Autor: Skleena | 5.5.2023 | 0

Veiled Fate je hra kombinující prvky dedukce a skryté agendy. Hráči v roli božských bytostí nepřímo ovlivňují osudy polobohů pohybujících se v podobě devíti postav po hracím plánu, a snaží se tak naklonit pomyslné misky vah na stranu těch, jejichž zájmy tajně podporují. (Pro každého hráče) jeden z devíti polobohů je totiž ten, který je srdci daného božstva nejblíže, a jako takový musí na stupnici slávy vystoupat co možná nejvýše. Ovšem vyjádřit mu podporu příliš okatě by mohlo být nemoudré – ostatní bohové by totiž takové konání mohli svými rozhodnutími a v duchu vlastních protichůdných zájmů sabotovat.     

Příprava hry:

V první řadě je třeba každým hráčem z nabídky celkem devíti bytostí tajně vylosovat kartu jednoho poloboha, o jehož pověst hráči ve hře půjde (a kterého by měl tajně přímými či nepřímými zásahy do hry podporovat). Totožnost vylosované bytosti si hráči až do konce hry nesdělují – ve hře bude všech devět bytostí, ale jen jedna může na konci partie mít největší pověst (renown) – a o to jde především.

Po vylosování „protěžovaného“ poloboha připravte hrací plán dle pokynů v návodu: kolem centrální městské části sestavte dle číslování jednotlivé části kulatého hracího plánu a dle počtu hráčů umístěte do vyobrazených polí karty dílčích úkolů (quests). Následně dle pravidel připravte balíčky karet pro jednotlivá období (Age – jedna karta jde rovnou lícem nahoru do středu plánu a první hráč ji nahlas všem přečte) a městské karty (city – jedna bude rovněž na začátku hry vyložena viditelně ve středu hracího plánu). Pak už zbývá jen vyskládat barevné plastové zástupce jednotlivých polobohů na vnější okruh, který reprezentuje úroveň dosažené slávy každého z nich, a stojánky s postavičkami jednotlivých polobohů postavte do městské části uprostřed. Mimo herní plán mějte po ruce ještě kovovou minci osudu a token pro prvního hráče. Závěrem přípravy si každý hráč dobere do ruky pět karet osudu a začátku partie by již nemělo nic bránit.

Průběh hry:

Jedna herní partie se skládá ze tří herních období (Age I-III.). Během každého z nich hráči ovlivňují činy libovolných polobohů na herním plánu. Primárně tak činí jejich posíláním na nebezpečné mise, z čehož může pro polobohy plynout spoustu dobrého, ale i naopak. Výsledek navíc není předem jasný a vždy do něj promlouvají další bohové (ostatní hráči), ale i cesty osudu, které mohou vše na poslední chvíli zvrátit.  

Hráči mohou ve svém tahu v podstatě volit ze dvou různých akcí:

• přesun libovolného poloboha dle pravidly daných podmínek (zpravidla do vedlejší lokace): Toto slouží nejenom k samotnému přesunu mezi jednotlivými lokacemi a městem v centrální části, umožňuje ale i poslat poloboha na misi. Jakmile se polobůh z nějaké lokace přesune zpět do města, spouští rovněž akci vyobrazenou na kartě města.
• využití božské síly: Tato akce akce hýbe obecným děním ve hře (umožňuje vměšovat se do výsledků jednotlivých misí, přesouvat polobohy mimo zaběhlá pravidla pohybu a mnohé další – kompletní výčet naleznete v pravidlech hry).

V momentě, kdy se polobůh vydá na misi (ne vždy je to možné – jednotlivá pole na kartách misí obsahují dodatečné podmínky, které musí polobohové splňovat, aby misi mohli plnit. Zároveň musí být samozřejmě na kartě volný slot, kam by se polobůh dal umístit), je třeba vyčkat, až se zaplní ostatními polobohy všechna volná pole na kartě mise, jelikož questy je možné plnit (začít je vyhodnocovat) pouze v pevně daném počtu polobohů. Jakmile se tato podmínka naplní a na kartu úkolu vstoupí poslední polobůh, který má ještě volné místo, začíná ta pravá hra o osud dobrodruhů.

Vyhodnocení misí: Na každé kartě s úkolem jsou vyobrazeny dvě varianty, jak může quest skončit, a sice vítězstvím „bílé strany osudu“ reprezentované symbolem peříčka, nebo té druhé, která je zastoupena symboly škorpiona. Žádná z možností není dobrá nebo špatné, nicméně výstupy jsou protichůdné. V souvislosti s výsledkem questu se totiž následně vyhodnocují i následky pro všechny účastnící se polobohy. Každý hráč, který pošle poloboha na misi, musí vedle karty úkolu položit z ruky jednu kartu osudu, která ovlivní výsledek v momentě, kdy se karta úkolu naplní jeho účastníky a dojde k vyhodnocení dle pravidel hry. Hráči tak samozřejmě volí takové karty, aby výsledek mise odpovídal variantě, která je žádoucí pro osud polobohů, které hráč tajně favorizuje – a nebo chce naopak uškodit. Právě mise a jejich vyhodnocování jsou způsob, kterým se posouvat s polobohy na stupnici věhlasu – ať už směrem nahoru, nebo i naopak.

Výsledek skrytého hlasování je ještě možné ovlivnit zásahem božské moci (druhá akce) a slovo má často i osud (zastoupený krásnou kovovou mincí – fate coin – s logy peříčka a škorpiona na jednotlivých stranách), jehož cesty hráči nemohou napřímo ovlivnit – podrobněji vše vysvětlují pravidla hry.

Konec herního kola a jednotlivých věků: Pokud hráč využije obě akce, jeho tah končí. Je rovněž možné využít jen jednu akci a druhou následně vynechat (pass), nebo dokonce odpočívat, což znamená, že hráč je již vynechán ze všech následujících tahů až do konce daného věku. Odpočinek je možné zvolit po využití první akce, ale nikoliv v momentě, kdy byly zahrány akce obě. Za určitých podmínek popsaných v pravidlech se rovněž do odpočinku hráč dostane i „automaticky“.  

Každý jednotlivý věk (z celkově tří) končí v momentě, pokud nastane jedna z následujících možností:

• všichni hráči odpočívají
• všechny mise byly vyhodnoceny

V takovém případě je vyhodnocena karta daného věku, která zpravidla spouští další tajné hlasování s globálním efektem ve hře. Následně věk končí a je třeba připravit ten další. Hráči dolížou pět karet osudu do ruky (s maximem 8 karet v ruce), připraví se karty ve městě a nové úkoly a je možné pokračovat v novém věku.

Konec hry:

V momentě, kdy je dohrán třetí věk a vyhodnotí se tomu odpovídající karta, hra končí. Všichni hráči odhalí identity polobohů, jimž v rámci hry poskytovali svou přízeň. Ten hráč, jehož polobůh má nejvyšší přízeň na vnější stupnici, vyhrává hru.

Sdílet s přáteli: