností. Hru začínal hráč, který s ní nebyl úplně sžitý, a bylo to z jeho hry znát. Příliš se tak fixoval na karty vůdců a celkově jeho herní projev byl nevýrazný. To mi trochu uvolnilo ruce, takže jsem tolik nelpěl na poli začínajícího hráče. Druzí dva hráči se postupem hry soustředili spíše na karty postav a činů, které podpořili několika žlutými kartami. Já tedy nakonec zvolil cestu válečníka s vidinou rychlého dobytí šesti zelených karet a následným splněním činů, které body války spotřebovávají. Do hry jsem vyložil pouze dvě osobnosti, díky kterým jsem každé kolo získal 5 VB a 2 body války za nic. Rozehrané jsem to měl velmi slušně, dalo by se říct možná i na vítězství. Do pátého kola jsem vstupoval s 20 body války, přičemž ostatní soupeři nebyli a stupnici války ani náhodou v pozici, že by na zmíněné činy mohli pomýšlet. Jestli v té chvíli vstoupila do hry únava po celodenním soustředění, nepozornost nebo prostý pocit neohroženosti je už v tuto chvíli jedno, nicméně… Nejprve přišel do hry čin Podpora papeži vyžadující 10 bodů války, přičemž o 5 přijdete. Jelikož nikdo ze soupeřů tolika body války nedisponoval, odsunul jsem tuto kartu na později a věnoval se ostatním zájmům. Říkal jsem si 20 – 5 je 15, tedy dostatek i na čin Svatá válka, který přijde příští kolo, pohoda. To bude ranec – 18 VB přímo a dalších 6 bodů víry, díky kterým nebudu muset hledět na žeton exkomunikace. Chyba lávky – pozornější z vás jistě pochopili, že papeže lze podpořit i jinak, než vojensky, což mi záhy připomněl jeden ze soupeřů, když jej podpořil surovinami. Ouha – zabolelo, nu což, alespoň tedy tu Svatou válku z příštího kola. Situace se však opakovala téměř jako přes kopírák, protože opět díky své nepozornosti jsem si nevšiml, že druhý soupeř nejprve provedl čin Stavba věže, díky které si přidal 4 body války (čímž se dostal na 13) a následným odhozením karty vůdce za 2 body války se dostal na 15 a Svatou válku, opět laxně ponechanou na později, mi vyfoukl před nosem a mě tak zbyly jen oči pro pláč! Ani poslední zbylá karta činu, na kterou je potřeba vojenská síla (Dobytí silou) už v tuto chvíli nic neřešila, protože díky chybějícím bodům víry z ušlých karet teď bylo jasné, že na mě dopadne drtivou silou žeton exkomunikace, který v naší hře znamenal trestné body za zbylé suroviny. Sice bych za čin Dobití silou získal 7 VB, ale zároveň 9 surovin, které bych vzápětí přetavil na 9 trestných bodů za exkomunikaci! V té chvíli bych si dal pár facek. Posledním tahem jsem tak zahrál nic neřešící pořadí (+1 VB za víru a -1 VB za přebývající peníz z exkomunikace). Posledním hřebíčkem do rakve bylo, že mi v zásobě zbyly další 4 peníze a 5 surovin, které jsem si poslušně odečetl kvůli exkomunikaci jako dalších -9 VB. Kdyby existovala soutěž v promarněných příležitostech, jistě bych v ní v tu chvíli kraloval… Svou nepozorností jsem se připravil odhadem o 30 VB! Sčítání bodů tak pro mě bylo utrpením. Aspoň že jsem měl v neštěstí i trochu štěstí, protože jsem zůstal 1 bod (tuším někde okolo 87 bodů) před dříve zmíněným nevýrazně hrajícím soupeřem, zatímco druzí dva se seřadili na 106 a 107 bodech. Raději nedomýšlet a nedopočítávat, jak by to asi mohlo dopadnout, kdyby… Nakonec zaplať deskoherní pánbůh za 3. místo a 2 body.
Bylo dobojováno! Během necelé půlhodinky organizátoři spočítali výsledky a po 19. hodině přistoupili k vyhlášení vítězů:
3. místo: tým Planet expres ve složení: Adam Toušek, Robert Chudý, Pavel Zácha, Miroslav Tlamicha, 57 bodů a horší pomocné kritérium
2. místo: tým Osadníci ve složení: Robert Kindl, Václav Novák, Michal Konfršt, Kateřina Kindlová, 57 bodů a lepší pomocné kritérium
Tjam ta da dááá!
1. místo a vítězové letošního 4poháru: tým Legie Hradec ve složení Vít Peterek, Libor Pučok, Martin Kozelský, Zdeněk Týn, 58 bodů!
Jak je z výsledků vidět, letos to byl boj opravdu vyrovnaný. Na závěr nezbývá, než poblahopřát vítězům, poděkovat organizátorům, spoluhráčům a soupeřům a pomalu se začít těšit na ročník příští. Pro mě osobně to byl z mnoha ohledů prozatím asi nejlepší ročník.
Za rok naviděnou!
Přečteno
Pelly mám stejný úhel pohledu (ne k 4P, ale k hrám). Taky nerad začínám v Puerto Rico. Je to podle mě nevýhodná pozice. Buď role nemá smysl a to, co zůstává, nahrává soupeřům. Dobrých voleb je žalostně málo a je to skoro až zahozený guvernér. A taky bych rád viděl dobře zahraného stavitele v GWT. Zatím se mi to poštěstilo jen jednou a já pitomec nedával pozor. :/
PR, GWT
Pohled od organizátora a hráče v jedné osobě :)
PR: Dlouhodobé statistiky (např. z BGA) ukazují, že po odebrání jednoho startovního dublonu 3. a 4. hráči (což se na 4P hrálo) jsou jednotlivé pozice opravdu velmi dobře vybalancované. První kamenolom je rozhodně nezanedbatelná výhoda.
GWT: Právě na 4P nás u stolu Ondra Demel totálně vyškolil se stavěcí strategií, takže jde jenom o to umět ji zahrát, když se naskytne příležitost. Samozřejmě nejde hrát vždy.
Umístění ve 4p
Jen si dovolím upozornit, že složení třetího umístěného týmu Planet express je správně takto: Adam Toušek, Robert Chudý, Pavel Zácha a Miroslav Tlamicha. Počítám, že ve výsledcích to už bude správně.:)
Pekny clanek
Za nas (Osadnici): opet jsme predvedli standardni vykon okolo 56 bodu, ale zatimco v lonskych letech nam to stacilo vetsinou na 6. misto, letos nas tech 57 hodilo na krasne druhe misto. Konecne!
PR: Uz kdyz jsem rano zjistil ze organizatori tam nalosovali to silene kombo Hajovna-Hacienda tak jsem mel zatmeni. Podobne jako Pelly jsem tedy zavrel oci a zahajil z prvni pozice stavitelem. Bohuzel u meho stolu sedeli jeste zkusenejsi hraci - a proste se vsechny 4 zminene budovy rozebraly a bylo po kombu. Hra to byla velmi kvalitni, vsichni vedeli ze ja vim a ja vedel ze oni vedi a tak se napr. trznice naplnila 3 kusy (kukurice, indigo, cukr) a az do konce hry se nikomu nepodarilo tam dat nic jineho. Zejmena mne - asi 6x jsem vyrobil kafe a pokazde jsem byl chytrou hrou souperu donucen ho vyvezt. Podobne i kukuricny plantaznik byl chytre zkontrolovan a tak se mu hromady kukurice opakovane kazily (skoncil posledni) - zvlast kdyz celou hru tam byla ta moje jedna lod s kafem... Nakonec jsem pres slechtice, klenotnictvi a velkou budovu na slechtice vydoloval druhe misto.
GWT: Souhlasim, s tim, ze stavitelska strategie je asi nejsilnejsi, kdyz se to podari zahrat. Pri treningu jsem vsak na ni opakovane failoval, ale nakonec jsem se to (alespon teoreticky) naucil. Bohuzel to vsak trpi jednou vadou - kdyz na to jdou dva - je to nejspis zarez pro oba (v treningu se nam stalo, ze oba stavitele meli celkove jen 37 a 38 bodu). Na 4P jsem z druheho mista zkusil nakupem jednoho stavitele to rozjet, nicmene Tomas Lamser (Paretovo optimum - 6. misto) z posledni pozice vykoupil oba zbyvajici stavitele a v tu chvili to pro mne bohuzel bylo ztraceno. Preorientoval jsem se tedy na strojvudce - dojel jsem az na konec a umistil temer vsechna cennejsi nadrazi. Tomasovi jsme jeho staveni chvili dokazali blokovat (stavitele za draho), ale postupne docil vseho co potreboval a tak vyhral. V poslednim kole se moje smula dovrsila naprosto katastrofalnimu dobiranim krav do ruky (vzal jsem 3x cernou a 4x sedou a proste si nedokazal vycistit ruku na rozumny prujezd do Kansas City). Diky tomu mi druhe misto nakonec o par bodu (a samozrejme zkusenou hrou na kravy) sebral Zdenek Tyn z druzstva Legie Hradec (budouci vitezove) a tak na mne zbylo pouze 3. misto.
Isle of Skye byla takova oddechovka. U stolu jsem mel Richarda z Bedny, Pepu Kratochvila z Nalechtymu a Gabinu z ViceNaplechtymu. V podstate celou hru jsem bojoval s Pepou o body za lode a zoufale se snazil udrzet nejak dily na body (do posledniho kola jsem vsak bohuzel sel z prvniho mista a tim padem jen s 8 penezi). Nakonec vyhral Risa, ktereho jsem tak nejak vubec neresil (proste mi primo nekonkuroval a mel jsem starosti s Pepou). Risa nastesti vyborne zariznul Pepu a tak z toho nakonec bylo pekne druhe misto.
Lorenzo: Uz na treningu jsem si usmyslel ze pojedu variantu bez zelenych a fialovych budov (tj. jen modre a zlute), protoze tato strategie mi opakovane prinasela vitezstvi a to i v pripade ze i ostatni obcas vezmou nejakou zlutou ci modrou (rekord z treningu 176bodu, ale to jeste souperi nevedeli poradne jak hrat). Slechtici pritom nehraji vetsi roli a jsou spise vitanym zdrojem penez, pokud mi zrovna neco chybi v rozpoctu. Pri draftu mi nakonec zbyl slechtic umoznujici opakovane vyuziti akce libovolnym clenem rodiny a slechtic umoznujici opakovat produkci (ozubene kolo) se silou nula. U stolu jsem mel Ondru Demela, ktery to trenuje i na Essen a tak jejich kopie vypadala asi jako 10 let stara Agricola z verejne herny - penize totalne osoupana a ohrana - asi to vazne trenovali :-) . Na dalsi pozici sedeli David Korejtko z Paluby (7. misto) a Honza Fiala z tymu Amateri (13. misto). Ondra s Davidem volili zelene, nicmene Honza zadnym amaterem nebyl, protoze prave s nim jsme hru opakovane trenovali a tak moji strategii na modre a zlute dobre znal a hlavne se ji rozhodl take praktikovat! Tim padem jsem s nim neustale bojoval o ty nejlepsi karty a nepodarilo se mi vyskladat ani zdaleka optimalni kombinaci. Kazdopadne jsem nakonec vyskladal modre karty davajici +5 k sile produkce a celkem rychle splnil podminku 5 modrych karet na slechtice umoznujici opakovat obsazenou akci. Tim jsem se celkem uklidnil, protoze jsem zlutou produkci mohl snadno a naplno spoustet 2x za kolo za krasnych 13 bodu pokazde. Bohuzel toho druheho slechtice jsem vylozil az uplne v poslednim kole a tak jsem 3x produkci spustil jen v tomto poslednim kole. Navic Honza mi sebral fialovou budovu umoznujici spusteni prudukce se silou 3 a modra budova v tomtez kole sla na pozici 7, coz s exkomunikaci -4 na modre bylo nedosazitelne pro vsechny. Vysledkem tedy bylo ne az tak moc silnych 123 bodu ale na vitezstvi to stacilo. Ondra Demel se svoji strategii na zelene+fialove ziskal 120 bodu a ukazal mi, ze i touto strategii je mozne uhrat slusny vysledek, ale nepresvedcil mne ze s tim je mozne zvitezit. Treti skoncil Honza, ktery si od nas vsech vyslouzil opakovane pochvaly za dobrou hru, ale bohuzel jeho cca 115 bodu stacilo jen na 3. misto (pritom si myslim, ze na mnoha jinych stolech by bez problemu vyhral). David Korejtko ucet u kvalitniho stolu podtrhl velice slusnymi 102 body na poslednim miste.
Celkove musim rict, ze jsem letos nenarazil na slabsi stul, vzdy to byl boj zkusenych hracu a v podstate se ani nedivim, ze to letos bylo tak vyrovnane.
Kazdopadne gratulace vitezum a uz se tesim na pristi rok!
Díky za články
Super náhoda. Jsem ten, kdo prohrál o bod s Pellym GWT a vyhrál PR na Robkinem.:) Díky za příspěvky. Hned se to líp čte, když jsem byl fakt u toho.:)
..
tak to je huste, ze sa v dnesnej dobe venuju hraci hram az takto dohlbky!) paradne citanie, dik.
O 4pohari som "nevedel" >D ..Ako sa da kvalifikovat?)
Gratulace k druhému místu
Děkuji Pellymu za krásný článek a gratuluji Osadníkům ke skvělé reprezentaci ;-)
.opčík
Kvalifikovat se netreba. Staci sestavit tym a prihlasit sve druzstvo pristi rok na http://4p.hrejsi.cz
Hry jsou vetsinou oznameny tak nekdy v breznu/dubnu, ale uz od prosince chtej vsichni vedet co se bude hrat. Tak treba pristi rok pribude dalsi silny tym? :-)
cholerus
Diky. Doufam, ze se na Osadnicich brzo zase uvidime. Letos to soustredeni v Chorvatsku evidentne pomohlo (hmm, akorat ze ne mne ja to tymu letos bohuzel spise kazil) :-)
děkuji za ohlasy
a za upřesnění soupisky Planet expresu - příslušně opraveno
GWT
Jen mi není jasné, jak se dá splést barva soupeře v GWT...
když je človek nepozorný,
jde splést ledacos ;-)
Děkujeme, že alespoň zvážíte přestat blokovat reklamy na Zatrolených hrách.
Je to náš hlavní zdroj příjmů, ze kterých financujeme provoz Zatrolených her.
Hanabi
Akt. cena: 100 Kč
Končí za: 4 dny
